Dva stromy spojené s osobností prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se pokoušejí odborníci rozmnožit. Z lípy v Jelením příkopu pod Pražským hradem a z dubu v Lánské oboře odebrali mladé větve pro přípravu nových sazenic. Za Správu Pražského hradu to ve středu oznámila Natálie Máchová.
Masaryk pod lípou rád odpočíval. Pod dubem se jednalo před 100 lety, v roce 1925 o Malé dohodě, tedy o vojenském a politickém spojenectví Československa, Jugoslávie a Rumunska pod patronací Francie. Oba stromy jsou starší než 200 let a patrně dožívají.
"Oba jsou již v poslední fázi života, ale vzhledem k jejich historické hodnotě je chceme zachovat pro budoucí generace. Proto jsme je nechali naroubovat a až budou stromky připravené k vysazení, vrátíme je zpět do areálu Hradu a do Lán," řekla ředitelka parků a zahrad Pražského hradu Helena Pánková.
Hradní zahradníci spolupracují s odborníky z průhonické Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu pro krajinu. Ti mají s roubováním historických a kulturně významných stromů třicetileté zkušenosti.
"Z každého stromu jsme odebrali teleskopickými nůžkami 15 až 20 roubů, tedy menších větví. Ty naroubujeme na vhodné a kvalitní podnože, na kterých poté dorostou do velikosti vhodné pro novou výsadbu. Podobným způsobem se množí a pěstují například i ovocné stromy," uvedl vedoucí zahrady Zdeněk Kiesenbauer.
Zahradníci také v Empírovém skleníku v Královské zahradě Pražského hradu připravují tradiční výstavu před nástupem jara. Letos má název Předjaří: Zahrada malých gest. Výstava se inspirovala knihou Modern Nature britského umělce Dereka Jarmana o zahradě vzniklé na nehostinném pobřeží.
Vybraná umělecká díla na Jarmanův příběh volně navazují. Mladí umělci pojali zahradu jako portrét, rituál i útočiště, tedy místa, kde malá gesta mají velký význam, jak uvedla Máchová. Díla doplní 29 odrůd tulipánů, šest hyacintů, 57 drobných a časných cibulovin, 24 narcisů a 10 hvězdníků. Mají rozkvést ve stejnou chvíli. Výstava potrvá od 26. února do 8. března.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Astronauti z mise Artemis II se dostali rekordně daleko od Země
Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion dnes překonali hranici 400.171 kilometrů od naší planety, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
ŽIVĚ Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, řekl ministr obrany USA
Írán dnes čeká nejrozsáhlejší bombardování od počátku války a úterý bude ještě horší. Uvedl to podle agentur americký ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci.
„Po pádu syrského režimu byl izraelský útok otázkou času,“ říká vojenský analytik
Vláda USA byla povzbuzena úspěchem ve Venezuele a nepochopila, že izraelské a americké cíle se liší a že Izraeli stačí pouhá destabilizace Íránu, tvrdí analytik Matej Riško.
Papež Lev XIV. na závěr velikonočních oslav kritizoval krveprolití ve válkách
Papež Lev XIV. na Velikonoční pondělí, před tisícovkami lidí na Svatopetrském náměstí v Římě znovu pranýřoval krveprolití ve válkách a v konfliktních oblastech. Vzpomněl i na svého předchůdce Františka, který zemřel přesně před rokem, a označil ho za příklad víry a lásky, píše agentura APA.
Totální degradace, vytáčí Rakoncaje průvody na Everest. Sám ho přitom nikdy nezdolal
Z pískovcových skal Českého ráje až na K2, víc než třicet expedic absolvovaných po celém světě. Z celkových čtrnácti osmitisícovek jich zdolal osm, z toho šest jako první Čech. Tohle všechno stihl za svůj život fenomén Josef Rakoncaj. Právě dnes slaví 75. narozeniny.