


Všechny země, které se tváří jako spojenci, by měly jednoznačně podpořit USA a Izrael v souvislosti s jejich úderem v Íránu tak, jako to udělala Česká republika. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Zastavit jaderný program v Íránu bylo nutné a není možné strkat hlavu do písku diskusemi o legalitě a legitimitě zásahu, míní.

Havlíček současné období považuje za jedno z bezpečnostně nesložitějších za poslední desítky let. Vliv měly nejen pandemie covidu-19, energetická krize, války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i současná napjatá situace na Blízkém východě. „Tyto skutečnosti zásadním způsobem změnily vztahy ve světě i na ekonomické úrovni. Ze vztahů založených na relacích se stávají vztahy založené na transakcích. A dochází k posilování velmocí,“ uvedl.
Snahy Ruska a Číny o velmocenské rozpínání mohou podle Havlíčka vyvážit jen další světové velmoci, tedy Spojené státy a Evropa. „Naší povinností je na tom participovat,“ dodal. V aktuální situaci není možné strkat hlavu do písku, míní. „A nechat se vyprovokovávat tím, jestli je to více legální nebo legitimní. Je to nutné,“ řekl k zásahu USA a Izraele. Spojené státy a Evropa musí posilovat jednotlivě a pracovat i na svém spojenectví v bezpečnostní, ekonomické, technologické, surovinové i energetické oblasti, doplnil.
Nynější válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán v sobotu ráno, pokračuje tak šestým dnem. Americký prezident Donald Trump údery odůvodnil nutností zabránit teokratickému režimu získat jadernou zbraň. Napadená země zahájila krátce nato vojenskou odvetu, když začala raketami a drony útočit v regionu vedle Izraele také na země, které se náletů nezúčastnily, ale nachází se v nich americké základny použité k útokům.
Posilování bezpečnosti musí být vyvážené, řekl Havlíček. ČR musí plnit své závazky a nyní dát na svou obranu aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), konstatoval. Státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k tomuto cíli.
Havlíček řekl, že tlaky na rozpočet jsou enormní a chytrá a schopná vláda se nesmí nechat dostat do kouta a zaměřit se jen na jednu oblast. Podporovat je nutné například i vnitřní bezpečnost, která se podle Havlíčka brzy stane možná větším tématem než vnější, ale také energetickou bezpečnost. „Posilujme obranu, energetickou bezpečnost, nezávislost surovinovou, průmyslovou a zemědělskou, vnitřní bezpečnost, ale hlavně tak, ať je to vyvážené,“ dodal.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího za nepřijatelnou volbu. Řekl to v osmiminutovém telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.



Zmatky okolo toho, zda lidé budou muset za jeden z repatriačních letů platit, se vyjasňují. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) deníku Aktuálně.cz řekl, z čeho se budou lety vyzvedávající občany z míst ohrožených konfliktem s Íránem platit.



Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.



Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem.



Ukrajinci se rozhodli zemím v okolí Perského zálivu pomoci proti společnému nepříteli. Íránské drony totiž už několik let útočí i na Ukrajině, kam je vypouští Rusko. Své experty i stíhací drony poskytnou výměnou za rakety Patriot pro svou protivzdušnou obranu