


Konec těžby uhlí a krize ocelářství. Dva problémy, které dopadají na český těžký průmysl, se minulý týden zhmotnily ve Slezsku. Smuteční akcí havířů a protestním mítinkem ocelářů. A byť do Ostravy přijel premiér Andrej Babiš i vládní zmocněnec Filip Turek, ten nejpovolanější - ministr průmyslu - chyběl. Vyrazil do Berlína. Podle některých médií je Karel Havlíček u Babiše v nemilosti.

Stonava, čerstvě ukončená těžba uhlí.
Bartovice, vyhaslé pece a odstavená koksovna v Nové huti.
Dolní Vítkovice, dávno zrezavělý ocelářský provoz.
Tyhle tři zastávky po cestě, která autem zabere slabou půlhodinu, každému připomínají zásadní potíže, jež nyní před Moravskoslezským krajem a jeho průmyslem stojí.
A všechno jsou to místa, na něž se v poslední době upíná velká pozornost. Naposledy ve čtvrtek proběhl pod starou vítkovickou pecí číslo jedna protestní mítink odborářů. Několik stovek se jich tu sešlo, aby hlasitě demonstrovali za zachování výroby oceli v Evropě a dali najevo svůj nesouhlas se systémem emisních povolenek.
Bylo to jen den poté, co se ve Stonavě a v Ostravě definitivně Česko rozloučilo s posledními vytěženými kilogramy černého uhlí a havířským řemeslem. Společnost OKD se teď musí přeorientovat na jiný byznys, aby přežila a udržela alespoň několik stovek pracovních míst.
Stejně jako ve čtvrtek ve Vítkovicích se ani ve středu ve Stonavě neobjevil jinak velmi aktivní ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Právě agendy jeho resortu se přitom nynější industriální potíže Moravskoslezského kraje velmi úzce týkají.
Sám Havlíček vysvětluje, že musel na zásadní cestu do Německa. „Měl jsem dlouho plánované důležité jednání v Berlíně s německou ministryní hospodářství, s německým ministrem pro digitalizaci a další,“ reagoval na dotazy deníku Aktuálně.cz.
„Pan Havlíček sem byl zvaný,“ popisuje Roman Ďurčo, předseda odborového svazu KOVO. „Dopředu jsme věděli, že má nějaké jednání,“ dodává odborový předák.

„My si to dělíme. Myslím, že ho tady bohatě zastupuju,“ tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO), který na čtvrteční odborářský mítink dorazil jen chvíli před Filipem Turkem (za Motoristy), vládním zmocněncem pro oblast Green Dealu. Doplnili je ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) a havířovský radní a ostravský hejtman v jedné osobě Josef Bělica (ANO).
„Přijdeme sem do regionu na několik dnů, já jsem to slíbil, půjdeme znovu do té Dolní Lutyně,“ oznamuje Babiš to, že prý i s Havlíčkem vyrazí do míst, kde se diskutovalo o stavbě kontroverzní gigafactory. V pondělí 9. února pak oba muži společně vyrazili do Mnichova.
Chybějící Havlíček a přítomnost Babiše nicméně v Ostravě opět oživila debaty, které se vedou už několik týdnů a zesílily po lednovém sněmu hnutí ANO. Tam ministr průmyslu jako staronový místopředseda získal víc hlasů (207) než Babiš (196) obhajující post šéfa hnutí.
Tedy že vztah mezi oběma muži už není tak úzký, jako tomu bývalo dřív. Třeba web Neovlivni.cz před několika dny napsal, že Andrej Babiš má s Karlem Havlíčkem problém a ten u něj upadl v nemilost. To by byla obrovská změna oproti minulosti: Havlíček totiž patřil mezi ty nejoddanější kolegy, které Babiš ve své těsné blízkosti měl a spoléhal se na ně.
„Pro hnutí ANO je tandem Babiš - Havlíček klíčový,“ reaguje politolog Josef Mlejnek. „Pokud by v něm začalo skřípat, mohl by to být pro hnutí i pro vládu docela problém,“ doplňuje jedním dechem.
Aleš Michal, Mlejnkův kolega z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, popisuje, že případný nesoulad mezi oběma politiky se zatím do koaličního kabinetu nepřenesl. „Nezdá se, že by spor mezi Andrejem Babišem a Karlem Havlíčkem měl jakkoliv dopadat na vládu. Vychází to pravděpodobně z toho, že si Havlíček uvědomuje svou pozici,“ přibližuje Michal.
„Navíc jádrem konfliktu má být to, že se ministr průmyslu ne úplně korektně vyjadřoval o alternativních mocenských řešeních střetu zájmu. Už proto je mu tedy patrně jasné, že nyní situaci nemůže z mocenského hlediska nikterak eskalovat,“ pokračuje Michal.
„Neočekávám, že by to mělo nějaký dopad ani dovnitř hnutí ANO, ani do fungování vlády. Andrej Babiš je emotivní politik, do střetů se svými spolupracovníky se dostává často, a pokud nejsou jejich problémy medializované, málokdy to nějaké další důsledky má. Karel Havlíček je navíc jeho klíčovým spolupracovníkem, tam by jakýkoliv větší rozkol byl určitě problematický i pro Babiše samotného,“ doplňuje ještě politolog Michal.
Samotný Havlíček dotazy na údajné potíže v soužití s Babišem v textovkách odbývá smějícími se emotikony. „Je to úplná blbost,“ tvrdí. „Jsem s premiérem takřka denně. Ale jsme velmi vytížení a není v silách být všude spolu, navíc to není nezbytné. Aleš je místní, já musel být v Berlíně,“ vrací se k minulému týdnu, když v Ostravě vystoupil i ministr práce Juchelka.



V jiných zemích už je to častá praxe: než lékaři nasadí pacientovi lék, udělají mu genetický test. Odhalí, jak na daný medikament bude reagovat. Stanoví mu také vhodnou dávku. „Může tím ušetřit spoustu peněz za léčbu, která nepřinese požadovaný efekt,“ vysvětluje farmaceut Josef Suchopár.



Ve Spojených se koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. Miliony lidí vyšly do ulic během akce s názvem No Kings, neboli Žádní králové. Protesty propukly v 50 amerických státech i v několika městech mimo USA. Ohlášeno je více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters.



Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele.



Ukrajina a Spojené arabské emiráty se v sobotu dohodly, že budou spolupracovat v oblasti obrany. Na předem neohlášené návštěvě této země u Perského zálivu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pátek Zelenskyj, který zemím Perského zálivu nabízí pomoc s ochranou proti íránským dronům, oznámil dohodu o obranné spolupráci se Saúdskou Arábií.



„Dnes jsou to přesně čtyři roky. Moje druhé narozeniny,“ vítá mě ve své kanceláři vedoucí úřadu městské rady v ukrajinské Buči Dmytro Hapčenko. Právě v polovině března 2022 totiž utekl z ruského zajetí. Dnes jeho práce není jen o razítkách a rozpočtech. Stal se kronikářem hrůzy, kterou způsobili v jeho městě Rusové. Jeho posláním je, aby se na jména obětí nezapomnělo.