


Hynek Kmoníček, bývalý diplomat a poradce současné vlády ANO, SPD a Motoristů pro národní bezpečnost, má jasno. Nejvýraznější hrozbou pro bezpečnost České republiky a jejích obyvatel je Rusko. Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomněl, že historicky tomu nikdy nebylo jinak a je třeba pomáhat Ukrajině. Svými slovy jde proti kabinetu, který chce vazbu s Kyjevem oslabit.

Hynek Kmoníček na čtvrteční národní bezpečnostní konferenci vystoupil až jako několikátý v pořadí. Před ním se k mikrofonu v Míčovně Pražského hradu dostal třeba i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
I když právě s jeho nástupem resort musel snížit letošní rozpočet o více než 21 miliard korun, mluvil o drahém rozvoji protivzdušné obrany, jejímž cílem bude především ochrana kritické infrastruktury a obyvatelstva před útoky raket, dronů a střel.
„Náklady na to budou velmi vysoké. Musíme dosáhnout konsenzu, abychom byli ochotni a schopni peníze vyčlenit a rozumně investovat,“ vzkázal Zůna a mířil tím nejspíš na českou vládu, jejímž je vicepremiérem a která je nakloněna dlouhodobým škrtům v obranném rozpočtu a neplnění spojeneckých závazků.
Proti komu je třeba českou protivzdušnou obranu rychle budovat, pak zdůraznil Hynek Kmoníček. Ten na konferenci vystoupil v pozici vládního poradce pro národní bezpečnost.
„Naší nejvýraznější hrozbou je dnes logicky Ruská federace a bylo tomu tak i před zahájením otevřeného konfliktu na Ukrajině, ať už naše vztahy s Ruskem byly historicky na vrcholu nebo na dně,“ popsal bývalý diplomat historickou realitu.
A šel ještě dál: „Vždy totiž platilo, že čím je Rusko od nás geograficky dále, tím vyšší je naše vlastní bezpečnost. Z toho také nutně musí vycházet podpora bojující Ukrajině, která je v zájmu bezpečnostních priorit našeho státu.“
Tím se poradce Kmoníček dostává do kolize s politikou Babišovy vlády. Ta chce naopak vazbu s Kyjevem bránícím se ruské agresi oslabovat a pomáhat mu méně než dřív. Je to jedno z hlavních témat koaliční SPD Tomia Okamury.
„Není to samozřejmě jediná naše priorita, které bychom nutně podřizovali všechny ostatní,“ prohlásil pak dál Kmoníček směrem k podpoře Ukrajiny.
A aby bylo úplně jasné, jak svá slova a varování před Ruskem myslí, řekl ještě: „Čím dále jsme od ruských hranic, tím je naše geopolitická pozice snazší.“



Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího za nepřijatelnou volbu. Řekl to v osmiminutovém telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.



Zmatky okolo toho, zda lidé budou muset za jeden z repatriačních letů platit, se vyjasňují. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) deníku Aktuálně.cz řekl, z čeho se budou lety vyzvedávající občany z míst ohrožených konfliktem s Íránem platit.



Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.



Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem.



Ukrajinci se rozhodli zemím v okolí Perského zálivu pomoci proti společnému nepříteli. Íránské drony totiž už několik let útočí i na Ukrajině, kam je vypouští Rusko. Své experty i stíhací drony poskytnou výměnou za rakety Patriot pro svou protivzdušnou obranu