Češi a Poláci se nejvíc bojí války, zbytek světa děsí hlavně inflace, ukázal průzkum

Češi se dlouhodobě nejvíce obávají vojenského konfliktu a v tomto ohledu převyšují Evropu i svět. V dubnu tuto obavu v průzkumu agentury Ipsos uvedlo 47 procent dotázaných, stejně jako v sousedním Polsku. V březnu tyto obavy dosáhly 54 procent.

V souvislosti s aktuálním geopolitickým napětím vzrostlo znepokojení i v Evropě a ve světě na 28, respektive 20 procent. Výsledky průzkumu zaměřeného na rovnováhu mezi finanční realitou a osobním pocitem štěstí představil ve středu ředitel Ipsos Jakub Malý.

Podle dubnových výsledků považuje 12 procent Čechů svou finanční situaci za dobrou. Tento stav zůstává v posledních dvou letech podobný a odpovídá i evropskému průměru. Podobný podíl Čechů svou situaci hodnotí jako špatnou. Zhruba pětina Čechů očekává, že se jejich finanční situace v blízké budoucnosti zlepší.

Zatímco Češi se nejvíce obávají vojenského konfliktu, v Evropě i ve světě dominuje strach z inflace. V Česku ji lidé řadí na třetí místo. Na druhém místě jsou zločin a násilí, na čtvrtém chudoba a sociální nerovnost a na pátém obavy o udržení sociálního systému.

Obavy z kriminality a násilí v Česku vzrostly z březnových 24 procent na 30 procent v dubnu, stále jsou pod evropským průměrem. Podle Ipsos za růstem může stát i požár výrobní haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích, v souvislosti s nímž policie dosud zadržela deset lidí.

Obavy z inflace v Česku dlouhodobě klesají. Zatímco v roce 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se jí obávalo kolem 60 procent lidí, nyní je to zhruba každý čtvrtý. V Evropě jde o 31 procent a ve světě o 33 procent dotázaných.

Lidé se obávají růstu cen napříč kategoriemi zboží a služeb, výrazněji u dopravy. Zároveň ale Češi neplánují výdaje na dopravu výrazně omezovat. Pokud by museli šetřit, omezují nejčastěji výdaje na volnočasové aktivity, kulturu, alkohol, tabák a oblečení.

Zatímco ve světě i v Evropě se za šťastné označuje shodně 73 procent lidí, v Česku je to 69 procent a na Slovensku 67 procent. V letech 2016 až 2022 patřili Češi mezi šťastnější národy, situaci podle Ipsos změnily válka na Ukrajině a inflační krize.

Hlavním zdrojem štěstí jsou pro Čechy rodina a blízcí, zatímco neštěstí nejčastěji souvisí s finanční situací, následuje duševní a fyzické zdraví. Napříč generacemi jsou tyto faktory podobné, mladší lidé ale častěji zmiňují duševní zdraví. Platí také, že čím vyšší příjmy, tím subjektivně vyšší míra štěstí. Mezi nejbohatšími 16 procenty se za šťastné považuje 83 procent lidí, mezi nejchudšími 11 procenty je to 44 procent.

Za znak úspěšného života považují Češi pořízení vlastního bydlení (54 procent) a stabilní zaměstnání na plný úvazek (53 procent). Více než třetina lidí zmiňuje také rodičovství, čtvrtina odstěhování od rodičů. Napříč generacemi se toto výrazně neliší, rozdíly jsou ale mezi muži a ženami. Ženy více zdůrazňují stabilní zaměstnání (58 procent oproti 49 procentům mužů), zatímco muži častěji považují za důležité manželství nebo registrované partnerství (18 procent oproti sedmi procentům žen).