


Herec a prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška, kardinál Dominik Duka či jaderná fyzička Dana Drábová. Připomeňte si s Aktuálně.cz, které české osobnosti v uplynulém roce navždy odešly.

Eliška Wagnerová byla výraznou osobností české justice a podílela se na její proměně po roce 1989. Zastávala funkci předsedkyně Nejvyššího soudu i místopředsedkyně Ústavního soudu a významně se zasloužila o posilování právního státu.

Eliška Wagnerová byla výraznou osobností české justice a podílela se na její proměně po roce 1989. Zastávala funkci předsedkyně Nejvyššího soudu i místopředsedkyně Ústavního soudu a významně se zasloužila o posilování právního státu.

Alois Švehlík byl více než 35 let výraznou oporou hereckého souboru Národního divadla v Praze. Během své kariéry ztvárnil stovky filmových a televizních rolí. V posledních letech zaujal mimo jiné výkonem ve filmu Na střeše.

Zpěvačka, herečka a moderátorka Anna Slováčková, dcera Dagmar Patrasové a Felixe Slováčka, se od roku 2019 opakovaně léčila s onkologickým onemocněním. O svém zdravotním stavu otevřeně hovořila a podporovala prevenci. Vedle hudby a herectví se věnovala také tvorbě pořadů pro děti.

Jiří Bartoška byl jednou z nejcharismatičtějších osobností české kinematografie. V posledních letech byl výrazně spjat především s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, který pod jeho vedením znovu získal prestiž světové společenské události. Zemřel ve věku 78 let po boji s rakovinou.

Jiří Krampol patřil k výrazným osobnostem českého filmu, televize i dabingu. Proslavil se zejména jako český hlas francouzského herce Jeana-Paula Belmonda, u něhož vystřídal Jana Třísku. Zemřel ve věku 87 let po dlouhodobých zdravotních obtížích.

Jaderná inženýrka Dana Drábová stála více než čtvrt století v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Aktivní byla i v komunální politice – působila jako zastupitelka Středočeského kraje a od roku 2010 jako místostarostka Pyšel na Benešovsku. Zemřela ve věku 64 let po těžké nemoci.

Dita Krausová patřila k posledním pamětnicím holocaustu. Přežila šest koncentračních, pracovních a vyhlazovacích táborů. Její životní příběh se stal předlohou románu Osvětimská knihovnice, inspirovaného autobiografií Odložený život. Zemřela ve věku 96 let v Jeruzalémě.

Dominik Duka během svého kněžského života zažil mnohé – přišel o státní souhlas, působil v ilegalitě a byl vězněn. Teprve po listopadu 1989 mohl naplno rozvinout svou církevní kariéru a vystoupat v hierarchii katolické církve. Zemřel ve věku 82 let po opakovaných hospitalizacích kvůli vážným zdravotním problémům.

Patrik Hezucký byl více než čtvrt století jednou z hlavních tváří Ranní show na rádiu Evropa 2, kterou moderoval po boku Leoše Mareše. Vedle rozhlasové práce se věnoval dabingu, moderování i příležitostnému herectví. Zemřel ve věku 55 let.

Theodor Pištěk byl malíř, výtvarník a scénograf světového formátu. Podílel se na Formanově filmu Amadeus, jehož kostýmy mu vynesly Oscara. Věnoval se fotorealistické malbě a v roce 1990 navrhl uniformy Hradní stráže.






Na okraji moravské metropole se dnes po poledni popralo několik cizinců. Policisté je vypátrali v centru města, kam odjeli dvěma auty.



Sportovní příběh roku 2025? Story čtyřiasedmdesátiletého penzisty Miroslava Koubka. Nejprve postoupil do Evropské ligy, potom dostal padáka a před Vánoci zbyl pro roli hlavního reprezentačního trenéra. Kovaný pragmatik ví, že v životě, a zvláště v tom českém fotbalovém, je možné všechno. A kdo si počká, ten se dočká.



Letošní rok byl na pozoruhodné či jinak zajímavé výroky politiků hodně bohatý už proto, že ve volebním roce se navzájem nijak nešetřili. Často na své protivníky útočili, k čemuž stále více využívali sociální sítě. Navíc podle reakcí svých voličů poznávali, že voliči mají různé kontroverzní výroky v oblibě. „Kraloval“ Andrej Babiš, který útočil na mnoho lidí a stěžoval si na život v opozici.



Železniční společnost Eurostar dnes kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterodamem a Bruselem. S odvoláním na sdělení podniku o tom informují tiskové agentury.



Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.