Reklama
Reklama

Babiš získal překvapivého spojence. Rival mu chválí zabavování podezřelého majetku

Petra Jaroměřská
Petra Jaroměřská
Petra Jaroměřská

Vláda Andreje Babiše (ANO) pokračuje ve svém tažení proti nelegálně získanému jmění. Díky zákonu o odčerpání protiprávního majetku a novele zákona o policii získají vyšetřovatelé mimořádné pravomoci. Teď to navíc vypadá, že premiér bude mít pro své plány překvapivého spojence z opozičních lavic.

Andrej Babiš, premiér, politik, gesto
Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po schůzi vlády, 19. ledna 2026, Praha.Foto: ČTK
Reklama

Cílem novel několika zákonů je, aby stát mohl zabavit majetek bez rozhodnutí soudu, že byl prokazatelně získán nelegálně. Soud by předtím pouze deklaroval, že pravděpodobnost nezákonného původu je vysoká.

Policie by navíc mohla v rámci vytipovávání „podezřelého“ majetku prolomit bankovní tajemství. V tomto případě už by dokonce šlo o rozhodnutí bez potřeby souhlasu soudu a nebyl by nutný ani souhlas státního zástupce. Vyšetřovatelé by tak prakticky bez omezení získali přístup k datům dosud chráněným bankovním tajemstvím.

Jak na podezřelé miliardy

Legislativa, kterou chystá vláda k postihu majetku, u něhož není nelegální původ jistý, ale je vysoce pravděpodobný, zahrnuje tyto návrhy:

  • zákon o odčerpání protiprávního majetku

  • novela zákona o trestním řízení soudním

  • novela zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení

  • novela zákona o Policii České republiky

  • novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních


Texty nové legislativy vychází ze směrnice Evropské unie o konfiskaci majetku. Státy by podle ní měly umět zabavit i majetek, u kterého sice není nelegální původ prokázaný, ale je vysoce pravděpodobný.

Reklama
Reklama

Ročně totiž stát zajistí majetek v hodnotě několika miliard korun, velkou část ale musí vracet, neboť se mu nepodaří prokázat jeho nelegální původ.

Před zneužitím varují advokáti i opozice

Advokátní komora ale před popsaným návrhem varuje. „Prolomení bankovního tajemství bez jakéhokoli justičního dohledu nad činností policejního orgánu nelze považovat za přiměřené, a to ani s ohledem na požadavky evropské konfiskační směrnice.

Ta sama o sobě nepožaduje takovou úroveň přístupu policie k bankovním údajům, tedy v podstatě online a bez kontroly,“ píše v připomínkách komora.

A do kritiky se pouštějí i někteří politici. „Vypnutí soudní pojistky představuje zásadní zásah do principu právního státu,“ tvrdí poslanec a bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Reklama
Reklama

Soudní kontrola není podle něj žádná byrokratická překážka, ale klíčový mechanismus, který brání svévolným zásahům do soukromí a majetkové sféry jednotlivce.

Zásah do práv občanů

„Pokud policie získá přístup k citlivým bankovním údajům bez předchozího souhlasu nezávislého soudu, oslabují se tím ochrana nevinných osob a naruší se rovnováha mezi výkonnou mocí a právy občanů,“ varuje Jurečka.

„Takové oprávnění může být snadno rozšiřováno i mimo původně zamýšlené případy a v budoucnu zneužito k selektivním či politicky motivovaným zásahům. Právě proto má být zásah do bankovního tajemství podmíněn nezávislým a předem daným přezkumem,“ uzavírá.

Nečekaný spojenec

Jeho někdejší vládní kolega a šéf Starostů Vít Rakušan je ale k Babišovým plánům smířlivý.

Reklama
Reklama

„Konfiskační směrnice a zákon o odčerpávání majetku, který ji převádí do našeho právního řádu, je bezesporu potřebná a správná věc,“ řekl Aktuálně.cz Rakušan. „Zlepšuje stíhání zločineckých skupin, které na našem území perou špinavé peníze a působí ve státech, jež s námi dlouhodobě nespolupracují. Zákon tak pomůže proti působení Ruska a dalších zemí,“ tvrdí.

Rakušan ovšem zdůrazňuje, že předložený zákon o odčerpávání nelegálního majetku předpokládá, že to bude řešeno v rámci trestního řízení a že vše bude probíhat při dodržení standardních pravidel právního státu a ústavou garantovaných práv, pod dozorem státních zástupců a soudů.

„Je určitě potřeba, aby toto platilo i pro chystanou novelu trestního řádu. Budeme se tomu věnovat i při projednávání ve sněmovně,“ slibuje šéf hnutí Starostů. Ti jsou ovšem z celé opozice k novému zákonu jediní alespoň částečně vstřícní.

„Hrůzostrašná konfiskace“

Místopředseda ODS Karel Haas už dřív označil na své sociální síti zákon za hrůzostrašný s tím, že se v podstatě jedná o konfiskaci soukromého majetku bez rozsudku o vině a trestu.

Reklama
Reklama

Podobně se vyjadřují i Piráti. „Bezpečnost nesmí být výmluvou pro šmírování,“ řekl za Piráty deníku Aktuálně Samuel Volpe.

„Souhlasíme s tím, že je nutné, aby policie měla možnost účinně a rychle zajistit špinavé peníze například z organizovaného zločinu nebo pokud hrozí vyvedení peněz do zahraničí,“ tvrdí Volpe. To by ale podle něj měla řešit digitalizace justice a funkční schvalování v online režimu 24/7.

„Rozhodně odmítáme kvůli zrychlení celého procesu demontovat právní systém, zavést presumpci viny, obcházet moc soudní nebo tu dokonce vytvářet policejní stát,“ poznamenal šéf středočeských Pirátů a starosta Líbeznic s tím, že zatím jde jen o obecné stanovisko a bude záležet na tom, v jaké podobě dojde ke schválení. „V takto citlivých záležitostech záleží na každém detailu právní úpravy,“ uzavírá.

Zmíněný zákon o odčerpání podezřelého majetku a zabránění jeho dalšímu protiprávnímu použití schválila vláda Andreje Babiše (ANO) o prvním únorovém pondělí. Proti němu se ovšem okamžitě postavili někteří soudci a například i ministerstvo financí.

Reklama
Reklama

„Máme pochybnosti o souladu tohoto materiálu s ústavou a Listinou základních práv a svobod, neboť zásadním způsobem narušuje ochranu práva na vlastnictví majetku,“ napsali loni v připomínkovém řízení experti z ministerstva financí ještě pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS).

A zásadní kritiku vznesl v připomínkovém řízení i soudce Jiří Říha, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu. „Jedině snad by návrh mohl v tomto směru dávat logiku, pokud by se zcela účelově zahajovalo trestní řízení, ač zde vůbec nebude podezření na spáchání konkrétního zdrojového trestného činu,“ uvedl Říha.

A začali se ozývat i někteří advokáti. „Svým klientům teď budu radit, aby si pečlivě dokládali, jak k majetku přišli, a archivovali si to nejméně deset let. Včera bylo pozdě, protože zákon by mohl působit i zpětně,“ konstatoval například před několika dny v rozhovoru pro DVTV advokát Martin Richter.

Doprovodnou legislativu včetně novely zákona o policii předložil ministr vnitra Lubomír Metnar. Směrnice, kvůli které se zákony mění, se do české legislativy musí promítnout do letošního listopadu.

Reklama
Reklama
Reklama