Babiš v defenzivě. Hrad mu kvůli obranným výdajům hrozí, že příště rozpočet zablokuje

Rozpočet ministerstva obrany, který se letos propadne k hodnotě 1,7 procenta HDP, je pro Andreje Babiše a jeho současnou vládu stále větší brzdou. Po kritice ze Spojených států se přidal i prezident Petr Pavel. Ten sice státní rozpočet letos ještě nezablokuje, kabinetu ANO, Motoristů a SPD ovšem vzkázal, že pokud se obranné výdaje nevrátí k dříve naplánovanému růstu, příští rok už k vetu sáhne.

V úterý odpoledne řešil obranné výdaje Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem přímo na Hradě. Tématem schůzky měl být sice celý státní rozpočet, ale jak po schůzce premiér přiznal, peníze na českou obranu spolu oba muži procházeli nejdéle.

„Diskutovali jsme, jakým způsobem se ta procenta vykazují,“ tvrdil pak Babiš novinářům. Z jeho slov je zřejmé, že kabinet bude chtít obranné výdaje alespoň vizuálně zvyšovat započítáním nejrůznějších položek nesouvisejících se zbrojením. Je ovšem otázkou, co všechno pak Severoatlantická aliance Praze uzná.

Příští takový rozpočet prezident neschválí

Prezident připomněl závazek ČR k rozvoji vojenských schopností, respektive ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 % HDP a 1,5 % na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.

Prezident varoval, že neplněním závazků vůči alianci a našim spojencům ohrožujeme bezpečnost vlastní země, kterou jinak než společně v rámci kolektivní obrany nedokážeme efektivně zajistit. Mezinárodní hrozby se zvětšují, zatímco naše výdaje stagnují.

Pokud nebude příští rozpočet odpovídat našim závazkům, nevyhneme se debatě o odmítnutí zákona ze strany prezidenta.

Zdroj: vyjádření Hradu po jednání Petra Pavla s Andrejem Babišem

„My určitě vnímáme další možnosti, jakým způsobem stát vykazuje tyhle výdaje. Nejen přímo v resortu obrany, ale i v dalších resortech nebo krajích,“ naznačil ještě Babiš, kde všude bude jeho kabinet hledat položky, které pak započítá do celkových českých obranných výdajů. Petr Pavel jej však kvůli obranným výdajům i tak tepal (viz box).

Už v pondělí navíc Petr Pavel poměrně jasně oznámil ministryni financí Aleně Schillerové (ANO), že se mu nelíbí, jak současná česká vláda nakládá s obranou státu.

„Prezident návrh kritizoval, a to jak v kapitole ministerstva obrany, tak v celkových výdajích na bezpečnostní složky a instituce státu. Podle prezidenta není zdůvodnitelné, aby obranné výdaje v době rostoucích bezpečnostních hrozeb stagnovaly nebo se dokonce snižovaly,“ informoval Hrad o názoru Petra Pavla na letošní státní rozpočet.

Kritiku rozpočtu českého ministerstva obrany ještě před prezidentem rozjely Spojené státy, nejdůležitější člen Severoatlantické aliance. Nicholas Merrick, jejich velvyslanec v Praze, nejdřív vládě Andreje Babiše tlumočil poselství Washingtonu. Podle toho kabinet snižováním obranného rozpočtu riskuje a neplní sliby dané spojencům.

„Jde o to, abychom zvládli současnou situaci – a ta vyžaduje pět procent HDP jako standard. Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ přidal se pak Matthew Whitaker, americký velvyslanec při NATO. Snížením plánovaného rozpočtu totiž Česko ustoupilo z trajektorie, podle níž měly výdaje postupně růst ke 3,5 a posléze pěti procentům HDP na obranu.

Ministerský předseda Andrej Babiš se posléze ve videu na sociálních sítích snažil chlácholit své příznivce. Podle něj není situace tak kritická, jak tvrdí některá česká média a spojenci z NATO. Novináře nařkl, že oni na rozdíl od jeho politiků se spojenci nekomunikují.

„Tady ty různé titulky, že zradíme spojence, že Američanům dochází s obranou trpělivost… My s nimi mluvíme, mluvil s nimi Macinka (ministr zahraničí - pozn. red.), i Havlíček (ministr průmyslu - pozn. red.), i já, a já mluvím samozřejmě i se šéfem NATO,“ prohlásil Babiš ve videovzkazu.

Výhled na další roky zůstává utajený

Jak schválili koaliční poslanci, rozpočet ministerstva obrany by letos měl činit celkově 154,8 miliardy Kč. To je podle aktuálního přepočtu zhruba 1,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Celkové výdaje na obranu státu, kam se započítává třeba i rozpočet Národního bezpečnostního úřadu či Národního úřadu pro informační a kybernetickou bezpečnost, jsou pak pro letošek stanoveny na 184,7 miliardy. To je 2,1 procenta HDP. Není ale zřejmé, kolik z této sumy Severoatlantická aliance nakonec započítá jako obranné peníze.

A jasné nyní není ani to, jak bude český obranný rozpočet vypadat v příštím roce a jaký je jeho střednědobý výhled pro léta 2028 a 2029. I tento nedostatek kritizoval prezident Petr Pavel. Ministr obrany Jaromír Zůna však už v rozhovoru pro deník Právo odmítl, že by výdaje resortu rostly tak, jak naplánovala minulá vláda Petra Fialy (ODS).

Byť se s částkami 215,3 miliardy pro příští rok a 238,2 miliardy pro rok 2028 ještě na únorovém jednání sněmovního výboru pro obranu pracovalo, v posledních dnech začal mluvit Zůna jinak. Rozpočet by prý měl růst, ale rozhodně ne tak výrazně.