


Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil.

Vyjádřil překvapení nad tím, že úterní volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově kasační stížnosti Nejvyšší správní soud.
Nejvyšší správní soud pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února. Do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavil i účinky rozhodnutí Městského soudu v Praze z 11. prosince 2025.
Podle fakultního akademického senátu nezakládá usnesení NSS překážku konání dnešní volby. Volba podle něj představuje výkon zákonem zaručené akademické samosprávy a nezakládá možnost takzvaného dvojvládí. "Případné jmenování zvoleného kandidáta rektorem UK může nastat až po skončení řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem," uvedl senát. Dodal, že nepředjímá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
"Za této situace považuji své odstoupení za odpovědný krok směřující k ochraně právní jistoty a institucionální stability fakulty," uvedl v prohlášení Brož. Domnívá se, že konání voleb není v souladu se soudním rozhodnutím a povede k neplatnosti volby. Dvořáček se dnešního volebního zasedání nezúčastnil.
Akademický senát katolické fakulty se rozhodl nerespektovat důrazné písemné upozornění rektora adresované předsedovi a místopředsedům senátů, že se tyto volby nemohou konat z důvodu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z minulého týdne, uvedla dnes mluvčí univerzity a členka kolegia rektora Michaela Lagronová.
"Nastává tak další sporná situace, kdy na jedné straně bude do konečného rozhodnutí NSS děkanem Jaroslav Brož a nuceným správcem fakulty nadále zůstane rektor UK a na straně druhé tu je vítěz dnešní volby Jiří Dvořáček, který ale nemůže být jmenován rektorem a podle našeho názoru zatím ani nemůže požádat o církevní pověření Vatikán," uvedla Lagronová. Další kroky oznámí rektor UK Jiří Zima podle Lagronové v příštích dnech po konzultaci s právníky.
Fakultu nyní vede rektor Zima, od konce loňského září je fakulta v nucené správě. Tu na ni uvalilo ministerstvo školství v důsledku sporů, které na fakultě panují několik měsíců a týkají se toho, kdo ji má vést po odvolání Brože. Do konečného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se Brož vrací do pozice děkana, fakulta ale i nadále zůstane pod nucenou správou rektora UK.
Po zvolení kandidáta na děkana musí arcibiskup pražský, který je takzvaným velkým kancléřem fakulty, předložit Dikasteriu pro kulturu a výchovu v Římě, dříve Kongregaci pro katolickou výchovu, k církevnímu potvrzení Apoštolským stolcem jméno zvoleného kandidáta. Děkana následně jmenuje rektor UK.
Novým pražským arcibiskupem se stal dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Na místo Jana Graubnera ho jmenoval papež Lev XIV. Úřadu se Přibyl ujme 25. dubna.
Brože, který vedl fakultu od května 2024, odvolala Králíčková z funkce na návrh akademického senátu loni v únoru. Obrátil se na Městský soud v Praze, který ho předběžným opatřením do funkce vrátil. Rektorka však Brože odvolala loni v létě podruhé. Brož se znovu bránil žalobou, té už soud odkladný účinek nepřiznal. Vydal ale návazná usnesení, kterými zakázal do pravomocného rozhodnutí volbu nového děkana KTF UK a rektorce nařídil, aby do pravomocného rozhodnutí soudu nepověřovala výkonem funkce třetí osobu. Loni v prosinci městský soud Brožovu žalobu zamítl.



Írán chce jednat, ale je příliš pozdě, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Íránská protivzdušná obrana, letectvo, námořnictvo a vedení jsou podle šéfa Bílého domu zničeny. Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, při kterých zabily duchovního vůdce Alího Chameneího a řadu dalších předních činitelů.



Ruský prezident Vladimir Putin si telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým projednali mimo jiné situaci kolem Íránu a také otázky týkající se maďarských občanů působících v ukrajinských ozbrojených silách a zajatých Ruskem. Uvedl to v úterý Kreml na svém webu. Budapešť zatím podle dostupných informací o telefonátu neinformovala.



Volodymyr Zelenskyj hledá cestu k dočasnému zastavení bojů na Ukrajině prostřednictvím států Perského zálivu. Argumentuje jejich vlivem na Rusko a nabízí zkušenosti s obranou proti íránským dronům. Konflikt na Blízkém východě zároveň komplikuje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.



Petr Pavel v úterý navštívil sněmovnu, poprvé v nynějším volebním období. Řekl, že není jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Naopak, je dostatek zásadních důvodů, aby adekvátně rostly. Stagnaci výdajů na obranu a na celkovou bezpečnost Česka v rozpočtu označil za závažný krok a apeloval na odpovědnost zákonodárců.


