Stejně jako v Česku, také v Dánsku musí každé nové auto na první technickou kontrolu až po čtyřech letech provozu. Pro většinu z nich jde o formalitu, ne tak pro Teslu Ypsilon. Tamní autoklub varuje před mimořádně vysokou mírou vážných závad, kvůli kterým majitel auta odjíždí z prohlídky s nepořízenou.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
I na Donalda Trumpa byla zarputilost ve věci Grónska mimořádná, konstatuje ředitel Občanského institutu a odborník na Spojené státy Roman Joch. Byla nerozumná a pro něho osobně a hlavně pro reputaci Ameriky škodlivá, dodává.
I na Donalda Trumpa byla zarputilost ve věci Grónska mimořádná, konstatuje ředitel Občanského institutu a odborník na Spojené státy Roman Joch. Byla nerozumná a pro něho osobně a hlavně pro reputaci Ameriky škodlivá, dodává.
Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.
Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.
Francouzská prezidentská kancelář ve středu oznámila plán uspořádat cvičení NATO v Grónsku. Návrh přichází v době, kdy se světoví lídři scházejí na Světovém ekonomickém setkání ve švýcarském Davosu, kde se očekává příjezd amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v posledních dnech stále více hovoří o tom, že chce nad autonomním dánským územím převzít kontrolu.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se podle dvou svědků na soukromém novoročním setkání s lídry politických frakcí Evropského parlamentu nechala slyšet, že ačkoliv sama nepije, „možná je pravý čas s tím začít“.
Co ještě nedávno působilo jako výstřední nápad amerického prezidenta Donalda Trumpa, začíná nabírat obrysy vážně míněné strategie, která podle Dánska může ohrozit samotné základy NATO. Zatímco americká administrativa mluví o odkupu Grónska, sám Trump v minulosti nevyloučil ani vojenské řešení. Deník The Times proto popsal čtyři možné scénáře dalšího vývoje.
Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rozšíření amerického území o Grónsko vyvolávají pobouření už více než rok. Koncem loňského roku Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko a sdělil, že ovládnutí největšího ostrova světa je otázkou „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.
Sotva se svět vzpamatovává z únosu venezuelské hlavy státu už americký prezident znovu otevírá otázku kontroly nad Grónskem. Zatímco Kodaň varuje před rozpadem bezpečnostního uspořádání garantovaného NATO, Washington hledá cesty, jak v arktické oblasti upevnit svůj vliv. Pracuje na zvláštní dohodě o volném sdružení, která by USA otevřela dveře k hlubší vojenské i politické přítomnosti v regionu.
Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
Měla to být revoluce v ochraně dětí. Austrálie jako první na světě spouští ostrý zákaz sociálních sítí pro lidi mladší 16 let. Zatímco politici a rodiče doufají v konec digitální závislosti, samotní teenageři už našli způsob, jak systém obejít. Třináctiletá Isobel novinářům ukázala, že k prolomení vládní bariéry jí stačí fotka vlastní mámy a pět minut času.
Dánská vláda v pátek oznámila, že nalezla politickou shodu na zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Pokud by zákon prošel parlamentem, byl by to jeden z nejšířeji pojatých kroků v této problematice v Evropě, upozornila agentura AP. Dosud není jasné, jakých sociálních sítí by se zákaz týkal.
Dánsko povolalo do služby stovky záložníků. Jde o výjimečné a mimořádné opatření, vládní administrativa však doposud nesdělila jeho důvod. Dánská média to označují za výjimečný a neobvyklý krok. Vláda zároveň dočasně zakázala provoz civilních dronů od 29. září do 3. října na celém území země.
Vypadá to, že narušení vzdušného prostoru členských států NATO se stává novou normou. Od hranic východního křídla členských států aliance po Skandinávii zaznamenávají spojenci sérii dronových a leteckých incidentů, které testují připravenost aliance i odhodlání jednotlivých vlád. Během posledních dvou týdnů došlo k podobným incidentům již v šesti zemích aliance.
V noci na pátek byl již podruhé uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm u Aalborgu kvůli podezření na aktivitu neznámých bezpilotních letounů. Dánský deník Ekstra Bladet zároveň upozornil na přítomnost ruské výsadkové lodi s vypnutým sledovacím systémem v blízkosti dánských výsostných vod. Moskva ovšem již dříve jakoukoli účast na incidentech s drony popřela.
Záhadné drony již podruhé v posledních třech dnech uzavřely nebe nad Dánskem. Úřady severské země zdůraznily, že incidenty odpovídají práci profesionálního aktéra a označily je za „hybridní hrozbu“. Podle Roberta Vacka, provozního ředitele českého výrobce dronů U&C UAS, je cílem útočníka odhalit neschopnost státu reagovat na hrozbu a vyvolat nervozitu a obavy mezi obyčejnými lidmi.
Úřady uzavřely letiště v severodánském městě Aalborg kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru, informovala v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na policii. Výskyt bezpilotních letounů byl později hlášen i v okolí letišť ve městech Esbjerg, Sönderborg a Skrydstrup, která ale uzavřena nebyla. Kvůli přeletu dronů bylo už v pondělí večer uzavřeno letiště v hlavním městě Kodani.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže.
Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty z úterní noci na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters v úterý ráno představitelé dánské policie.
