Bývalého velvyslance Spojených států v Dánsku rozčílila slova současného viceprezidenta J. D. Vance. Ten opakovaně kritizoval severskou zemi za to, že neumí spravovat Grónsko, a označil ji za špatného spojence. Rufuse Gifforda se tato slova velmi dotkla a vypočítal současné americké administrativě, kolikrát se Dánsko postavilo na stranu USA, ačkoliv na tom žádný zájem nemělo.
Grónsko zažije ve čtvrtek neobvyklou návštěvu z USA. Na ostrov, který chce získat americký prezident Donald Trump, dorazí manželka viceprezidenta Usha Vanceová. Doprovodí ji poradce prezidenta pro národní bezpečnost Mike Waltz a ministr energetiky Chris Wright. "Je to velmi zvláštní, nejde o standardní diplomatickou praxi," říká pro Aktuálně.cz někdejší český velvyslanec v USA Michael Žantovský.
V Grónsku se právě dnes konají úterní parlamentní volby. Za účast zahraničních novinářských štábů mohou ostrované děkovat Donaldu Trumpovi, který těsně po své inauguraci několikrát projevil zájem připojit Grónsko ke Spojeným státům. Nebylo by to ovšem poprvé - téměř polovinu území USA získali Američané nákupem. Nejdráž je vyšly Panenské ostrovy pořízené v roce 1917 od Dánů.
Volby v Grónsku většinou neplní přední stránky zahraničních médií. Letos je tomu jinak. Ostrov obývaný malým národem Inuitů (zhruba 57 tisíc lidí) by Donald Trump rád připojil k USA a nevyloučil ani zapojení vojenské síly. Gróňany ale spíše než Trump zajímá nezávislost na Dánsku. Tuto touhu odráží i program většiny politických stran, ze kterých si voliči mohou vybírat.
Stane se Grónsko zcela samostatnou zemí, nebo zůstane součástí Dánska? Napovědí to probíhající předčasné volby. Kvůli výhrůžkám Donalda Trumpa, který by chtěl největší ostrov světa připojit k USA, sleduje hlasování celý svět.
Je důležité, že americký prezident Donald Trump v projevu ke Kongresu uznal právo Grónska na sebeurčení, prohlásil ve středu podle agentury Reuters dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Trump nicméně zároveň zopakoval, že tento ostrov chce získat pro USA, a vykreslil obraz prosperity a bezpečí pro obyvatele Grónska, autonomního území Dánského království.
Mladoboleslavská automobilka chtěla rozlišit původní Enyaq od jeho modernizované verze, kterou na internetových stránkách nabízela jako "model 2026". V Norsku však s tímto postupem narazila.
V reakci na nedávné prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by USA měly zakoupit Grónsko, jež je autonomní součástí Dánska, vznikla v království recesistická petice k odkupu amerického státu Kalifornie. Ta má už přes 200 tisíc podpisů a píší o ní mnohá světová média. Podívejte se na nejoriginálnější odůvodnění, proč by byl zisk Kalifornie pro Dány ternem a co by mohlo následovat.
Skupina dánských aktivistů, kteří si říkají Denmarkification, přišla s protinávrhem ke snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa koupit pro Spojené státy Grónsko. Podle Dánů by naopak jejich království mělo koupit americký stát Kalifornie, za který nabízejí bilion dolarů a "celoživotní dodávku dánského cukroví, za které zaplatí Hollywood".
Donald Trump nevyloučil vojenskou intervenci v Grónsku. Ale to patří Dánsku, americkému spojenci, který po boku amerických vojáků v Afghánistánu ztratil 43 mužů. Pokud by k této nepravděpodobné události přece jen došlo, jaké síly by čekaly na americké invazní jednotky? Bude to mimo jiné jediný aktivní vojenský útvar psích spřežení na světě - tucet mužů a šest psích spřežení v tzv. Patrole Sirius.
Tváří v tvář hrozbám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa se dánská premiérka Mette Frederiksenová rozhodla tento týden vyrazit na diplomatickou cestu po evropských metropolích. V Německu se potkala s kancléřem Olafem Scholzem, ve Francii s prezidentem Emmanuelem Macronem a v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Všichni jí v otázce obrany Grónska slíbili podporu.
Donald Trump zveřejnil plány na odkoupení Grónska od Dánska, protože ostrov považuje za důležitý pro zajištění americké bezpečnosti. Malý kousek Grónska ale Spojené státy v rukou mají: na severozápadě využívají svou leteckou základnu Thule, někdy nazývanou také jako vesmírná základna Pituffik.
Generál Keith Kellogg, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu, mírní slova nastupujícího prezidenta ohledně jeho plánů na rozšiřování území USA i brzké ukončení války na Ukrajině.
Nastupující prezident USA chce získat Grónsko, Panamský průplav i Kanadu. A kvůli rukojmím v Gaze hrozí Hamásu peklem.
V Grónsku v úterý přistál syn nastupujícího amerického prezidenta Donald Trump junior. Novinářům řekl, že přijel pouze jako turista. Jeho otec ale zároveň na sociální síti napsal: "Grónsko a svobodný svět potřebují bezpečí, sílu a mír. Tenhle obchod se musí podařit. MAGA. Udělejte Grónsko znovu velkým!" Jde o odkaz na jeho předchozí výroky o koupi Grónska, které patří Dánsku, Spojenými státy.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že USA by měly z důvodů národní bezpečnosti usilovat o získání kontroly nad Grónskem. Je to poslední z řady kontroverzních zahraničněpolitických výroků Trumpa na adresu spojeneckých zemí, píše americké vydání magazínu Forbes.
Do ponuré blízké budoucnosti zasadil dánský režisér Thomas Vinterberg svůj první televizní seriál. Odehrává se v době, kdy stoupající hladiny moří už zcela zaplavily Nizozemsko a nyní stejný osud čeká Dánsko. Ve snaze zachránit národ vláda nařizuje masovou evakuaci všech obyvatel a uzavření státu.
Hlavní fasáda historické budovy kodaňské burzy, kterou v úterý zachvátil požár, se ve čtvrtek odpoledne zřítila, uvedl mluvčí dánských hasičů. I přes zpevnění a pokus o stabilizaci ohořelých nosných stěn, se jich polovina propadla a spolu s nimi se zřítilo i lešení, kterým byla budova procházející rekonstrukcí obklopena.
Polovina historické budovy burzy v Kodani v úterý zcela vyhořela a zůstaly z ní jen obvodové zdi. Renesanční stavba přišla také o svou známou věž, která byla symbolem dánského hlavního města. S odvoláním na dánské úřady o tom informovala agentura Reuters. Podle ní na některých špatně dostupných místech požár stále nebyl uhašen.
