Zhruba na konci léta by měl báňský úřad vydat své stanovisko k žádosti o povolení odstřelu dvojice kotvených stožárů vysílače Liblice B. Jde o jeden z posledních kroků před možným zánikem nejvyšší stavby v České republice. Pokud ji nikdo nebude chtít, nevyužívanou konstrukci čeká demolice.
České Radiokomunikace jako soukromá akciová společnost už nechtějí nést náklady na stavbu, pro kterou nemají využití. Na trhu se nenašel zákazník, který by platil za vysílání z této lokality na středních vlnách.
Politici i laická veřejnost mezitím řeší, zda se na Liblice B dívat jako na nevyužívanou technickou konstrukci, nebo jako na komunikační rezervu pro krizové situace. Pro místní obyvatele má vysílací stanoviště také nostalgickou hodnotu, ať už kvůli desítkám let, kdy stožáry patří ke krajině na Českobrodsku, nebo třeba kvůli rodinným vazbám.
Stožáry Liblice B měří 355 metrů. Jsou vyšší než Eiffelova věž i s anténou. Léta je využíval Český rozhlas, ten však střední vlny opustil na konci roku 2021. Posledním uživatelem bylo Country Radio, které z Liblic vysílalo na střední vlně 639 kHz. Toto vysílání ale skončilo 31. března 2025 a od té doby z lokality nevysílá žádný rozhlasový program.
Operátor tvrdí, že stožáry nechce za každou cenu zdemolovat. Už delší dobu se snaží jednat s různými státními orgány, které by si teoreticky mohly infrastrukturu převzít a dál se o ni starat. Háček je v tom, že jakýkoliv budoucí majitel by se musel vypořádat s nákladnou technickou údržbou. Lhůta se krátí, prodloužená platnost revize kotevních lan vyprší letos v listopadu. Celková údržba by musela začít hned v dalším roce.
V médiích se opakovaně objevila částka 40 milionů korun. Starosta Českého Brodu Tomáš Klinecký ale po nedávném jednání se zástupcem Českých Radiokomunikací sdělil, že tato suma byla „výslovně dementována“. Jak dodal na Facebooku, náklady na nutnou rekonstrukci budou ve skutečnosti vyšší, kolem 160 milionů korun.
„Možnost, že by tato dominanta našeho okolí nenávratně zmizela, nás velmi mrzí. Město ale pro stožáry nemá využití a ani finance na jejich údržbu. V jednáních jsme však aktivní a státní instituce z pozice města oslovíme ještě jednou,“ uvedl poté starosta v pondělním videu. Město chce znovu oslovit například Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.
Naposledy se tématem v červnu 2025 zabývala senátní komise pro rozvoj venkova. Podle jejího usnesení je zachování středovlnného vysílače Liblice strategická nutnost a měl by být součástí kritické infrastruktury státu kvůli krizové komunikaci a informační bezpečnosti. Senátoři sice svůj názor tlumočili tehdejší vládě Petra Fialy, ovšem její mandát se tou dobou už chýlil ke konci. A po volbách se politici k problematice Liblic zatím nevrátili.
Zápis ze senátní komise popisuje dvě možné cesty. První by byl prodej vysílače státu, podle znaleckého posudku za částku kolem deseti milionů korun. Druhou možností by bylo provozování vysílače na klíč pro stát, nikoli nepřetržitě, ale v krizových situacích, což by snížilo celkové náklady.
Středovlnné vysílání je sice zastaralé jako běžná mediální platforma, jeden výkonný vysílač však dokáže v případě potřeby pokrýt velké území. V době přetížení mobilních sítí nebo kybernetických útoků pak může mít takový záložní kanál význam, který za běžných okolností nemusí být na první pohled zřejmý.
Měl by tedy stát zaplatit za možnost zapnout mimořádně odolný komunikační kanál, až ho bude potřebovat? Podle toho, co zaznělo při jednání senátní komise, se politici ani úředníci do takového scénáře příliš nehrnou. Dosavadní jednání s ministerstvy k ničemu nevedla. Irena Kuklová ze Spolku přátel Liblic sdělila serveru iDnes.cz, že z ministerstev kultury a vnitra přišly zamítavé reakce. Armáda by podle ní měla zájem jen o budovy na pozemku, ale ne o stožáry.
Podle dostupných informací se všechny dosavadní nápady na jiné využití stožárů po důkladném prozkoumání rozplynuly. Neobstály by například ani jako rozhledna. Stožáry sice mají výtah i ochozy, ale ty jsou určené pro údržbu a samotný výtah je další položkou na seznamu nezbytných oprav.
Město Český Brod, pod které Liblice patří, připravuje záložní plán. „Pokud by k demolici přece jen došlo, chceme nechat stožáry detailně zdokumentovat a některé fragmenty konstrukce umístit přímo v Liblicích jako připomínku této technické zajímavosti,“ slíbil starosta Tomáš Klinecký.
Pro místní mají Liblice B silnou symboliku. V roce 2022 vznikla petice za zachování stožárů. Její autoři napsali, že vysílače „tvoří neodmyslitelnou dominantu Liblic“ a že jsou „nejvyšší stavbou České republiky, která je zcela jedinečná“. Už tehdy českobrodské zastupitelstvo deklarovalo, že zachování vysílačů má jeho podporu.
Pro místní je debata o to citlivější, že Liblice už jednou odstřel stožárů zažily. Původní dvojice Liblice A byla odstřelena 11. srpna 2004. V územním plánu Českého Brodu je k tomu stále zaznamenáno, že po tehdejších věžích zůstaly jen základy a neuklizené pozemky.
Současné Liblice B vyrostly v letech 1974 až 1976 a od začátku byly stavěny jako technicky mimořádné zařízení. Do provozu byly slavnostně uvedeny 28. prosince 1976 za účasti tehdejších politiků v čele s federálním předsedou vlády Lubomírem Štrougalem. V objektech byly instalovány vysílače typu SRV 750 o celkovém výkonu 1500 kW.
Rozhlasová historie lokality je ale ještě starší. Už dobový tisk z roku 1930 psal o povolování celostátního vysílače u Českého Brodu. Místní tehdy žádali, aby se stanice nejmenovala Český Brod, ale Liblice. První liblický vysílač začal zkušebně vysílat 6. srpna 1931 a pravidelně 28. října téhož roku. Noviny o něm v té době psaly jako o nejmodernějším a nejvýkonnějším vysílači své kategorie.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
