Vláda dostala k vyjádření poslanecký návrh zákona, který má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Předloha doplňuje souběžně projednávanou senátní novelu ústavy. Ta by sama o sobě nestačila k tomu, aby mohl úřad veřejnoprávní média začít kontrolovat.
Návrh předložili poslanci Ondřej Babka (ANO), Jan Richter (ANO), Gabriela Sedláčková (Motoristé sobě) a Patrik Nacher (ANO). Ve sněmovně je veden jako tisk 217. Poslancům byl doručen 5. června 2026 v poledne.
Zákon je napsaný stručně. Do stávajícího zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu doplňuje nový odstavec, podle kterého má úřad kontrolovat hospodaření právnických osob zřízených zákonem, které poskytují veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání. V praxi jde tedy o Českou televizi a Český rozhlas.
Předkladatelé chtějí, aby zákon začal platit už od 1. července 2026. Proto navrhují, aby s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas už v prvním čtení. Při standardním projednání by předloha zamířila do výborů, následovalo by druhé a třetí čtení, Senát a podpis prezidenta. Takový postup obvykle trvá měsíce.
Ani při zrychleném režimu ale navržený červencový termín nevypadá reálně. K návrhu se nejprve vyjádří vláda. Na vládním portálu je lhůta pro připomínky stanovena do 9. června 2026. Připomínkovými místy jsou Ministerstvo kultury a Nejvyšší kontrolní úřad.
I kdyby vláda stanovisko přijala rychle, sněmovna by musela návrh projednat bez prodlení a zároveň by proti schválení v prvním čtení nesměla vzniknout účinná politická překážka. Zrychlené projednání mohou podle jednacího řádu sněmovny zablokovat nejméně dva poslanecké kluby nebo námitka alespoň padesáti poslanců. Schváleným zákonem se pak zabývá Senát. Následoval by podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Součástí návrhu je také přechodné ustanovení. To by kontrolorům umožnilo prověřovat i hospodaření z doby před účinností zákona. Podle důvodové zprávy má jít například o starší smluvní vztahy, které dál ovlivňují hospodaření veřejnoprávních médií.
Návrh zároveň předpokládá, že bude schválena senátní novela ústavy. Ta má rozšířit ústavní vymezení působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Ve sněmovně je vedena jako tisk 47, má za sebou druhé čtení a ve středu 10. června se jí má znovu zabývat ústavně-právní výbor. K novele bylo podáno sedm písemných pozměňovacích návrhů.
Důvodová zpráva k prováděcímu zákonu připomíná, že ČT a ČRo jsou samostatné právnické osoby a hospodaří s vlastním majetkem. Nejde tedy o státní majetek. Podle současných pravidel proto Nejvyšší kontrolní úřad jejich hospodaření nemůže kontrolovat v plném rozsahu.
Předkladatelé chtějí, aby se kontrola týkala veškerého majetku obou veřejnoprávních médií. Neomezovala by se tedy jen na peníze vybrané prostřednictvím televizních a rozhlasových poplatků. Dopadala by také na majetek a příjmy související s obchodní činností.
Zákonodárci v důvodové zprávě tvrdí, že současná kontrola přes Radu České televize, Radu Českého rozhlasu a jejich dozorčí komise není dostatečná. Nejvyšší kontrolní úřad má podle návrhu představovat vnější kontrolu, která je na veřejnoprávních médiích nezávislá.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu by ale sám o sobě neznamenal přímý zásah do řízení České televize nebo Českého rozhlasu. Úřad nemá výkonnou pravomoc. Jeho závěry slouží jako veřejná zpětná vazba pro kontrolované instituce, parlament, vládu a další orgány veřejné moci.
ČLÁNKY DO MAILU