Akademie věd opouští sociální síť X, dříve známou jako Twitter, protože nechce podporovat šíření dezinformací a nenávistných projevů. Informovala o tom odpoledne v příspěvku na síti X.
Vědci v Rakousku požádali obyvatele o spolupráci při hledání částí meteoritu, který v pátek na několik vteřin jasně ozářil oblohu mimo jiné i nad Českou republikou a dopadl nejspíše do údolí řeky Drávy v rakouské spolkové zemi Korutany.
Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Spolu se dvěma stády divokých koní ji obývají zubři a zpětně šlechtění pratuři. Všechna zvířata sem byla dovezena jednak kvůli návratu do přírody, ale také kvůli tomu, aby zpustošenou krajinu po sovětských vojácích znovu zkultivovala.
V roce 2021 dosedne na Mars první evropské planetární vozítko. Jeho přistávací platforma ponese český vědecký přístroj, který má v paměti 11 zvukových nahrávek, vybraných v tomto projektu. Jednu z nich odvysílá zpět k Zemi – tu, která na těchto stránkách získá nejvíce hlasů do okamžiku přistání sondy ExoMars na povrchu rudé planety. K čemu to všechno bude, a kde můžete hlasovat, zjistíte ve videu.
Vědecká komunita je někdy až příliš slepá k tomu, co lidé dokážou, díky technologii CRISPR můžeme měnit DNA, je to strašně jednoduché, naučíme vás to za týden. Využití to může mít v protinádorové léčbě, daly by se tím vyřešit dědičně přenášené mutace, říká biochemik Vojtěch Adam, který pracuje na léku proti rakovině. Rozhovor jsme natočili na TEDx Prague 2019.
Hospodaření s vodou v povodí Dyje má být koordinovanější, za cíl si to klade nově vzniklý program Suwac. Ambicí je k tomuto účelu propojit vědeckou sféru, města, obce i vlastníky půdy a na půdě hospodařící subjekty, také významné krajské a státní organizace či soukromé subjekt.
Představte si svět za 20 let. Průmysl 4.0 bude na svém vrcholu. Budou za nás všechnu práci vykonávat roboti? Jaké pracovní oblasti zůstanou lidem? Profese, které vyžadují lidský dotek, zůstanou.
Ve spolupráci s astronomy budou vědci z nově budovaného mezinárodního výzkumného centra FAIR reprodukovat pochody, které se odehrávají ve vesmíru. A to v unikátní laboratoři, která dokáže simulovat extrémní teploty a tlaky, které jsou uvnitř obřích planet, hvězdných explozí či slunečních erupcí.
Přirozená tma se stává vzácností. Ve světelně znečištěném prostředí žije více než dvě třetiny světové populace. Přitom právě střídání tmy a světla synchronizuje naše vnitřní biologické hodiny. Organismus lidí i zvířat se vyčerpává a hrozí mu patologické poruchy. Jak se světelným smogem bojovat?
Autonomní auta budeme v provozu běžně potkávat do deseti let. Odborníky zajímají etické aspekty kolizních situací. Čemu by Češi dali přednost? Chtějí přenechat zodpovědnost na technice nebo věří jen sami sobě? Poslechněte si výsledky ankety.
V českém Biologickém centru zkoumají, jak klimatické změny působí na vodní hmyz a jiné bezobratlé. Ti reagují na teplotu bezprostředně a jejich životní pochody se zrychlují. Vyšší teplota tak změní fungování jednotlivých druhů a může narušit vztahy v potravinovém řetězci. Více o následcích globálního oteplování na hmyz se dozvíte v reportáži Akademie věd ČR.
Vodní paprsek, který je svou neobyčejnou silou schopen rozřezat téměř jakýkoliv materiál, jak zastavit rozmnožování škůdců pomocí hormonů i budoucnost automobilového průmyslu. Podívejte se na reportáže o nejzajímavějších objevech české Akademie věd.
V 70. letech se s příchodem moderního lesnictví v Česku rozmohlo zalesňování pastvin. Ohrožuje však staré, mohutné stromy, které v lesích zarůstají a usychají. Pro naši krajinu jsou ovšem velice důležité. A jak? To v reportáži prozradil Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd.
Zhruba deset procent světové populace nemá problémy se zuby a nevytváří se u nich zubní kaz. Příčinu zkoumají vědci z Fyziologického ústavu, kteří chtějí na základě výzkumu vytvořit protikazovou látku, která by se využívala v zubní péči. Jaké faktory zuby ničí, se dozvíte v reportáži Akademie věd.
Kuřička hadcová je trsnatá květina, která se vykytuje pouze v České republice, a to u Mladé Vožice a na Želivce. Vědci z Botanického ústavu AV ČR na její záchranu vytvořili projekt, který přináší zcela nový přístup v ochraně vzácných druhů. Umožňuje, aby mohli lidé legálně vlastnit ohrožený druh a pěstovat ho na svých zahradách. Co stálo za velkým úbytkem kuřičky hadcové, se dozvíte ve videoreportáži.
Chůze po dvou je pro člověka automatická záležitost, zatímco pro robota problematický proces, který se vědcům stále nepodařilo vyvinout k dokonalosti. V případě lidské chůze jde totiž v robotice o složitý systém příkazů a limitů. Toto téma studují i vědci v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Ve videu prozradí, jak se jim napodobení lidské chůze pomocí algoritmů daří.
Když robot napíše knihu, komu patří? A nakolik můžeme nechat umělou inteligenci o nás rozhodovat a sledovat nás? Existuje spousta identifikovaných problémů s právní odpovědností, ochranou soukromí či autorskými právy robotů. Právní problematiku umělé inteligence řeší vědci z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.
Čolci jsou ektotermní živočichové, což znamená, že jsou přímo ovlivňováni teplotou prostředí. V českém Ústavu biologie obratlovců badatelé pozorují, jak klimatické změny ovlivňují život čolků a pokoušejí se vyvinout mechanismy, které by jim pomohli v měnící se přírodě přežít.
Badatelé z Psychologického ústavu Akademie věd zkoumají, co všechno člověk vnímá okem a co si dokáže zapamatovat. Jak vizuální paměť funguje a jak se z obrazu vytvoří vzpomínka, se dozvíte ve videu.
Vážky jsou téměř nezaměnitelné s jiným druhem hmyzu a většině lidí je povědomý. Přesto málokoho napadne, že tento dokonalý letec tráví většinu života pod vodou a dokáže vyvinout rychlost až 50 km/h.
Čeští vědci pracují na unikátním experimentu, který může pomoci objasnit složení a historii naší sluneční soustavy. Badatelé z Ústavu fyziky plazmatu a Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR se pomocí laseru pokouší nasimulovat podmínky, které se dějí při průletu meteoritu atmosférou. Laserovými paprsky odpařují reálné vzorky meteoritů a pozorují jejich složení.
Po třinácti letech zkoumání se vědcům z dvaceti zemí podařil přelomový objev. „Přečetli“ genom, tedy kompletní dědičnou informaci, pšenice seté. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy této nejrozšířenější plodiny na světě a zlepšit její vlastnosti. Velký podíl na tomto úspěchu mají olomoučtí biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Ledové květy u nás známe jako obrazce na zmrzlých oknech. Doktor Xin Yang z Cambridgeské univerzity přišel s hypotézou, že ledové květy možná mohou za vznik mraků na Antarktidě. Tým vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR hypotézu ověřil prototypem mikroskopu, který brněnští vědci sami vyvinuli. Ledové květy si badatelé museli sami vypěstovat ze slané vody a v mikroskopu simulovali totožné podmínky, jaké vládnou na jižním pólu. Jak složité matematicko-fyzikální simulace dopadly, uvidíte v reportáži.
