Čolci jsou ektotermní živočichové, což znamená, že jsou přímo ovlivňováni teplotou prostředí. V českém Ústavu biologie obratlovců badatelé pozorují, jak klimatické změny ovlivňují život čolků a pokoušejí se vyvinout mechanismy, které by jim pomohli v měnící se přírodě přežít.
Badatelé z Psychologického ústavu Akademie věd zkoumají, co všechno člověk vnímá okem a co si dokáže zapamatovat. Jak vizuální paměť funguje a jak se z obrazu vytvoří vzpomínka, se dozvíte ve videu.
Vážky jsou téměř nezaměnitelné s jiným druhem hmyzu a většině lidí je povědomý. Přesto málokoho napadne, že tento dokonalý letec tráví většinu života pod vodou a dokáže vyvinout rychlost až 50 km/h.
Čeští vědci pracují na unikátním experimentu, který může pomoci objasnit složení a historii naší sluneční soustavy. Badatelé z Ústavu fyziky plazmatu a Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR se pomocí laseru pokouší nasimulovat podmínky, které se dějí při průletu meteoritu atmosférou. Laserovými paprsky odpařují reálné vzorky meteoritů a pozorují jejich složení.
Po třinácti letech zkoumání se vědcům z dvaceti zemí podařil přelomový objev. „Přečetli“ genom, tedy kompletní dědičnou informaci, pšenice seté. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy této nejrozšířenější plodiny na světě a zlepšit její vlastnosti. Velký podíl na tomto úspěchu mají olomoučtí biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Ledové květy u nás známe jako obrazce na zmrzlých oknech. Doktor Xin Yang z Cambridgeské univerzity přišel s hypotézou, že ledové květy možná mohou za vznik mraků na Antarktidě. Tým vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR hypotézu ověřil prototypem mikroskopu, který brněnští vědci sami vyvinuli. Ledové květy si badatelé museli sami vypěstovat ze slané vody a v mikroskopu simulovali totožné podmínky, jaké vládnou na jižním pólu. Jak složité matematicko-fyzikální simulace dopadly, uvidíte v reportáži.
Autonomní vozidla jsou auta, která jezdí sama bez řidiče a neobsahují volant, budíky ani tlačítka. Podle profesora Jiřího Wiedermanna z Ústavu informatiky AV ČR přijde doba, kdy budou na silnicích jezdit jen tyto vozy řízené umělou inteligencí. Zapříčiní to menší provoz, bude méně nehod, zmizí značky, servisy, čerpací stanice i návazný průmysl.
Povrch Marsu je velice extrémní, je tvořen vysokými horami a naopak hlubokými kaňony. Geofyzikální ústav Akademie věd ČR se zaměřil na jeho část Valles Marineris, kde se snažil prokázat sopečnou činnost. Ta by mohla přispět důkazem o životě na planetě. Zda výzkum činnost prokázal, zjistíte ve videu Akademie věd.
Ústav státu a práva Akademie věd ČR se mimo jiné zabývá robotizací a automatizací. Ty se jistě promítnou do všech možných oblastí našeho života. Podle propočtů tohoto ústavu se počet pracovních míst s jejich růstem zvětší. Zajímá vás toto téma? Podívejte se na video, které připravila Akademie věd.
Čeští vědci z Ústavu biologie obratlovců objevili nového krokodýla. Tento dosud neznámý druh se podařilo nalézt díky genetickému výzkumu ve střední Africe. Jak k tomuto unikátnímu objevu došlo a co pro Akademii věd ČR znamená, zjistíte ve videu.
Vědci z Akademie věd zkoumají lidskou DNA, aby mohli zavčas diagnostikovat některé nemoci, například rakovinu. Podívejte se na reportáž a dozvíte se více.
Fyziologický ústav Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývá výzkumem vnitřního časového systému neboli biologických hodin. Tento systém zajišťuje v těle výměnu procesů během dne a noci. U některých lidí nastává problém s jeho synchronizací s denní dobou. To nám například může ztížit vstávání. Jak nás tento fenomén ovlivňuje? Můžeme mu předcházet? Podívejte se na video, které připravila Akademie věd.
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR se v posledních letech zabývá hlavně biologickou rozmanitostí Afriky. Jak se zde drobní zemní savci přizpůsobují nadmořským výškám a změnám klimatu? A k jakým morfologickým adaptacím u těchto zvířat došlo? Podívejte se na video popisující výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Pracovníci Biologického centra Akademie věd ČR zkoumají, zda je možné zastavit rozmnožováni škůdců pomocí hormonů. Vývoj hmyzu závisí na juvenilním hormonu, který blokuje metamorfózu – proměnu larvy v dospělce. Jeho molekulární podstata byla donedávna neznámá. Nyní se ale českým vědcům podařilo nalézt receptor tohoto hormonu, a tím posunout celý výzkum vpřed.
Fyziologický ústav Akademie věd ČR zkoumá mechanismus biologických hodin u matky a dítěte. Ten je důležitý, jelikož zajišťuje časovou koordinaci životních procesů tak, aby probíhaly ve správnou denní dobu. Jeho porušení může vést k nejrůznějším onemocněním. Zajímá vás, jak biologické hodiny matky mohou ovlivnit dítě? Podívejte se na video, které připravila Akademie věd.
Videokymografická kamera je původní vynález českého vědce, dr. Jana Švece. Ústav teorie informace a automatizace Akademie věd ČR se mimo jiné videokymografií zabývá. Jedná se o metodou, která se využívá ke sledování kmitu hlasivek a slouží k diagnóze hlasivkových onemocnění. Video vám objasní, jak tato metoda funguje a k čemu slouží.
Alzheimerovu nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer, a to v roce 1907. V té době se považovala za vzácné onemocnění. Nyní se určitá forma demence vyskytuje např. jen v Evropě u více než sedmi milionů obyvatel. Dodnes se přesně neví, co tuto nemoc způsobuje, dá se ale předem určit? Fyziologický ústav Akademie věd ČR se ve speciálním programu zabývá výzkumem poruch prostorové orientace u pacientů, kteří trpí Alzheimerovou chorobou. Cílem je zjistit, zda se pomocí těchto poruch dá předpovídat, jestli se choroba rozvine. Odborný pracovník Kamil Vlček vysvětluje, jak tento výzkum probíhá.
Termiti jsou nejstarší společenský hmyz a zároveň v mnoha ohledech nejpokročilejší. Mají obrovská hnízda, ve kterých může žít až několik milionů jedinců. Nejčastěji za rozmnožením takové masy stojí jediná královna a král. Badatelé ze skupiny Roberta Hanuse z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR však nedávno popsali hned několik druhů, které mají velice odlišnou strategii rozmnožování. Jejich královna totiž záhy po založení nové kolonie umírá, ještě předtím však nepohlavní cestou vytvoří až stovky svých genetických kopií, které se rozmnožují namísto ní.
Čeští vědci z ústavu geoniky zkoumají vlastnosti a sílu vodního paprsku. Jde o natlakovanou vodu, která dosahuje rychlosti až několika set metrů za sekundu. Touto neobyčejnou silou je schopna rozřezat téměř jakýkoliv materiál. Badatelé vidí využití paprsku nejen v průmyslu, ale i v medicíně a dalších odvětvích.
Do jaké míry jsou probádány hlubiny moří a oceánů? Jaká překvapení ukrývají? Badatelé z Biologického centra se zabývají dosud neprozkoumanou skupinou mořských prvoků, tzv. diplonemidů. Mělo se za to, že je to nevýznamná skupina. Nové výzkumy ukazují, že se jedná o důležité organismy, které pravděpodobně mají zásadní vliv na fungování mořského ekosystému.
