1945

Kdo byl v Praze první? Američtí osvoboditelé. Sovětské tanky předběhli o víc než den

Kdo byl v Praze první? Američtí osvoboditelé. Sovětské tanky předběhli o víc než den

Ještě neodbila půlnoc, když se 7. května 1945 na okraji československé metropole, v Řeporyjích, objevují první vozidla americké 16. obrněné divize.

"Kdo to řekl?" Nacistům zbývalo pár hodin, v hospodě zavraždili oblíbeného učitele

"Kdo to řekl?" Nacistům zbývalo pár hodin, v hospodě zavraždili oblíbeného učitele

Během nacistické okupace ztratily Sedliště na Frýdecku osm mužů. Čtyři z nich zahynuli až během osvobozování vesnice sovětskou armádou.

Zpátky v Praze. Mohutná ikona povstání vyšperkuje oslavy. Kde je k vidění?

Zpátky v Praze. Mohutná ikona povstání vyšperkuje oslavy. Kde je k vidění?

Přímo do centra metropole dorazil nad středečním ránem v tichosti německý stíhač tanků Hetzer. Jde o jediný dochovaný kus z Pražského povstání.

"Byli zastřeleni, v Přerově je zase pořádek." Povstání dorazilo do Prahy z regionů

"Byli zastřeleni, v Přerově je zase pořádek." Povstání dorazilo do Prahy z regionů

Přerov, Nymburk, Úpice, Poděbrady. Než se 5. května 1945 rozjelo Pražské povstání, v regionech už se proti nacistům bojovalo.

Henlein se vzdát nechtěl. Jak Američané u Chebu zvládli největší bitvu na západě Čech

Henlein se vzdát nechtěl. Jak Američané u Chebu zvládli největší bitvu na západě Čech

Prohlédnout si 15 fotografií

Prvním městem osvobozeným Američany se hned 18. dubna staly Hranice na Chebsku. Většinu obyvatel tam tvořili sudetští Němci a příchod západních vojáků tak nevítali.

V Chebu se v sobotu 26. dubna konvoj Final Strike zastaví a v plánu má několik akčních ukázek.

"Nemohu na to ani myslet, jak je mi zle." Poslední pamětnice popisuje masakr z Hané

"Nemohu na to ani myslet, jak je mi zle." Poslední pamětnice popisuje masakr z Hané

V noci na 19. dubna 1945 vtrhli do Zákřova gestapáci s ruskými kozáky. Do vesnice na kraji Hané přinesli na konci války brutalitu, smrt a strach.

Po 80 letech zpátky. Do Česka se vrátila vlajka, již si odvezli američtí osvoboditelé

Po 80 letech zpátky. Do Česka se vrátila vlajka, již si odvezli američtí osvoboditelé

Tu zásilku ze Spojených států si v Armádním muzeu Žižkov nesmírně hýčkají. Americká vlajka z května 1945 je zpátky v Česku. Na chvíli.

"Celé hnízdo musí hořet." Praha se změní v bojiště, připomene povstání z roku 1945

Prohlédnout si 46 fotografií

"Celé hnízdo musí hořet." Praha se změní v bojiště, připomene povstání z roku 1945

Historici mají jasno. Pražské povstání probíhající od 5. do 9. května 1945 bylo největší bojovou akcí českého národa v historii.

Pražské barikády v plamenech: neznámé snímky odhalují drama posledních dnů války

Pražské barikády v plamenech: neznámé snímky odhalují drama posledních dnů války

Prohlédnout si 46 fotografií

Zdevastovaný Staroměstský orloj a okolní domy na Staroměstském náměstí v květnu 1945.

Četník se snaží na rohu Blanické a Slezské ulice zlikvidovat německého odstřelovače. Dne 5. května 1945.

Vězni ukradli nacistům zbraně a vzbouřili se. Před 79 lety byl osvobozen Buchenwald

Vězni ukradli nacistům zbraně a vzbouřili se. Před 79 lety byl osvobozen Buchenwald

Prohlédnout si 45 fotografií

Buchenwald byl jedním z největších koncentračních táborů na německém území. Mezi červencem 1937 a dubnem 1945 tu nacisté věznili a mučili 266 tisíc lidí, více než pětina z nich nepřežila. Na snímku je poválečný pohled na tábor, který se nacházel nedaleko durynského Výmaru na východě dnešního Německa.

Ruský přeživší identifikuje někdejšího strážce, který vězně v táboře brutálně bil. Kolorovaný snímek ze 14. dubna 1945.

Jen malá část padla v boji. Hroby rudoarmějců na Olšanech skrývají nečekané příběhy

Jen malá část padla v boji. Hroby rudoarmějců na Olšanech skrývají nečekané příběhy

Otrava alkoholem, přejetí tankem nebo utonutí. Osudy rudoarmějců z roku 1945 pohřbených v Praze zmapoval ruský badatel Vladimir Pomortzeff.

Jsem zničen. Ztratil jsem vlast, rodinu, vše, naříkal německý generál a kapituloval

Jsem zničen. Ztratil jsem vlast, rodinu, vše, naříkal německý generál a kapituloval

Prohlédnout si 22 fotografií

Podplukovník Karel Kutlvašr po vyznamenání vysokým britským Řádem za vynikající službu (DSO), rok 1919.

Karel Kutlvašr se svým koněm, začátek roku 1919.

Bitva o Berlín obrazem: Město obklíčili rudoarmějci, Hitler páchá sebevraždu

Bitva o Berlín obrazem: Město obklíčili rudoarmějci, Hitler páchá sebevraždu

Prohlédnout si 50 fotografií

Britský premiér Winston Churchill a americký generál George Patton chtěli zaútočit namísto sovětských vojsk sami, pokud by k tomu byla dobrá příležitost.

Mohutného dělostřeleckého útoku se účastnily tisíce děl a raketometů 1. běloruského frontu slavného sovětského maršála Georgije Konstantinoviče Žukova.

Obrněné vlaky povstalců bojovaly s obrovskou přesilou. Esesácké tanky jeden rozdrtily

Obrněné vlaky povstalců bojovaly s obrovskou přesilou. Esesácké tanky jeden rozdrtily

Prohlédnout si 7 fotografií

Nádraží Praha - Smíchov 5. května 1945. Policisté z 38. revíru, vedení štábním strážmistrem Josefem Koubou, se spolu se smíchovskými železničáři zmocňují soupravy protiletadlových vagonů. Uprostřed zajatí příslušníci původní posádky vlaku.

Vagóny obrněného vlaku Uhříněves.

Obrazem: Boj proti nacistům. Během povstání padlo na české straně tři tisíce lidí

Obrazem: Boj proti nacistům. Během povstání padlo na české straně tři tisíce lidí

Prohlédnout si 57 fotografií

Barikáda v Černokostelecké ulici ve Strašnicích.

Na barikádě.

Obrazem: Československem organizovaný odsun Němců v roce 1946

Obrazem: Československem organizovaný odsun Němců v roce 1946

Prohlédnout si 24 fotografií

Rok 1938 ve Vimperku - obsazování československého pohraničí, při němž byly násilně vysídleny desetitisíce Čechů.

O sedm let později rok 1945. Odsun Němců z nádraží v Rýmařově.

Hrdiny z Británie vítaly tisíce lidí. Komunisté o ně nestáli

Hrdiny z Británie vítaly tisíce lidí. Komunisté o ně nestáli

Před 75 lety - 13. srpna 1945 - přiletěli do vlasti českoslovenští letci z Británie. Svůj návrat prožívali velmi emotivně.

Obrazem: Operace Zámky. Před 75 lety Češi zachránili děti z koncentračních táborů

Obrazem: Operace Zámky. Před 75 lety Češi zachránili děti z koncentračních táborů

Prohlédnout si 22 fotografií

Zachráněné děti ze zámku Štiřín: Jehuda Bacon, Magda Bar Or (v tmavém svetru uprostřed), Pavel Kohn, Mordechai Livni, Greta Klingsberg, Jan Růžička, Moshe Traub, Michal Beer, Ruth Aviram. Fotografie pochází ze stejného archivu.

Magda Bar Or po válce. V roce 1944 se sestrou Nelly a matkou skončila v transportu do Osvětimi, otec zahynul v pracovním táboře v Maďarsku. Přežít se podařilo pouze Magdě a její sestře. Emigrovala do Izraele, kde po celá desetiletí pomáhala v komunikaci mezi bývalou vlastí a účastníky poválečných Pittrových ozdravoven. V roce 1964 pomáhala zorganizovat cestu Přemysla Pittra a jeho spolupracovnice Olgy Fierzové do Izraele. Žila v Haifě, kde v srpnu 2015 zemřela.

Foto: Němce bili, topili a mučili. Partyzáni v Lanškrouně rozpoutali krvavou mstu

Foto: Němce bili, topili a mučili. Partyzáni v Lanškrouně rozpoutali krvavou mstu

Prohlédnout si 18 fotografií

Popraviště s popravčí četou se nacházelo před radnicí. Další Němci skončili v nedaleké protipožární nádrži, rozzuřený dav je topil ve vodě.

Němci se k soudcovskému stolu plazili po kolenou a tribunál je odsoudil buď k smrti zastřelením, nebo oběšením. Další čekal trest bití 10 až 100 ranami.

Málo známé tváře volyňských Čechů. Podívejte se na snímky z války i po osvobození

Málo známé tváře volyňských Čechů. Podívejte se na snímky z války i po osvobození

Prohlédnout si 26 fotografií

Snímek volyňských Češek. Emílie Závodská-Kudrnová vpravo. Závodská se narodila v Hulči České na Volyni v Polsku v rodině zemědělce Josefa Kudrny, měla dvě sestry. Působila v ilegální organizaci Blaník, pomáhala hlídat vesnici před banderovci, kteří kradli, na co přišli. V roce 1944 vstoupila spolu s otcem do 1. čs. armádního sboru a absolvovala zdravotnický kurz v Kyjevě. Tam strávila čtyři měsíce školením v nemocnici, které úspěšně ukončila zkouškou. Poté se vrátila domů. V lednu roku
1945 byla na Slovensku přidělena ke 3. zdravotnímu praporu a do konce války
působila v armádě jako zdravotnice. V nemocnici se také v roce 1945 seznámila
se svým manželem, který zde byl jako pacient. Po válce se na Volyň již nevrátila
a zůstala v Čechách, kam se také přistěhovali rodiče a obě vdané sestry.

Setkání válečných veteránů. Bedřich Opočenský (sedící) s Karlem Šerákem (zleva) či Václavem Kuchynkou (uprostřed).

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.