Ve čtyřech českých zámcích Štiřín, Kamenice, Olešovice a Lojovice vznikly krátce po druhé světové válce zotavovny pro židovské děti. Staral se tu o ně Přemysl Pitter a jeho tým, který dětem pomáhal zapomenout na válku a koncentrační tábory. Později Pitter emigroval do západního Německa a na záchranu 810 dětí se téměř zapomnělo.
Před 76 lety se Československem prohnala vlna násilností. Města v někdejších Sudetech od Němců "čistili" partyzáni, kteří zřizovali samozvané lidové soudy. Kolaboranti nebo často jen domnělí nacisté byli biti, mučeni nebo dokonce popravováni. Jeden z nejbrutálnějších tribunálů v zemi zasedl v Lanškrouně na Orlickoústecku.
Většina víceméně radostných válečných či poválečných fotografií volyňských Čechů nesvědčí o jejich strastiplných osudech. Mnozí z nich si mysleli, že nic horšího než válka je už nemůže potkat. Mýlili se. Bojovali proti nacismu, a přesto za nimi slídila po válce StB. Další pak skončili v uranových dolech. O poměrech v Sovětském svazu toho totiž věděli až příliš a nenechávali si to pro sebe.
Osudy rudoarmějců z roku 1945, kteří jsou pohřbení na čestném pohřebišti na pražských Olšanských hřbitovech, zmapoval ruský badatel válečných hrobů Vladimir Pomortzeff. Jím vytvořená mapa systematizuje veškeré v současné době známé informace o příčinách smrti všech rudoarmějců, kteří dnes mají na Olšanských hřbitovech označený hrob.
Pátého května 1945 vypuklo pražské povstání proti nacistům. Špatně vyzbrojeným povstalcům významně pomohli vlasovci, sovětští zajatci, kteří bojovali na straně Německa proti SSSR. Chtěli si probít cestu až do amerického zajetí. Podívejte se na unikátní snímky vlasovců v Praze.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Před 78 lety se na kontinentě vedla finální bitva, která vedla ke konci druhé světové války v Evropě. Boje o Berlín. Podívejte se na snímky, které zachycují bombardování hlavního města nacistické říše, postup sovětských vojsk i pád Říšského sněmu.
Ještě měsíc před koncem druhé světové války to v protektorátu Čechy a Morava vypadalo, jako kdyby tu nacisté měli vládnout navěky. Zvláště pak na Valašsku, ale i v jiných místech stupňovala komanda SS teror k až zvrácené brutalitě. Jeho obětí se před 76 lety stali lidé z Ploštiny, Prlova, Javoříčka či Vařákových Pasek. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.
Když v dubnu roku 1945 postupovaly americké jednotky územím Hitlerovy třetí říše, část vězňů koncentračního tábora Buchenwald nečekala a dozorcům se sama vzepřela. Jejich utrpení pak Američané ukázali světu i německým civilistům. Podívejte se na dobové snímky, které připomínají hrdinství vězňů kdysi největšího německého koncentračního tábora.
Sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 někdo polil rudou barvou a podstavec popsal nápisy. Na čin upozornilo několik lidí na sociálních sítích. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Radnice vzkázala, že bude znovu jednat o odstranění sochy a ta zůstane pomalovaná, dokud nezačne ruská strana jednat.
Konvojem více než dvou set kusů vojenské techniky, vyrobené v USA, Kanadě a Velké Británii do roku 1945, vyvrcholily v Plzni Slavnosti svobody. I přes chladné počasí sledovalo Convoy of Liberty podél dvoukilometrové trasy po Klatovské třídě podle odhadu magistrátu 17 tisíc lidí. Mnozí zdravili účastníky českými, americkými a belgickými vlaječkami či rozkvetlými snítkami šeříku.
Na začátku byla nešťastná nevěsta Libuše Hrdonková, které komunistický režim vyhostil jejího manžela, amerického osvoboditele Plzeňska. Aby ho znovu spatřila, byla ochotna udělat cokoliv. I riskovat život. A byl tu také nápad jejího známého opravit starý rozbitý transportér po Němcích, prorazit s ním na Šumavě železnou oponu a ujet za svobodou. Podívejte se na fotogalerii k prvnímu dílu seriálu, který byl vytvořen na základě výzkumu Skautského institutu "Čeští skauti v USA", podpořeném velvyslanectvím USA v rámci projektu 100 let americko-českých vztahů.
Nadace knížete z Lichtenštejna nechce vzdát boj o 600 hektarů lesů na Benešovsku, které stát v roce 1945 zapomněl znárodnit a jako vlastníka vedl v pozemkových knihách nadále knížete Františka Josefa II. Proti rozhodnutí soudů, které jí lesy loni vzaly, podala nadace ústavní stížnost. Nyní její zástupce princ Constantin oznámil, že chce otevřít i otázku náhrad za zbylý zkonfiskovaný majetek, mezi nějž patřil například Lednicko-valtický areál či zámek Plumlov. Ministerstvo zahraničí to ale označuje za uzavřené otázky minulosti.
První transport odsunutých Němců do americké okupační zóny poraženého Německa vyjel 25. ledna 1946 z Mariánských Lázní do Bavorska. Až do konce února odjížděl do americké zóny jeden vlak denně - kromě nedělí -, poté dva a od 1. dubna čtyři vlaky. V každém bylo 1000 až 1200 osob.
Přesný počet obětí, které partyzánská skupina Nikolaj s místními obyvateli popravila, není známý. Dochoval se jmenný seznam 36 lidí, ale dost možná jich bylo víc.
Byl to tehdy dechberoucí pohled, když 13. srpna 1945 přistála na pražském letišti v Ruzyni padesátka nových stíhaček Spitfire. Přiletěli s nimi českoslovenští letci, kteří za války sloužili v britském Královském letectvu RAF. Po válce se do vlasti mohli vrátit až tři měsíce po podepsání německé kapitulace. O návrat usilovali už dříve, ale nedostali souhlas Sovětského svazu.
Je to vůbec poprvé, co zastupitelstvo města Brna vyjádřilo politování nad pochodem smrti v roce 1945, při kterém zahynulo sedmnáct set německy mluvících obyvatel.
Fakta, nahrávky výpovědí pamětníků, události v číslech. Projděte si přehled událostí pražského povstání v květnu roku 1945, které redakce Aktuálně.cz připravila ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem a projektem Paměť národa.
Před 80 lety byla Prahy bombardována americkými letouny. Nálet měl být součástí masivního bombardování Drážďan, ale část posádek ztratila během přeletu nad západní Evropou orientaci a svůj náklad omylem shodila na Prahu, kde exploze půltunových bomb zabily 701 lidí a skoro 1200 jich zranily. Tragickou událost si můžete připomenout v naší grafice ("současné" snímky jsou z r. 2015).
Průmyslové čtvrtě Prahy a německé strategické objekty se před 70 lety, 25. března 1945, staly cílem leteckých útoků spojeneckých vojsk.
