








Snídaně, oběd a večeře. Pro většinu z nás naprosto samozřejmá součást dne. Moderní pracovní režim je na tomto rytmu postavený: ráno rychlá snídaně, polední pauza na oběd a večer společné jídlo s rodinou. Jenže otázka, zda je právě tento model nejzdravější, začíná být podle vědců mnohem složitější, než se zdá.



Česko čelí tiché epidemii dětské obezity. Od roku 2010 přibyla více než polovina obézních dětí, přičemž vyšší váha je alarmujícím způsobem spojena s ekonomickou situací rodin a bydlištěm. Přestože nadváha trápí hlavně chlapce ze slabších poměrů, experti varují, že skutečné riziko pro duševní zdraví se skrývá u štíhlých dívek.



Děti jedí ve školních jídelnách podle stejných pravidel jako jejich rodiče před čtyřiceti lety. Spotřební koš, který udává denní doporučené množství potravin podle věku žáka, se od té doby nezměnil. Nyní se chystá jeho změna. Ubyde masa nebo brambor, mírně přibydou celozrnné obiloviny, ovoce či zelenina. Co čeká žáky v jídelnách, popisuje pro Aktuálně.cz hlavní tvůrkyně změn Alexandra Košťálová.



„Začít hubnout se dá kdykoli, klidně i od 1. ledna. Kdo chce ale udělat radikální změnu, většinou není tak úspěšný jako ten, kdo si k tomu dojde postupně. Co všechno jsme jedli na Vánoce nevadí, důležité je, co děláme celý rok,” radí nutriční terapeutky Andrea Jakešová a Veronika Pourová z Ne hladu.



Češi vědí, že vyvážená strava by měla být pestrá a zahrnovat různé složky. Podrobnější pohled však ukazuje, že znalosti o výživě často zůstávají na obecné rovině. Značná část lidí totiž nemá přesnou představu o zdrojích jednotlivých živin. Jak jste na tom vy? Víte, co je zdravá strava a co napomáhá zdraví vašeho srdce? Zkuste se otestovat v našem kvízu:



Přehnané předzásobení vedlo během jarní pandemie koronaviru k přejídání, často nezdravým trvanlivým jídlem. Někteří lidé se na druhou stranu naučili potraviny využívat, méně vyhazovat a jídlem obecně neplýtvat, říká v rozhovoru pro on-line deník Aktuálně.cz výživová specialistka Soňa Vojtíšková. Zásobit se podle ní lze i "zdravými konzervami" - tedy například konzervovanou zeleninou nebo ovocem.



Morbidně obéznímu Zachu Mooreovi se podařilo shodit ohromujících 160 kilogramů. Bezmála třetiny své váhy se zbavil během posledních sedmi let, kdy se přeorientoval na zdravé jídlo pěstované na vlastní farmě a výrazně mu pomohlo i provedení žaludečního bypassu. Startovní pozicí byla váha na neuvěřitelných 227 kilogramech a každodenně vypitých klidně osm litrů Coca-Coly.



V dotovaném ochuceném mlíčku dáváme dětem šest kostek cukru. Zelenina zabalená v plastu je naopak odrazuje, vadí to dětem i rodičům, kritizuje projekt Ovoce, zelenina a mléko do škol výživová specialistka Margit Slimáková. Platíme někoho, koho nepotřebujeme, firmy si na tom staví jméno. Místo jejich propagace bychom měli podpořit jídelny a vzdělávání špatně placených kuchařek, míní.



Bazalka, medvědí česnek, pažitka, petrželka nebo řeřicha. Před Velikonocemi poptávka po bylinkách tradičně roste, potvrzují obchodní řetězce. Češi je hojně využívají nejen do velikonoční nádivky, ale také do populárních smoothie. Pulty prodejen tak plní desítky druhů bylinek v květináčích i v plastových krabičkách a výběr je tak rozsáhlý, že někteří zákazníci se začínají pozastavovat nad smysluplností nabídky. Zvláště, když se na pultech začaly v hojné míře objevovat i kopřivy, dosud považované zahrádkáři za nevítaný plevel.



Populární výživová specialistka Margit Slimáková v květnu vydala Velmi osobní knihu o zdraví. Čtenářům v ní radí, jak zvládat jídlo, prevenci nemocí, léčení, kariéru, rodinu, pohyb i péči o sebe. Mimo jiné odhalí, jaké mýty se podařilo zakořenit potravinářské či farmaceutické lobby, a místo drahých triků radí jednoduchou poučku: jezte co nejvíc základních potravin a co nejméně těch průmyslově upravených. Projděte si malou ochutnávku z knihy, Aktuálně.cz ji připravilo na základě rozhovoru s autorkou, jenž se týkal hlavně stěžejní části publikace – jídla. Nahlédli jsme však i do kapitol o zdraví.



Kvalitní výživa dělá odhadem deset procent výkonu sportovce. Alespoň to tvrdí profesor Libor Vítek, který spolupracuje s nejlepšími českými sportovci, olympijskými medailisty či mistry světa a radí jim při skladbě jídelníčku. Nově také začal spolupracovat s týmem biatlonistů.



Výrobci vylepšují nutriční hodnoty potravin či nápojů a snaží se tím získat sympatie spotřebitelů, kterým záleží na zdravějším životním stylu. Chutě lidí se však zdravějším trendům přizpůsobují pomalu. Firmy proto při změně receptury postupují opatrně. Chuťové složky jako cukr či sůl tak snižují třeba jen o desetiny procent. Podívejte se na šest výrobků, které letos získaly od Potravinářské komory ČR ocenění za nejlepší změny nazvané Reformulace roku.



Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA doporučil omezit glutamáty v potravinách. Za bezpečné považuje 30 miligramů těchto látek na kilogram tělesné váhy denně. V Evropské unii je nyní povoleno přidat až deset gramů na kilogram potraviny.



Kokosový olej je vychvalován ve všech směrech – na pleť, na vlasy, do kávy, skvělá náhražka másla… Lékaři však nyní varují, že ze zdravotního hlediska to zrovna žádný zázrak není. Zvyšuje totiž tzv. špatný cholesterol stejně jako máslo nebo palmový olej.



Které řetězce rychlého občerstvení mají Češi nejraději? A jak často do nich vůbec chodí? Projděte si, co ukázal čerstvý průzkum agentury Nielsen Admosphere. Letos v březnu je to čtvrtstoletí od otevření první pobočky McDonald´s v tehdejším Československu.



Nadměrné pití piva má podle nové studie zhoubný dopad na zdraví Čechů, prakticky "destruuje vnitřnosti" a přispívá k vysokému výskytu obezity. Češi by si měli dávat mnohem větší pozor i na brambory a obiloviny. Vhodné by bylo i vypustit z jídelníčku příliš tepelně opracované a tučné červené maso. Úplně se zříct červeného masa ale dobré není. Za zdravou stravu považují výzkumníci tu středomořskou, která se vyznačuje průměrnou spotřebou masa a mléčných výrobků s vysokým zapojením ovoce, zeleniny a ořechů.



Šéfkuchař restaurace Gourmet Pauza David Hloušek připravil zdravou "bio" rýžovo-pohankovou kaši s ovocem a medem. Začněte den zdravou snídaní.



Ministr zemědělství Marian Jurečka chce do projektu Ovoce do škol více vtáhnout tuzemské pěstitele. Školy se proto nově budou moci domluvit nejen s distributory, ale také přímo s nimi. Změnu podmínek schválila vláda.



Spotřeba biopotravin v Česku se předloni zvýšila o 3,9 procenta, každý občan za ně v průměru zaplatil 191 korun. Jejich podíl na celkové spotřebě se ale nezměnil - tvoří jen 0,72 procenta. Nejvíce lidé kupovali mléko a mléčné výrobky, hotové pokrmy a ovoce a zeleninu.



Tradiční české smetanové krémy jako Bobík nebo Lipánek, ale i některé ovocné jogurty zřejmě budou muset změnit recepturu. Dnes si je děti mohou za poloviční cenu koupit ve školách díky dotacím z Evropské unie. Ta však chce, aby byly méně sladké. Program Mléko do škol, který měl podpořit konzumaci mléčných výrobků, vznikal před více než deseti lety. Od té doby se začalo mnohem více dbát na zdravou stravu. Zástupci mlékařů odmítají navrhované velmi přísné limity, ale zároveň přiznávají, že množství cukru v těchto výrobcích budou muset snížit. A někteří na tom už pracují.