Jeruzalém - Izrael nesouhlasí s rýsující se dohodou mezi USA a Íránem o uvolnění mezinárodních sankcí vůči Teheránu výměnou za ústupky v jaderném programu.
Přestože američtí a íránští vyjednavači jsou zřejmě blízko kompromisu, Izraelci obnovili hrozby vojenským útokem. A to ještě dříve, než íránský duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že Teherán v otázce svých jaderných práv "neustoupí ani o píď".
Bývalý bezpečnostní poradce izraelského premiéra Jaakov Amidror řekl deníku Financial Times, že premiér Benjamin Netanjahu je připraven dát příkaz k úderu na íránská jaderná zařízení i bez účasti nebo souhlasu Spojených států.
Bez pochybností
"Nejsme Spojené státy a nemáme takové kapacity. Ale máme jich dost na to, abychom Íránce zastavili na velmi dlouhou dobu," uvedl Amidror, který byl poradcem Netanjahua až do letošního října.
Izraelská vláda se domnívá, že dohoda povede pouze k zastavení íránského jaderného programu a nikoliv k demontáži zařízení, sloužících k výrobě atomové bomby.
Íránci si zachovají veškerou "jadernou infrastrukturu" a dosáhnou přitom zrušení části mezinárodních ekonomických sankcí, které je ročně připravují o více než sto miliard dolarů.
Ačkoliv mnozí experti - mezi nimi i izraelští - pochybují o tom, že židovský stát bude sám schopen íránská zařízení výrazně poškodit bez podpory americké armády, Amidror pochybnosti nepřipouští.
"Izraelské přípravy zahrnují i cvičné lety pilotů na dlouhou vzdálenost. Odsud je to do Íránu dva tisíce kilometrů a musíte mít nějakou zkušenost s takovými lety," řekl Financial Times.
Další britský list Sunday Times s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že kvůli společnému nepřátelství vůči Íránu začala tajná spolupráce mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.
Saúdský vzdušný program
Saúdové údajně Izraelcům slíbili, že jim k útokům poskytnou svůj vzdušný prostor. Sunday Times v minulosti několikrát zveřejnil podobné zprávy, které se později ukázaly být pravdivé.
Netanjahu nepřímo potvrdil, že se skutečně v tomto směru "něco děje". Deníku Le Figaro řekl, že "dochází ke sblížení názorů mezi Izraelem a vedoucími arabskými státy ohledně Íránu".
Saúdská Arábie nemá diplomatické vztahy s Izraelem, ale Írán je pro ni hlavním regionálním rivalem a soupeřem v boji o vliv na Blízkém východě a v muslimském světě. Oba státy se považují za reprezentanta odlišných větví islámu. Írán šíitské, Saúdská Arábie sunnitské.
A napětí mezi oběma proudy se vyhrotilo v důsledku občanské války v Sýrii, kde sektářské rozdělení země hraje důležitou roli (šíité podporují Asada, většina sunnitů opozici).
Mezi americkým prezidentem Barackem Obamou a Netanjahuem je od počátku patrné napětí a odtažitost. Zatímco se ale dříve navzájem kritizovali jen v soukromí nebo nepřímo, tentokrát izraelský premiér nelibost neskrývá.
"Svět by neměl sankce proti Íránu uvolnit, ale naopak zpřísnit," uvedl.
Pochopení z Washingtonu
Další kolo rozhovorů mezi USA a Íránem začne v Ženevě dnes. Šéf americké diplomacie John Kerry se před ním snaží Izraelce uklidnit.
"Chápu izraelské obavy, ale nevěřím, že izraelská bezpečnost bude více ohrožena. Nic, co tady děláme, nezvýší rizika pro Izrael," prohlásil americký ministr.
A Obama nabádá politiky z Washingtonského Capitol Hillu, aby nezaváděli další sankce.
Paradoxní je, že ze západních zemí, které s Íránem vyjednávají, zastává nyní nejtvrdší stanovisko Francie. Dříve považovaná v Izraeli za snad nejvíce protiizraelský stát v Evropě.
Teď o víkendu byl ale francouzský prezident Francois Hollande přijat v Jeruzalémě velmi vřele a slíbil hostitelům, že Francie nedovolí, aby Írán vlastnil atomovou zbraň.
Íránská exilová opoziční organizace Národní rada íránského odporu v pondělí oznámila, že podle jejích informátorů teheránský režim podvádí a tajně buduje nové podzemní prostory pro nukleární výzkum. Zatím neuvedla, kde se tyto prostory nacházejí a co přesně v nich je.
Národní rada íránského odporu ovšem v roce 2002 jako první zveřejnila zprávy o těžkovodním reaktoru v Araku a zařízení na obohacování uranu v Natanzu. Do té doby o těchto projektech svět neměl tušení.
