Institut pro studium války popsal, že v tomto tématu nezvykle aktivní Putin během posledních dní použil několik argumentů k tomu, aby změnil rozhodnutí USA ohledně dodání raket Tomahawk. Varoval Spojené státy, že nejde jen o jejich doručení Ukrajině, ale i o potenciální přímou účast amerických vojáků (například při cílení, programování, údržbě těchto sofistikovaných zbraní).
"Použití raket Tomahawk bez přímé účasti amerického vojenského personálu není možné. To by znamenalo zcela novou fázi eskalace, a to i ve vztazích mezi Ruskem a Spojenými státy," varoval Putin, zároveň ale tvrdil, že by se v důsledku toho situace na bojišti nezměnila.
Americký viceprezident J. D. Vance minulý týden uvedl, že Washington zvažuje žádost Ukrajiny o dodání raket Tomahawk, které by mohly dosáhnout daleko do Ruska, konkrétně až do Moskvy.
Podle britského deníku The Telegraph ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Trumpa o rakety dlouhého doletu při setkání na Valném shromáždění OSN 23. září. Zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg pro Fox News uvedl, že o dodání raket Tomahawk ještě Spojené státy nerozhodly a podle Bílého domu zůstává verdikt výhradně na Trumpovi.
Zdroje, které mají povědomí o dodávkách raket, ale agentuře Reuters řekly, že by jejich doručení na Ukrajinu bylo složité. Podle nich jsou současné zásoby těchto zbraní z velké části vyčerpané a místo nich by se zemi mohly poslat spíše jiné rakety s kratším doletem.
ISW ve zprávě píše, že Kremlu jde teď hlavně o ochranu ruského týlu před ukrajinskými údery na dlouhou vzdálenost. I když drony napadané země zasahují hluboko v ruském území, mají omezenou nosnost, proto by bylo dodání střel Tomahawk zásadní.
Střely Tomahawk, jejichž dolet činí nejméně 2400 kilometrů, by představovaly významné posílení ukrajinského arzenálu. Kvůli svým malým rozměrům a nízké letové výšce jsou obtížně detekovatelné radarem a umožnily by zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu, včetně Moskvy - což se administrativa předchozího amerického prezidenta Joea Bidena zdráhala povolit.