Stojí v ní totiž jediná místní synagoga a židovské centrum. Před měsícem a půl na ni bylo vypáleno deset střel z projíždějícího vozu. Podle norské policie čtveřice teroristů plánovala navíc útok na izraelskou a americkou ambasádu. Nedávno jim soud prodloužil vazbu o čtyři týdny, aby policie mohla přinést důkazy jejich viny.
Nebyl to první útok
Norské události navíc byly zřejmě jedním ze spouštěcích momentů pro protiteroristickou akci v Praze, která měla být podle informací tajných služeb rovněž vystavena útokům.
| V Praze hrozil únos Izraleců. Ale kde? - Tajné služby varovaly vládu, že se v Česku chystá únos izraelských občanů. Topolánkův tým proto vyhlásil mimořádná opatření. |
Nepočetnou židovskou obec v hlavním městě Norska výstřely vyděsily. Její život se mezitím vrátil k normálnímu tempu. Strach z dalších útoků však přetrvává.
"Bojíme se, že se něco podobného může opakovat. Navíc, zatím se zdá, že policie má málo důkazů proti těm čtyřem podezřelým, což rozhodně není uklidňující," říká prezidentka židovské obce v Oslu Anne Senderová.
Podle ní je také důležité vyvinout větší tlak na politiky, aby se takovým akcím předcházelo. Zřejmě totiž měli signály, že se něco chystá, a nikdo židovskou komunitu nevaroval.
Nyní chtějí Židé alespoň autům uzavřít "svou uličku", v níž už vchod do synagogy a komunitního centra "zdobí" řada panelů, aby se zde nedalo parkovat.
"Podali jsme žádost na ministerstvo spravedlnosti a vypadá to pro nás velmi dobře," doufá Senderová. "Největší strach máme právě z toho, že by tu někdo zaparkoval auto s bombou," doplňuje.
Letošní rok přinesl norským Židům řadu nepříjemných překvapení. Po vypuknutí války Izraele s Libanonem se začaly dít věci, na něž rozhodně nebyli zvyklí. Někdo rozbil okno synagogy, a navíc se pak vykálel na schody. Židovské hroby byly zneuctěny.
A došlo i na násilnosti. Jednoho člena obce zmlátili arabsky mluvící muži na ulici za bílého dne. "Naštěstí se mu podařilo ukázat na blízkou školu, která má viditelný kamerový systém. To, že ty kamery nefungují, nikdo nevěděl," vypráví Senderová.
Žádný z těchto činů se nepodařilo vyšetřit.
Každý šabat přijíždí policie
Střelba na synagogu byla vyvrcholením. Jen náhodou nebyl nikdo zraněn. V židovském centru řada lidí i bydlí. Vedle synagogy má obec i školku, kam nyní chodí 26 dětí, a také starobinec. Jak děti, tak důchodci střelbu slyšeli.
Dalších čtrnáct dní pak oblast permanentně hlídala policie. Sami Židé mají svou vlastní "domobranu", která nastupuje každý den ve chvíli, kdy děti míří do školky a když ji opouštějí. Policie pak přijíždí vždy o šabatu a ve významné svátky.
"Důležité bylo, jak silně nás ostatní Norové podpořili. Dostali jsme tisíce květin, dopisů, kartiček se slovy podpory. Všichni nám dávali najevo, že tento atak berou jako útok na Norsko a jeho občany, ne nějakou malou skupinku," říká šéfka osmisetčlenné obce.
Kromě Osla má židovskou obec ještě Trondheim, kde je organizováno asi 150 členů. Předpokládá se, že celkový počet norských Židů je pak dvojnásobný než počet členů obou obcí.
Do severské země se mohli izraelité přistěhovat až po roce 1851. Ale pak už bez jakýchkoli omezení. Mohli vlastnit půdu, nežili v ghettech, nezažili pogromy. Za druhé světové války jich nacisté polovinu odvezli do Osvětimi, jen 25 z nich se podařilo koncentrační tábor přežít.
Ač je obec v Oslu malá, není rozhodně nevýznamná. Její někdejší rabín je poslancem izraelského Knessetu. Jeho úlohu v obci převzal jeho syn.
