Živě: Pomůžeme vyřešit uprchlickou krizi, slíbil OSN Sobotka

Živě
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Uprchlíci míří po maďarské dálnici k hranicím s Rakouskem.
Uprchlíci míří po maďarské dálnici k hranicím s Rakouskem. | Foto: Reuters

Budapešť/Brusel/Berlín - Většina z běženců proudících do zemí Evropské unie prchá před válkami a násilím a má právo požádat o azyl, řekl dnes generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Představitele řady evropských zemí včetně Česka vyzval, aby Evropa k uprchlíkům přistupovala důstojně a humánně. Situace mezi policií a uprchlíky, kteří se snažili dostat na trajekt do Atén, se v noci na dnešek znovu vyhrotila na řeckém ostrově Lesbos; napětí panuje také na jihu Maďarska u hranic se Srbskem.

Za Česko mluvil Pan Ki-mun s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Sobotka v telefonátu zdůraznil, že Česko je připraveno se aktivně podílet na řešení migrační krize, zároveň ale zopakoval, že pomoc musí být založena na dobrovolné solidaritě a povinné kvóty označil za nefunkční mechanismus. Povinné přidělování uprchlíků v rámci EU odmítá i polský prezident Andrzej Duda. "Debata v Evropě se neustále vede o boji s následky (migrace), ale málo o tom, co udělat s jejími příčinami. Evropa je svým způsobem v začarovaném kruhu," řekl.

Naopak na nutnosti zavedení kvót se švédským premiérem Stefanem Löfvenem shodla německá kancléřka Angela Merkelová. Odpovědnost za uprchlíky podle nich musí přijmout celá Evropa. Německo, kam většina z nich směřuje, připravuje balík azylových opatření, které mají zemi pomoci krizi ustát. Ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že uprchlická krize je nyní pro Berlín prioritou a že péče o běžence nesmí být financována na dluh.

Proud lidí mířících do EU nepolevuje, ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pro Evropu Vicent Cochetel upozornil, že současná uprchlická krize v Evropě se zmírní nejdříve v listopadu. Pětaosmdesát procent běženců pochází ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.

Úterní dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.

Živě
22:00

Premiér Sobotka v hovoru s Pan Ki-munem zopakoval, že pomoc musí být založena na dobrovolné solidaritě a povinné kvóty označil za nefunkční mechanismus. Povinné přidělování uprchlíků v rámci EU odmítá i polský prezident Andrzej Duda. "Debata v Evropě se neustále vede o boji s následky (migrace), ale málo o tom, co udělat s jejími příčinami. Evropa je svým způsobem v začarovaném kruhu," řekl.

Premiér Bohuslav Sobotka
Premiér Bohuslav Sobotka | Foto: ČTK
21:35

Ministerstvo vnitra počítá zatím jen se dvěma dalšími záchytnými zařízeními pro uprchlíky, dohromady pro 400 lidí. Jiné tábory nebude nutné otevírat, protože uprchlíci v Česku zůstávat nechtějí. Koncem roku se otevřou Drahonice na Lounsku, Balková na Plzeňsku se otevře v lednu 2016. Starostům z Tachovska to dnes řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Více čtěte zde

Foto: Ludvík Hradilek
21:00

Současná uprchlická krize v Evropě se zmírní nejdříve v listopadu. V Budapešti to dnes řekl evropský ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Vincent Cochetel. Jen v dalších deseti dnech je podle něj třeba počítat s tím, že po balkánské cestě přes Řecko, Turecko a Srbsko bude směrem na sever putovat až 42 000 lidí. "Do konce října se nedá očekávat žádná změna," citovala Cochetela agentura DPA. Zhruba 85 procent migrantů, kteří se snaží dostat do Evropy, pochází ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu. Jsme přesvědčeni, že se ten problém dá zvládnout," řekl Cochetel. Situaci ale podle něj komplikuje fakt, že mezi evropskými zeměmi panuje nedůvěra. "Samotné Německo krizi nevyřeší," poznamenal.

20:30

Za Česko Pan Ki-mun mluvil s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Mluvili spolu o aktuálních otázkách a možnostech řešení migrační krize v Evropě. Sobotka v telefonátu zdůraznil, že Česko je připraveno se aktivně podílet na řešení migrační krize v Evropě. Je podle něj důležitá úzká spolupráce států EU v důslednější ochraně hranic schengenského prostoru, vybudování hotspotů nebo finanční pomoc státům postižených válečnými konflikty. Pomoc ale prý musí být založena na dobrovolné solidaritě, povinné kvóty označil za nefunkční mechanismus.

Foto: ČTK
20:05

Technická závada byla s největší pravděpodobností příčinou dnešního požáru v jedné z obytných buněk zařízení pro žadatele o azyl v Eppingenu na jihozápadě Německa. Oheň nikoho nezranil, informovala agentura DPA. Německá policie nyní vyšetřuje hned několik požárů ubytoven pro azylanty, které pravděpodobně založili pravicoví extremisté.  Policie údajně nemá žádné stopy, které by ji vedly k přesvědčení, že požár v Eppingenu někdo založil úmyslně. Obytný kontejner byl prý sice obydlený, v době vzniku požáru v něm ale nikdo nebyl. V místním zařízení pro azylanty v současnosti žije 79 lidí.

V uplynulých měsících postihla Německo série žhářských útoků na ubytovny pro azylanty. Hořelo například v jihoněmeckém Weissachu či v saské Míšni. V mnoha případech se podle policie jednalo o cílené útoky s krajně pravicovým podtextem.

Uprchlíci na nádraží v rakouském Nickelsdorfu. Odtud během víkendu zamířili do Německa.
Uprchlíci na nádraží v rakouském Nickelsdorfu. Odtud během víkendu zamířili do Německa. | Foto: Reuters
20:00

Někteří obyvatelé Břeclavi se obávají toho, že se ze stanového tábora pro uprchlíky v Poštorné stane trvalé centrum pro běžence. Podle původních informací mělo být zařízení s 15 stany a 300 lůžky v provozu do října. Nyní žádá vnitro ministerstvo spravedlnosti o převod této plochy a jedné z vězeňských budov do svého majetku s tím, že by stany časem mohly nahradit kontejnery. Vedení radnice se záměr nelíbí, jde ale o nemovitosti státu a jeho rozhodnutí ovlivnit nemůže, řekl  břeclavský starosta Pavel Dominik. Zástupci města, vnitra i cizinecké policie se dnes setkali kvůli táboru v Poštorné, části Břeclavi, který ještě není v provozu, s občany města. Setkání se v břeclavském Kině Koruna zúčastnilo asi 350 lidí a bylo místy bouřlivé. "Jasně je mezi mnoha občany cítit, že si tábor v Poštorné nepřejí," řekl starosta.

Foto: Reuters
19:50

Většina z běženců proudících do zemí Evropské unie prchá před válkami a násilím a má právo požádat o azyl. Řekl to dnes generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun, podle něhož by Evropa měla k uprchlíkům přistupovat humánně a důstojně. Pan k tomu telefonicky vyzval představitele řady evropských zemí včetně Česka, uvádí OSN v dnešním prohlášení.  "Generální tajemník zdůraznil individuální i kolektivní odpovědnost Evropských států přistoupit (k otázce uprchlíků) humánně a zodpovědně, přičemž vzal v úvahu výzvy, které to představuje pro některé členské země," uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Foto: Vojtěch Marek
19:40

"Všem nám je jasné, že to u 800 000 neskončí," prohlásila zemská premiérka Severního Porýní-Vestfálska Kraftová. Vláda kancléřky Angely Merkelové proto podle ní musí poskytnout spolkovým zemím a obcím mnohem více peněz, než je dosud v plánu. Sigmar Gabriel, vicekancléř a ministr hospodářství, v pondělí večer v rozhovoru poskytnutém televizní stanici ZDF uvedl, že Německo je schopno přijímat migranty ve velkém množství i v následujících letech. Ročně by podle něj bylo možné bez větších problémů přijmout až půl milionu lidí. "Možná i více," dodal Gabriel.

Foto: Reuters
19:30

Vládní odhad až 800 000 běženců, kteří se letos uchýlí do Německa, bude překonán, spolková vláda by proto měla přehodnotit balík připravovaných opatření. V Berlíně to v úterý podle agentury DPA prohlásila zemská premiérka Severního Porýní-Vestfálska Hannelore Kraftová. Předpoklad až 800 000 běženců byl oficiálně ohlášen před třemi týdny, do té doby se počítalo s asi 450 000 uprchlíky. Podle vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela může ale Německo v příštích letech ročně přijmout až půl milionu migrantů.

18:40

Severoatlantická aliance nemá podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s řešením současné uprchlické krize nic společného, jde o problém, s nímž si musí poradit Evropa. Úloha NATO je jiná, řekl dnes Sobotka novinářům při návštěvě Berounska. Pro zapojení NATO do řešení problému se v minulosti vyslovil vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Aliance takový požadavek odmítá. "Myslím, že NATO nemá s migrační krizí příliš společného, s tím si musí poradit Evropa. Je to otázka fungování vnějších schengenských hranic a o to se musí postarat zejména státy, které leží na vnější schengenské hranici. Potřebujeme také silnější evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku, která bude zaměřena na to, co je v bezprostředním okolí Evropy," prohlásil Sobotka.

Premiér Bohuslav Sobotka
Premiér Bohuslav Sobotka | Foto: ČTK
18:25

Množství migrantů, mezi nimiž jsou celé rodiny, překračuje řecko-makedonské hranice i dnes. Na rozdíl od pondělí je tam situace mnohem klidnější. Uprchlíci ve frontách čekají na registraci, po níž dostanou povolení k tranzitu a mohou nastoupit do vlaků a autobusů, které je převezou k hranicím Srbska. Přes srbské území se pak za podobných podmínek mohou legálně přesunout na sever k maďarským hranicím. Drtivá většina běženců chce z Maďarska pokračovat dál do bohatších zemí Evropské unie, především do Německa.

Syrští uprchlíci čekají, až budou moci přejít hranici mezi Řeckem a Makedonií.
Syrští uprchlíci čekají, až budou moci přejít hranici mezi Řeckem a Makedonií. | Foto: Reuters
18:20

Do Makedonie v pondělí přijelo 7000 syrských běženců, což je denní rekord. Oznámil to dnes úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Na řecko-makedonskou hranici mezitím dorazila humanitární pomoc z České republiky, kterou pro uprchlíky připravila Charita ČR. I dnes proudí z Řecka do Makedonie davy migrantů, ale v podstatně klidnější atmosféře než v pondělí, napsala agentura AFP.

17:50

Přijmout uprchlíky z Blízkého východu a z Afriky považuje za svou morální povinnost 53 procent Poláků. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil deník Gazeta Wyborcza. Největší část dotázaných si ale myslí, že Polsko by se mělo ujmout co nejmenšího počtu migrantů, řádově několika stovek. Dvaadvacet procent lidí uvedlo, že Polsko nemá přijímat vůbec žádné běžence, podle 18 procent respondentů by to mělo být nejvýše několik tisíc.

Polský prezident Andrzej Duda na své první zahraniční cestě.
Polský prezident Andrzej Duda na své první zahraniční cestě. | Foto: Reuters
17:06

Uprchlíci na maďarské hranici: Nechte nás jít.

16:50

Švédská policie dnes na jihu země zadržela 14 lidí podezřelých z převaděčství.  Zatčení převáželi běžence přes most Öresund, spojující dánskou metropoli Kodaň se švédským Malmö. Podle mluvčího švédské policie Larse Forstella zatím není jasné, zda jsou zadržení součástí organizované skupiny, nebo jde o soukromé osoby, které chtěly pomoci migrantům z humanitárních důvodů.

 

Dánská policie dnes ale vyzvala občany, kteří chtějí migrantům pomoci, aby darovali jídlo a oblečení a nepokoušeli se pašovat je ilegálně přes hranice. Most vedoucí přes úžinu Öresund není určen pro pěší a dánská policie přes něj chodce nepouští.

Syrští uprchlíci na dánské dálnici.
Syrští uprchlíci na dánské dálnici. | Foto: Reuters
16:26

Polský konzervativní prezident Andrzej Duda je proti unijním kvótám na rozdělení migrantům mezi jednotlivé členské země. V tom se shoduje s liberální premiérkou Ewou Kopaczovou. "Debata v Evropě se neustále vede o boji s následky (migrace), ale málo o tom, co udělat s jejími příčinami. Evropa je svým způsobem v začarovaném kruhu," řekl dnes podle agentury Reuters Duda, který byl do prezidentské funkce zvolený za opoziční národně-konzervativní stranu Právo a spravedlnost.

Polský prezident Andrzej Duda na své první zahraniční cestě.
Polský prezident Andrzej Duda na své první zahraniční cestě. | Foto: Reuters
16:16 Řecko již dostalo dva záchranné balíky ve výši 240 miliard eur

Organizace Lékaři bez hranic považuje situaci na řeckém ostrově Lesbos za kritickou. "Chaotická organizace ze strany řeckých úřadů nutí lidi připlouvající přes Egejské moře k životu v ponižujících podmínkách, chybí jim jídlo, pitná voda i odpovídající hygienické zázemí. Řecké úřady neustále mění bez jakéhokoli upozornění registrační procedury. Lékaři bez hranic ošetřili 10 obětí násilí ze strany řecké policie. Na odjezd z ostrova čeká nyní okolo 20 000 běženců," uvádí organizace v prohlášení.

Běženci, převážně ze Sýrie, čekají na registraci u stadionu na řeckém ostrově Lesbos.
Běženci, převážně ze Sýrie, čekají na registraci u stadionu na řeckém ostrově Lesbos. | Foto: Reuters
15:56

a prvních osm měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 990 cizinců, což je o 420 více než za stejné období loni.  Přes polovinu tvořily žádosti občanů Ukrajiny, následovali žadatelé z Kuby, Sýrie a Vietnamu. Vyplývá to z aktuálních statistik odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, které dnes byly zveřejněny. Za celý loňský rok požádalo o mezinárodní ochranu v tuzemsku 1156 lidí.

15:26

Nizozemská vláda je ochotna přijmout více uprchlíků na základě nového plánu předsedy Evropské komise Jeana-Claude Junckera, ale pouze v rámci „dočasného řešení.“ Na základě nových kvót připadá na Nizozemsko devět tisíc nových běženců. Podle průzkumu veřejného mínění ale je 56 procent Nizozemců proti přijímání dalších uprchlíků.

15:21

Dvaadvacet nevládních organizací z Maďarska žádá vládu premiéra Viktora Orbána o větší projevy lidskosti při zacházení s uprchlíky.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 9. 9. 2015 0:01
 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy