Budapešť/Brusel/Berlín - Ministři vnitra Evropské unie schválili kvóty na přerozdělení uprchlíků.
Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Finsko se hlasování zdrželo.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Budapešť/Brusel/Berlín - Ministři vnitra Evropské unie schválili kvóty na přerozdělení uprchlíků.
Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Finsko se hlasování zdrželo.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Německo letos přijalo už více než 500 000 běženců. Informuje o tom ve svém středečním vydání list Thüringer Allgemeine. Počet uprchlíků přicházejících do Bavorska na počátku týdne opět vzrostl. V pondělí jich bylo přes 11 000, tedy více než dvojnásobek oproti neděli, kdy bylo zaznamenáno 5300 příchodů, informovala dnes agentura DPA s odvoláním na policejní údaje.
Německá kancléřka Merkelová Evropu vyzvala k soudržnému konání. "Kdo utíká před válkou a politickým pronásledováním, může v Evropě najít útočiště - říkám v Evropě," zdůraznila Merkelová večer na slavnostní akci k 70. narozeninám Hanse-Gerda Pötteringa, předsedy Nadace Konrada Adenauera a bývalého předsedy Evropského parlamentu.
"Čím více budeme táhnout za jeden provaz, tím rychleji to dokážeme," dodala kancléřka, která byla v poslední době v Německu i v mnoha evropských státech kritizována za to, že do Německa pozvala prakticky všechny Syřany, čímž prý uprchlickou krizi v Evropě ještě zhoršila.
"Všechny země by měly dodržet závazky, které přijaly. Některé nehlasovaly, ale to je pravidlo kvalifikované většiny. To znamená, že i ti, kteří hlasovali proti, by měli přijatou dohodu naplnit," řekl dnes ke kvótám francouzský prezident Hollande.
V rozhovoru s televizní stanicí BFMTV dnes Hollande také pohrozil, že případné neplnění dnešní dohody bude mít pro příslušné země důsledky. "Sankce existují," zdůraznil Hollande. "Takže tyto země se vystaví situaci, kdy by mohlo být zastaveno to, co dostávají. Nemůžete žádat Evropu o podporu a zdráhat se, když Evropa žádá solidaritu," prohlásil Hollande.
Dnešní schválení kvót na rozdělení 120 000 uprchlíků mezi členské země Evropské unie ocenil francouzský prezident François Hollande. "Evropa přijala svou odpovědnost" vůči uprchlíkům, prohlásil podle agentury AFP Hollande s odkazem na dohodu, kterou v Bruselu většinově přijali unijní ministři vnitra. Evropa je podle Hollandea schopna uprchlíky přijímat, ale "s podmínkami a pravidly", což požaduje také Francie. Francouzský prezident dnes v Londýně před pracovní večeří s britským premiérem Davidem Cameronem novinářům také zdůraznil, že dnešní dohoda umožní vytvořit informační a registrační centra pro uprchlíky.
"Je možné, že zavedení kvót i trvalého mechanismu na přerozdělení uprchlíků budou provázet zádrhele a nedorozumění. Bylo by ale skvělé, kdyby čeští politici alespoň pro jednou přestali k EU přistupovat tak, že oni vše vědí lépe než zbytek Unie, uznali „sportovně“ porážku, a začali se ptát, jak a čím mohou ke zdaru této nové politiky přispět," píše ve svém blogu na Aktuálně.cz Jiří Pehe. Celý text si můžete přečíst ZDE.
Šidítko podruhé. Po Bohuslavu Sobotkovi o něm píše i ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Takze kvóty na sílu? Měli bychom je zítra podmínit přijetím skutečně účinných opatření. Jinak jde pouze o šidítko, nikoli o řešení.
— Martin Stropnický (@stropnickym) September 22, 2015
Agentura Reuters ve svém zpravodajství píše, že ministři vnitra schválili kvóty přes "vehementní odpor čtyř exkomunistických zemí".
Máme tady "přestřelku" mezi Milanem Chovancem a Pavlem Teličkou.
Nekterých zemí se kvóty netýkají.Mají totiž s EU vyjednanou výjimku.ČR výjimku nemá.Vyjednavačem byl tehdy @Telicka. https://t.co/W8zqp53mD2
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) September 22, 2015
Tuto pěknou, přehlednou grafiku s počtem žadatelů o azyl v zemích Evropské unie v roce 2015 jsme nalezli na twitterovém účtu kolegů z BBC.
Over 500,000 people have claimed asylum in the EU so far this year, 40% of them in Germany http://t.co/1guDYqQVFX pic.twitter.com/kYK5pLstex
— BBC News Graphics (@BBCNewsGraphics) September 22, 2015
Prezident Miloš Zeman doufá, že Evropská rada revokuje dnešní rozhodnutí ministrů vnitra, kteří schválili kvóty pro rozdělení migrantů. Naděje je ale podle něj malá. Rozhodnutí většiny ministrů vnitra označil za chybu. Prezident to dnes řekl novinářům během návštěvy Frýdecko-Místecka.
"Já už jsem říkal, že premiéři jsou více než ministři vnitra. Domnívám se, že je ještě alespoň slabá naděje, že Evropská rada, která se skládá právě z premiérů, toto rozhodnutí revokuje. Je to ale slabá naděje, protože ta většina pro kvóty byla silná. Teprve budoucnost ukáže, jaká to byla chyba," řekl Zeman.
Povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků nejsou řešením migrační krize a nebudou fungovat, reagoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešní výsledek jednání ministrů vnitra zemí EU, kteří mechanismus kvót přijali většinou hlasů. Podle Sobotky je to špatné rozhodnutí a Česká republika udělala vše proti tomu, aby mu zabránila. O dalším postupu české vlády se poradí s koaličními partnery na středečním jednání vlády.
"Kvóty nebudou fungovat a nijak nás neposouvají při řešení skutečných příčin migrační krize," uvedl v tiskovém prohlášení Sobotka. "Je to jen šidítko pro veřejnost v zemích, které jsou cílem současného migračního proudu," dodal.
Český ministr vnitra Milan Chovanec po skončení summitu uvedl, že polskému postupu nerozumí. "Dohoda premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně," uvedl. Varšava však změnila názor a kvóty podpořila.
Podle Chovance prezentovalo Česko svůj doplňující text, ve kterém vysvětluje, proč hlasovalo proti a jaké problémy v kvótovém systému vidí. "Neřešíme otázky, které by problém řešit mohly - návratovou politiku, ochranu hranice, pomoc v zemích, odkud migranti přicházejí," řekl Chovanec. Kvóty podle jeho názoru mohou být navíc pobídkou pro další lidi, aby se vydali na cestu do Evropy, píše agentura ČTK.
První reakce Miloše Zemana.
"Teprve budoucnost ukáže, jaká toto rozhodnutí byla chyba," komentoval pan prezident výsledek hlasování o uprchlických kvótách.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) September 22, 2015
Předseda ODS Petr Fiala je podle očekávání nespokojen.
EU tímto krokem popírá zásady platné ochrany občanských a lidských práv a ještě více zvyšuje nedůvěru, kterou v ní naši občané mají.#kvoty
— Petr Fiala (@P_Fiala) September 22, 2015
Slovensko je podle premiéra Roberta Fica v otázce povinných kvót připraveno vstoupit do právního sporu s Bruselem. Premiér to dnes řekl před poslanci slovenského parlamentu.
"Zažili jsme případy desítek promrzlých dětí, desítek těhotných žen. Tam vidím mravní povinnost Evropy se o ně postarat," říká Jan Skalník, který působil jako dobrovolník v uprchlickém táboře v Maďarsku. Země podle něj pro uprchlíky vůbec nic nedělá.
Celé video najdete zde: Tisíce uprchlíků se na maďarské hranici vrhají do náruče pašeráků, ti je okrádají, tvrdí dobrovolník
"Ti, kteří se rozhodli nesmyslně tlačit na přijetí kvót, způsobili hluboký rozkol v citlivé záležitosti," cituje Fica agentura Reuters.
Slovensko verdikt z Bruselu odmítlo akceptovat. Slovenský premiér Robert Fico na tiskové konferenci řekl: "Dokud budu premiérem, kvóty pro uprchlíky na Slovensku platit nebudou."
Srbsko zahájí o půlnoci ze středy na čtvrtek právní a další kroky proti Chorvatsku kvůli blokádě hraničních přechodů. Bělehrad si stěžuje, že blokáda poškozuje srbskou ekonomiku, protože kamiony a nákladní automobily nemohou pokračovat v cestě. Chorvaté zavřeli přechody kvůli přílivu uprchlíků.
Poslanci Evropského parlamentu a bývalému ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi schválení kvót radost neudělalo.
Schválení kvót pro uprchlíky unijními ministry vnitra je velkou porážkou Evropy.Přinese pouze nárůst protievropských nálad ve Střední Evropě
— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) September 22, 2015
"Je to diktát EU! Kvóty si nesmíme nechat vnutit. Vláda musí podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru na neplatnost rozhodnutí," komentuje rozhodnutí ministrů vnitra EU europoslanec Petr Mach (Svobodní). "Pokud přesto bude EU trvat na kvótách, jediným řešením je, aby naše země vystoupila z EU!"
Počty běženců, které by si měly evropské země rozdělit. Oranžově – původní návrh na rozdělení 40 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie. Zeleně – dodatečné kvóty o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků z Řecka, Itálie a Maďarska - o nichž se dnes rozhodovalo.
Poslední ze jmenovaných zemí se ale v tomto ohledu odmítla zapojit. Proto dnes sice ministři rozhodovali o přerozdělení 120 000 uprchlíků, ale fakticky se to v první fázi dotkne jen 66 tisíc z nich - těch z Itálie a Řecka.
#Migrant crisis: number of migrants #EU countries are being asked to take @ http://t.co/tQKff55px2 pic.twitter.com/wQjrqyJhwH
— Lowlands Solutions (@LowlandsSN) September 10, 2015
Jako jeden z prvních českých politiků reagoval na schválení kvót Pavel Telička (ANO)
Tak nám schválili kvóty.Hm, ale nikde nemohu najít,co ministr místo nich navrhoval. Ono totiž bez komplexního protinávrhu se v EU nedá uspět
— Pavel Telička (@Telicka) September 22, 2015
Podle zpravodaje belgického listu Le Soir se Slovensko odmítá plánu na přerozdělení uprchlíků podřídit.
#Relocalisation : les 66.000 à relocaliser immediatmt sont répartis par quotas. Seule #Slovakia a annoncé qu'elle refusera d'appliquer
— Jurek Kuczkiewicz (@jujikucz) September 22, 2015
Co tedy ministři vnitra EU rozhodli? Že rychle rozdělí 66 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie (což pro Česko znamená přijmout 1591 běženců).
O dalších 54 tisících migrantů (do celkového počtu 120 tisíc) bude EU rozhodovat během roku. V náhledu vidíte návrh rozdělení zmíněných 66 tisíc...
Draft conclusion Eu interior minister with relocations for #Italy & #Greece. Also #Hungary will host. #refugeecrisis pic.twitter.com/GOuklifgDe
— Giovanna Pancheri (@giopank) September 21, 2015
Lucemburská vláda potvrdila, že v návrhu jde o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků. Lucembursko nyní předsedá na půl roku Evropské unii.
"Z české strany byla reakce naprosto zbytečně vyhrocená. Kdyby Česko brojilo jen proti permanentnímu systému kvót, našlo by daleko více spojenců. Kvóty jsou ale jen jedna část komplexního balíku, který Evropská komise navrhla. Vše, co chce Sobotka prosadit, jako efektivnější vracení ekonomických migrantů nebo přísnější kontroly vnějších hranic, už Komise navrhla," komentuje Silvie Housková.
"Visegrádská pozice se nakonec rozpadla. Poláci dali přednost dobrým vztahům s Německem. Ty si naopak Česko kvůli pár stovkám uprchlíků, které by nakonec stejně přijalo, pošlapalo," komentuje hlasování v Bruselu Silvie Housková.
"Velmi brzy zjistíme, že císař je nahý. Dnes prohrál zdravý rozum! :-(," pokračuje v tweetech ze summitu Milan Chovanec.
Informaci, že ministři vnitra EU schválili plán na přerozdělení 120 tisíc uprchlíků, potvrdilo agentuře Reuters několik diplomatů.
"My, Slováci, Rumuni, Maďaři proti a Finsko se zdrželo. Usnesení bylo přijato," napsal Chovanec na Twitteru.
My, Slováci, Rumuni, Maďaři proti a Finsko se zdrželo. Usnesení bylo přijato.
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) September 22, 2015
Kvóty prošly, ministři vnitra Evropské unie je schválili. Na Twitteru o tom informoval český ministr vnitra Milan Chovanec.
Dobrovolníci zachraňovali uprchlíky a migranty ze dvou poškozených člunů z bouřlivých vod u řeckého ostrova Lesbos. Překonat krátkou, ale nebezpečnou cestu z Turecka bude s podzimem čím dál těžší.
Více ve videu: Příroda ztěžuje migrantům postup. Vody moře jsou chladnější a bouřlivější.
Pro připomenutí:
Evropská komise v září navrhla přemístit mezi migrací méně zasažené země Unie celkem 120 000 Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří o ochranu žádají v Itálii, Řecku a Maďarsku. Budapešť však odmítla být součástí plánu, a tak diplomaté v posledních hodinách řešili, jak naložit s 54 000 místy, která byla pro tuto zemi původně vyčleněna.
Výsledkem je kompromis, podle kterého bude v první fázi dvouletého programu rozděleno 66 000 osob z Itálie a Řecka a původně "maďarských" 54 000 se mezi tyto země rozdělí až v dalším roce.
Německý ministr Thomas de Maiziére před bruselskou schůzkou uvedl, že si Evropa nemůže dovolit, aby dnešní jednání skončilo bez výsledku.
"Bylo by nepřijatelné, kdyby Evropa vyslala Evropanům a světu zprávu, že dnes není žádné řešení," podotkl.
Dnešní jednání označil za zkoušku pro Evropu také eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.
Proti se kromě České republiky staví i Maďarsko, Slovensko a Rumunsko.
Proti my, Maďaři, Rumuni a Slováci
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) September 22, 2015
"Polsko si vzalo přestávku. Obávám se, že pro dnešek bude jen V3," píše na Twitteru český ministr vnitra Milan Chovanec. V Bruselu se jedná o plánu na rozdělení 120 000 uprchlíků.
Polsko si vzalo přestávku. Obávám se, že pro dnešek bude jen V3 :-(
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) September 22, 2015
Přístavek bývalého koncentračního tábora Dachau na jihovýchodě Německa byl přeměněn na útulek pro lidi bez domova, včetně uprchlíků. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na starostu Dachau a jednoho z obyvatel ubytovny.
Podobný nápad využít jednu z budov takzvaného vnějšího tábora v Dachau k ubytování necelé stovky žadatelů o azyl měla už dříve radnice v Augsburgu, ale v únoru ho odmítla bavorská zemská vláda. Záměr kritizovaly německé židovské organizace.
"Tyto budovy plné historie mohou být přeměněny, aby sloužily sociálním účelům," vysvětlil v prohlášení starosta Dachau Florian Hartmann.
Podívejte se, jaké jsou nyní nejvytíženější migrační cesty ve světě...
The World’s Congested Human Migration Routes in 5 Maps http://t.co/g2bRF3zlVr via @NatGeo #MissingMigrants pic.twitter.com/Oc57GiOKw9
— IOM (@IOM_news) September 21, 2015
"Je to jako řeka," vypráví Piňos - který v Česku působí jako mluvčí Hnutí duha - o uprchlických vlnách, které se každý den nahromadí o několik kilometrů jinde.
Může za to například uzavírání a otevírání hraničních přechodů a další politická rozhodnutí.
"Někde se zastaví a nahromadí se. Pak se pustí stavidla a řeka teče dál," řekl Aktuálně.cz. Dobrovolníci tak co několik dní budují nová improvizovaná zázemí.
V kukuřičných polích poblíž srbského města Šid, které leží u hranic s Chorvatskem, se nárazově vytvořil několikatisícový improvizovaný uprchlický tábor. Na místě pomáhaly desítky dobrovolníků.
Jan Piňos, který je přímo na místě, nicméně Aktuálně.cz informoval, že všechny uprchlíky nečekaně odvezla řada autobusů. Převezla je o několik kilometrů dál na srbsko-chorvatský hraniční přechod Bapska. Tam je podle všeho Chorvaté nechávají přejít do své země.
Podle Piňose je teď potřeba zjistit, jestli se uprchlíci nebudou pro změnu hromadit na chorvatské straně hranice. Nedaleko od Bapske se nachází nově vystavěné přechodné uprchlické centrum Opatovac.
#sid border btw #serbia and #croatia 40 ppl at a time are getting through. Some have waited 2 days #refugees pic.twitter.com/N3hawzIGHy
— Diamant Salihu (@Diasal) September 22, 2015
Maďarsko rozšiřuje plot na hranici s Chorvatskem...
Here's where #Hungary is extending its border barricade - more #refugees crossing nearby #Croatia pic.twitter.com/fxo8In5Yso
— anna holligan (@annaholligan) September 22, 2015
Katolická církev na Slovensku je připravena pomoci při zvládnutí současné migrační krize v EU včetně nabídky ubytovacích kapacit, pokud se vláda rozhodne přijmout uprchlíky.
Novinářům to dnes řekl šéf Konference biskupů Slovenska Stanislav Zvolenský.
"Z mnoha farností přicházejí pozitivní odpovědi. Konkrétní pomoc bude záviset na tom, jaké rozhodnutí učiní Slovenská republika. Musíme čekat na to, aby Slovenská republika přijala tyto lidi," uvedl Zvolenský.
V roce 2015 při své cestě do Evropy Středozemní moře překročilo už více než 481 tisíc běženců. Uvedla to Mezinárodní organizace pro migraci.
481,612 migrants, including refugees, have crossed the Mediterranean in 2015 http://t.co/NrTqBYkT2C #MissingMigrants pic.twitter.com/kYbCpVHaQh
— IOM (@IOM_news) September 22, 2015
Čeští vojáci by kvůli uprchlické krizi měli být využiti především k ochraně českých hranic, nikoliv v zahraničí. Při své návštěvě Moravskoslezského kraje to dnes řekl prezident Miloš Zeman.
Reagoval tak na dřívější vyjádření ministra obrany Martina Stropnického (ANO), který uvedl, že česká armáda může v případě potřeby vyslat do uprchlických táborů v okolí Sýrie tisíce vojáků. Podle Zemana se má rozšířit i počet armádních záloh.
Vedení České advokátní komory (ČAK) vyzvalo advokáty, aby se zapojili do poskytování právních služeb imigrantům z afrických a arabských zemí, kteří se nacházejí na území České republiky.
"Tyto osoby jsou leckdy shromažďovány v nedůstojných podmínkách, např. v bývalých věznicích. Často jim nejsou poskytovány dostatečné informace o jejich právním postavení,“ uvedla ČAK na svém webu.
ČAK přitom připomíná, že každý člověk na území ČR má ústavní právo na právní pomoc. "Za této situace je potřeba poskytovat těmto osobám zejména právní informace, které pomáhají pochopit postup státu, ale i možnost obrany proti opatřením, která by neodpovídala zákonu a mezinárodním normám a smlouvám,“ uvedla ČAK s tím, že je připravena i přispět na úhradu výdajů.
Běženci za dohledu maďarské armády přecházejí hranice s Chorvatskem. Na maďarské straně následují osobní prohlídky, píše zpravodaj NBC Bill Nealy.
Refugees walk past Hungarian troops & armor from Croatia, then body searched by police. Welcome to Hungary. pic.twitter.com/BUFovWMSAo
— Bill Neely (@BillNeelyNBC) September 22, 2015
Senát by měl podle svého evropského výboru potvrdit na nadcházející schůzi své červnové výhrady k zavádění povinných kvót na přerozdělování uprchlíků v rámci EU.
Odmítavý postoj k povinným migračním kvótám výbor navrhl zdůvodnit tím, že "taková opatření neřeší příčiny současné krize, spíše mohou vést k jejímu prohlubování a nejsou schopna se účinně vypořádat s problémem druhotného pohybu přemístěných osob".
34 900. Tolik běženců údajně v posledních dnech dorazilo do Chorvatska. Na svém webu to uvedlo tamní ministerstvo vnitra.
Během včerejška přitom Chorvatsko opustilo okolo 5100 uprchlíků.
Na pobřeží s pohledem k Turecku. Lodě stále přivážejí nové uprchlíky...
Coast road looking towards Turkey. More refugee / migrant boats arriving. pic.twitter.com/pU1Km1xYF0
— Matthew Price (@BBCMatthewPrice) September 22, 2015
Diecézní charita Brno prodlužuje až do odvolání sbírku na pomoc uprchlíkům, o kterou mají lidé velký zájem a která měla podle mluvčí Diany Tuyet-Lan Kosinové skončit v pátek.
Charita také od úterý 29. září mění místo, kam mohou lidé věci nosit. Původně je vybírala v sídle charity na třídě Kapitána Jaroše, kvůli velkému zájmu a nedostatku prostoru je však nově přijme v charitním bazaru Baltazar v Rosické ulici 1 za autobusovým nádražím Zvonařka.
Železniční trasa z rakouského Salcburku do Německa, kterou minulý týden kvůli uprchlické krizi uzavřely německé úřady, zůstane neprůjezdná až do 4. října.
Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčí rakouské železniční společnosti OeBB.
Premiér Bohuslav Sobotka důrazně odmítl, aby byl nesouhlas s povinnými kvótami spojen s rozdělováním peněz z fondů Evropské unie, jak požadují někteří západní politici.
"Není možné, aby tato evropská solidarita i evropské fondy byly používány jako jakýsi nátlakový prostředek na členské státy Evropské unie, které nesouhlasí s návrhy Evropské komise," řekl premiér.
S internetem na zádech. Dobrovolníci v Chorvatsku nabízí uprchlíkům zdarma internetové připojení... Ti tak například zjistí, kudy mohou pokračovat na cestě. Jiní se tak dostanou do kontaktu se svými příbuznými.
Meet the volunteers in #Croatia who bring Internet on their back for #refugees: http://t.co/ZtiPULtJAE pic.twitter.com/djQqxywH15
— UNHCR Central Europe (@RefugeesCE) September 22, 2015
Země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) čelí bezprecedentní přistěhovalecké krizi, která si vyžaduje rychlou, společnou a rozsáhlou mezinárodní akci.
"Rozhodující činitelé v Evropě musí přijmout nezbytná opatření k vyřešení této otázky, aby Evropa jako celek vyšla z této krize silnější. A to jak ekonomicky, tak sociálně a politicky. Evropa má dostatečné zkušenosti a kapacity, aby to dokázala," uvedl na webu OECD její generální tajemník Ángel Gurría.
Organizace sdružuje 34 vyspělých zemí světa včetně Česka.
Fronta před centrem v chorvatském Opatovaci...
Still a lot of people at the entrance to Opatovac tent settlement. #refugees #refugeecrisis pic.twitter.com/kS5VWJXzep
— Vlada R. Hrvatske (@VladaRH) September 22, 2015
"Morálně jsem dnes při odletu podpořil ministra Chovance, čeká ho perný den. Já si to v Bruselu užiji zítra večer," napsal na Twitteru premiér Sobotka.
Morálně jsem dnes při odletu podpořil ministra Chovance, čeká ho perný den. Já si to v Bruselu užiji zítra večer. pic.twitter.com/Mx750SdZ1H
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) September 22, 2015
Premiér Sobotka také uvedl, že evropská migrační politika nyní nefunguje a je třeba ji změnit. Zdůraznil například důslednější ochranu schengenské hranice nebo lepší rozlišování mezi ekonomickými a válečnými uprchlíky. Unie se podle něj musí připravit na případné další migrační vlny.
Nedostatky vidí Sobotka i na české straně. Praha podle něj nedělá maximum, pokud jde o pomoc regionům s velkým počtem uprchlíků, jako je například Turecko nebo Jordánsko. Měla by svou pomoc zvýšit. Vláda o tom má jednat příští týden.
I kdyby dnes ministři vnitra Evropské unie rozhodli o přijetí kvót pro přerozdělování uprchlíků, systém reálně nezačne fungovat, je přesvědčen premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Neexistují podle něj právní nástroje, které by umožnily fungování takového systému. Věc může pro Evropskou komisi skončit velkou blamáží, řekl dnes Sobotka v Praze novinářům před odletem ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) na unijní jednání.
Jak on, tak Chovanec podle něj na jednáních Evropské unie jednoznačně odmítnou trvalý přerozdělovací mechanismus uprchlíků i dočasné kvóty. Ministerského předsedu unijní jednání čeká ve středu.
Návrh EU přijmout 120 tisíc uprchlíků nebude fungovat, pokud nebudou mít zařízení pro příjem uprchlíků neustále k dispozici desetitisíce míst. Uvedl to dnes Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
„Samotný program přesídlování uprchlíků v této fázi krize nebude ke stabilizaci situace stačit,“ uvedla mluvčí UNHCR Melissa Flemingová.
Číslo 120 tisíc, o které se teď jedná, v tuto chvíli – kdy přichází okolo 6000 lidí denně – se naplní během pouhých 20 dní, cituje mluvčí agentura Reuters.
Takto vypadalo tranzitní centrum pro uprchlíky v Opatovaci, než se do něj začali ve velkém hrnout běženci.
#Opatovac transit center for #refugees in Europe set up in 48 hours to provide space for 4000 people. pic.twitter.com/rqgngf37fu
— marc hofer (@marchofer) September 21, 2015
K novému přijímacímu centru ve východochorvatské obci Opatovac dorazilo v noci na dnešek pěšky 1000 až 2000 běženců, většinou mužů.
Správci zařízení o kapacitě 4000 míst nápor imigrantů podle agentury AP nezvládali, část běženců se proto pokusila dostat dovnitř a střetla se s policií.
Bezpečný příjezd. Zcela promočení uprchlíci dorazili z Turecka na řecký ostrov Lesbos...
Wet through after the boat journey from Turkey. More arrivals this morning. Five or six boats to Lesbos. pic.twitter.com/lJQvdsHLv9
— Matthew Price (@BBCMatthewPrice) September 22, 2015
Polsko dnes nejspíš opustí společnou pozici visegrádské čtyřky. Podle informací polského deníku Wyborcza Varšava nabídne přijetí 5500 uprchlíků ze 120 tisíc.
Ve chvíli, kdy Maďarsko odmítlo, aby se uprchlíci přesídlovali také z jeho území, protože není prvním státem EU, do kterého vstoupili, má být celkový počet rozdělených uprchlíků 66 tisíc. To by znamenalo, že nabídka Varšavy by měla být pro ostatní země dostačující.
Polsko ale nabídne svůj příspěvek, jen pokud EU splní tři jeho podmínky: zpřísní kontrolu vnějších hranic a vytvoří takzvané hotspoty, kde se budou všichni přicházející uprchlíci registrovat; bude striktně rozdělovat uprchlíky od ekonomických migrantů; a bude to Polsko, kdo bude rozhodovat o tom, komu azyl ve své zemi přidělí a komu ne.
Chorvatský premiér Zoran Milanovič se připojil k maďarské kritice Řecka, které podle něj selhává v kontrole vlastních hranic.
Na to, jak se se situací vypořádává Chorvatsko, je ale naopak "hrdý“, cituje z jeho výpovědi server The Guardian.
Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto v pondělí naléhal na Řecko, aby s Evropany přestalo jednat jako s "idioty“ a začalo se "smysluplnými kroky k ochraně vlastních hranic a registrací migrantů".
Maďarská armáda na hraničních přechodech s Chorvatskem...
Three Hungarian military Humvees with gun mounts headed to main crossing for refugees from Croatia @Channel4News pic.twitter.com/tJZ3eoXBsG
— Jonathan Miller (@millerC4) September 22, 2015
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz zveřejní jeho cestovní deník.
Prolog přinášíme už dnes: Syřané, které na Balkáně potkal, líčí, co mají za sebou v momentě, kdy dorazí do první země v Evropě - Řecka.
Chladné ráno v rakouském Nickelsdorfu poblíž hranic s Maďarskem...
A cold morning. Nickelsdorf, Austria near Hungary border #refugeecrisis #migrantcrisis pic.twitter.com/wokKefwiuZ
— Bethany Bell (@BethanyBellBB) September 22, 2015
Levicová chorvatská vláda se podle prezidentky Grabarové Kitarovičové, která pochází z opačné části politického spektra, na uprchlickou krizi nedokázala připravit.
Situace se podle ní zlepšila jen díky tomu, že běženci přešli dále do Maďarska, které opět otevřelo hranice. Záhřeb se ale musí připravit i na možnost, že hranice se v následujících dnech opět uzavřou, řekla Grabarová Kitarovičová.
Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová v pondělí večer v místní televizi tvrdě kritizovala německou kancléřku Angelu Merkelovou za to, že prý svou vstřícnou politikou vůči uprchlíkům "nevědomky způsobila chaos".
Teď Merkelová tahá za "záchrannou brzdu" a říká, že Německo nemůže všechny ekonomické imigranty přijmout, uvedla prezidentka v rozhovoru pro chorvatskou stanici Nova TV.
Uprchlíci čekají u vstupu do stanového tábora v chorvatském Opatovači...
A bigger crowd of #refugees gathered on the entrance to Opatovac tent settlement this morning. #refugeecrisis pic.twitter.com/WOWJiIKkkl
— Vlada R. Hrvatske (@VladaRH) September 22, 2015
Připomeňme příběh velkokapacitní nákladní lodi CS Caprice přes Středozemní moře: Vezla náklad ječmene. Loni v říjnu odpověděla na nouzové volání plavidla bez kapitána. To se i s pěti stovkami uprchlíků na palubě dostalo do potíží u pobřeží Libye...
“TAKE US TO ITALY: Hundreds of refugees were picked up by CS Caprice one night last October” http://t.co/ABZRrfGn9c pic.twitter.com/SOfLNa6dZc
— Tatham Macinnes (@TathamMacinnes) September 21, 2015
Jedním z problémů jsou náklady. Pojišťovny sice hradí cenu za provedený záchranný manévr, ale ne obchodní ztráty, které narůstají s každým dnem zpoždění.
Nákladní loď za jeden den zpoždění tratí 10 000 dolarů (240 000 Kč), ropný tanker až 50 000 dolarů (1,2 milionu Kč).
Kromě toho jsou tu i obavy o bezpečnost. Uprchlíci jsou často bez dokumentů a posádka tak neví, koho bere na palubu.
Nákladní lodě řeší, jak se zapojit do záchrany běženců. Obchodní lodě jsou totiž stejně jako všechna ostatní plavidla vázána námořním právem, podle nějž má posádka na moři povinnost poskytnout pomoc lidem, kteří se ocitnou v nouzi.
Dříve takové případy byly vzácné, kvůli desetitisícům uprchlíků na cestě z Afriky a Blízkého východu do Evropy jsou však nyní stále častější a zachránci musí kvůli tomu řešit řadu zásadních otázek, napsala ve své reportáži agentura Reuters.
Čekání na autobus, který uprchlíky na ostrově Lesbos odveze k trajektu, jímž následně odplují do Atén.
Waiting for a bus to the ferry to Athens. New arrivals on Lesbos. Their hands are freezing after the boat from Turkey pic.twitter.com/qH1Q3SYqGK
— Matthew Price (@BBCMatthewPrice) September 22, 2015
K maďarským hranicím míří další vlak s běženci, oznámila chorvatská vláda.
11th special train full of #refugees due to come to Botovo on the Hungarain border in an hour. #refugeecrisis
— Vlada R. Hrvatske (@VladaRH) September 22, 2015
Učitelka Karla Kubíčková už čtrnáct let pomáhá dětem, jejichž rodiny čekají na azyl, naučit se česky. Za tu dobu jí rukama prošly stovky žáků z různých zemí světa. Současnou imigrační krizi zatím ve své třídě nepocítila, protože uprchlíci se snaží dostat dál do Německa. Při dřívějších uprchlických vlnách, například po čečenské válce, nejvíc zvládla učit i dvakrát tolik dětí.
Rakouská policie oznámila, že jen během pondělí dorazilo do země bezmála 10 000 běženců. Ještě o pár stovek více jich přišlo v neděli.
Komentář Silvie Houskové:
Čechům se mimo jiné nelíbí, že by měli určitý počet uprchlíků vzít dobrovolně. "Dobrovolný počet" by byl totiž rovnou stanoven, a to na úrovni, kterou určila Evropská komise. Ta na začátku září navrhla kromě několika opatření, která bojují s příčinami krize, také povinné přerozdělení dohromady 160 tisíc uprchlíků z Řecka, Itálie a Maďarska. Česko by tak mělo přijmout 4300 uprchlíků.
Česko a jeho spojenci z visegrádské čtyřky ale budou na schůzce ministrů vnitra zemí Evropské unie přehlasováni. Zdroj blízký vyjednáváním řekl Českému rozhlasu a ČTK, že se ještě v pondělí v noci nepodařilo najít kompromis, a proto se bude o povinném přerozdělování uprchlíků dnes hlasovat.
Států, které povinné kvóty odmítají, ale není dost, aby dokázaly návrh zablokovat, protože stačí, aby ho schválila kvalifikovaná většina.
To znamená, že se pro návrh musí vyslovit nejméně 55 procent hlasujících zemí, které ovšem společně představují nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel Unie.
Ministry vnitra zemí EU čeká v Bruselu další bouřlivá debata. V belgické metropoli se pokusí najít kompromis ohledně přerozdělení 120 000 žadatelů o azyl mezi země osmadvacítky.
Postoj Visegrádu, do něhož patří i Česko, je jednoznačný. Kvóty odmítá a chce pomáhat jen dobrovolně.
Francouzská policie v pondělí vyhnala více než 400 většinou syrských uprchlíků, kteří tábořili poblíž města Calais na severu země. Odtud se následně snaží dostat podmořským tunelem do Británie.
Podle agentury AFP policisté srovnali se zemí několik tábořišť v takzvané "Nové džungli", a to na základě soudního příkazu.
Německá vládní sociální demokracie (SPD) nadále požaduje omezit v budoucnu přístup k fondům Evropské unie těm zemím, které nechtějí přijímat běžence. Předpokládá to desetibodový plán, o kterém chce SPD jednat na spolkové úrovni, napsala v pondělí agentura DPA.
O omezení unijních peněz pro státy odmítající běžence nedávno hovořil i šéf SPD a vicekancléř Sigmar Gabriel, naopak křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová takový návrh odmítá.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr vnitra Milan Chovanec zveřejní pozici Česka v oblasti migrace. Tisková konference se uskuteční před odletem ministra Chovance do Bruselu na společné zasedání ministrů vnitra. Ti budou jednat o budoucnosti povinných kvót, podle kterých by měli být rozděleni do členských zemí EU uprchlíci z Itálie, Řecka a Maďarska.
Srbský premiér Aleksandar Vučič vyzval chorvatskou vládu, aby znovu otevřela nejdůležitější hraniční přechod se Srbskem pro nákladní dopravu. Ten byl zavřen v pondělí ráno kvůli rostoucímu počtu přicházejících uprchlíků. Dalších sedm z osmi přechodů na srbské hranici uzavřelo Chorvatsko už v pátek.
"Chorvatsko se zastavením nákladní dopravy chová nezodpovědně, a pokud to potrvá, budeme nuceni zavést protiopatření, která poškodí Chorvatsko víc než nás," prohlásil podle televize B92 Vučič na mimořádné tiskové konferenci. "My pouštíme všechny kamiony, které přijíždějí z Chorvatska, ale oni nepouštějí do Chorvatska ani jeden ze Srbska. Naše trpělivost nepotrvá věčně," zdůraznil předseda srbské vlády. Poukázal přitom na to, že Maďaři se při podobném opatření na srbsko-maďarské hranici zachovali čestně, protože zastavili dopravu v obou směrech, takže škody utrpěli také.
Maďarsko připravuje instalaci bariéry s žiletkovým drátem na dalším úseku hranice s Chorvatskem, a sice v župě Zala. Rozhodnutí bylo podle vládního pověřence Csaby Rigóa vynuceno realizací "plánu C" chorvatské vlády, jehož součástí je posílání migrantů do Maďarska přes "zelenou hranici". Upřesnil také, že maďarsko-chorvatská hranice je v župě Zala dlouhá 42 kilometrů, přičemž 24 kilometrů tvoří přirozenou hraniční bariéru řeka Mura.
Nejprve krátké shrnutí pondělních událostí:
- Během víkendu přišlo do Maďarska bezmála 20 000 běženců. Tamní parlament schválil zákon, který umožní vládě Viktora Orbána nasadit na zvládnutí migrační krize armádu. Ta bude moci využít gumové projektily, pyrotechnická zařízení nebo granáty se slzným plynem.
- Maďarsko bude zařazeno na seznam zemí EU, na něž mají dopadnout uprchlické kvóty na rozdělení 120 000 běženců. Podle slovenské agentury TASR to oznámil zdroj z lucemburského předsednictví.
- Chorvatsko bude na úterní mimořádné schůzi ministrů vnitra členských zemí EU požadovat, aby řecké úřady přestaly pouštět další uprchlíky do Evropy.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás budeme opět celý den sledovat nejnovější dění kolem uprchlické krize v Evropě.