V bezokenní zasedací místnosti, jejíž stěny zdobí připomínky jeho vrcholové kariéry, Porošenko ukazuje na zarámovanou Krymskou deklaraci z roku 2018, podepsanou tehdejším šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. "To je výsledek mé zahraniční politiky," říká pro Washington Post bývalý prezident Ukrajiny.
Dokument jasně odmítá ruskou anexi Krymu a zavazuje Spojené státy k podpoře ukrajinské územní celistvosti. O sedm let později však Trumpova administrativa podle amerických médií navrhla mírový plán, který by uznal Krym jako ruský, čímž by deklaraci symbolicky popřela.
Porošenko věří, že jeho osobní vztah s Trumpem by mohl Ukrajině prospět. "Spolupracoval jsem s ním tři roky. Vím, jak přemýšlí. Nerozhoduje se na základě doporučení ministerstev, ale podle intuice. A právě proto je důležité, kdo s ním jedná," vysvětluje. Porošenko ještě před zákazem cestování stihl v únoru 2025 navštívit Washington a zúčastnit se Národní modlitební snídaně, kde Trump vystoupil s projevem.
Porošenko doma na Ukrajině čelí vážným domácím překážkám. Začátkem roku na něj ukrajinská vláda uvalila sankce pro údajné ohrožení národní bezpečnosti. Zmrazené účty, zákaz výjezdu a omezení veřejného působení mu podle jeho slov znemožňují nejen politickou činnost, ale i finanční podporu armádě. "Přispívám milionem dolarů týdně. Teď to ohrožují," říká s obavou.
Bývalý prezident sankce považuje za politicky motivované a nebezpečné pro samotnou Ukrajinu. Tvrdí, že umlčování opozice podrývá legitimitu státu v očích Západu a nahrává ruské propagandě. Porošenko se soudně brání a vyzývá k zapojení opozice do jednání o budoucnosti země. "Bez pluralitních hlasů ztratíme důvěryhodnost," varuje.
Volby na Ukrajině
Zatímco Porošenko posiluje svou pozici, ukrajinská politická scéna se začíná probouzet z válečného zmrazení. Volby plánované na rok 2024 byly sice kvůli válce odloženy, ale čím dál více politiků se na ně tiše připravuje. Podle výzkumů sankce Porošenkovi politicky spíše pomohly - zvýšily popularitu jeho strany Evropská solidarita i jeho osobní mediální viditelnost.
Vedle Porošenka se jako možný rival Zelenského zmiňuje i generál Valerij Zalužnyj, bývalý velitel ukrajinské armády a nynější velvyslanec ve Velké Británii. A i když Porošenko tvrdí, že neplánuje volby během války, naznačuje, že někteří ve vládě se na ně už připravují - včetně snahy o jeho vyřazení.
Vztahy mezi Porošenkem a Zelenským jsou vyhrocené. Letos se ještě vyostřily po známé roztržce Trumpa a Zelenského v Bílém domě. Porošenko to označil za důsledek špatné taktiky Zelenského týmu. Krátce poté se objevily informace, že lidé z Trumpova okolí začali navazovat kontakty právě s ukrajinskou opozicí.
Porošenko se profiluje jako pragmatik s přístupem ke klíčovým hráčům na Západě i jako možný alternativní hlas pro Ukrajinu v době, kdy její budoucnost závisí na zahraniční podpoře, vojenských dodávkách a politické stabilitě. Jestli bude jeho role oficiální, nebo neformální, ukáže až čas. Jedno je ale jisté: Porošenko ještě neřekl poslední slovo.
