"My už jsme se k postoji české vlády k situaci v Pásmu Gazy jako organizace vyjadřovali několikrát, i když to běžně neděláme. Je to možná poprvé, kdy zažíváme takto výrazný nesoulad s českou zahraniční politikou týkající se nějaké humanitární krize v zahraničí," řekl Štys. Česká vláda podle něho uplatňuje dvojí standardy, když aktivně podporuje Kyjev v boji proti ruské agresi, zatímco v případě humanitární katastrofy v Pásmu Gazy se snaží přístup izraelské vlády a násilí proti civilistům spíše ospravedlnit či bagatelizovat.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok hnutí Hamásu a jeho spojenců, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Izraelská odveta si podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, kontrolovaného Hamásem, vyžádala smrt více než 65.000 Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.
"Když se podíváte na počty mrtvých civilistů za den, tak počínání Izraele násobně přesahuje počínání Ruské federace na Ukrajině," řekl Štys. Dodal, že nerozlišování při zabíjení civilistů v Pásmu Gazy je mnohem intenzivnější než na Ukrajině. Ruská invaze na Ukrajinu si od února 2022 vyžádala podle srpnových údajů Organizace spojených národů (OSN) nejméně 13 883 obětí.
O situaci na Blízkém východě a aktuální humanitární situaci v Gaze jednal se zástupci neziskových organizací, včetně Člověka v tísni, na konci srpna prezident Petr Pavel. Jednání ale podle Štyse zatím nepřineslo žádný viditelný dopad na postoj české vlády.
V dubnu 2024 otevřel Člověk v tísni humanitární sbírku SOS Gaza. "Dárci na tuto sbírku zpočátku reagovali výrazně méně než na jiné sbírky," řekl Štys. Aktuálně je na ní podle něho 5,5 milionu korun. Například na pomoc Ukrajině přitom Češi přispěli přes 2,5 miliardy korun. "Ve sbírce na loňské zářijové povodně v ČR se za několik týdnu vybralo půl miliardy korun, a i když to srovnáme s jinými sbírkami, tak tato sbírka na pomoc v Pásmu Gazy se setkává s menším zájmem, a odráží tak většinové postoje české společnosti vůči tomuto konfliktu," řekl Štys.
Česká společnost podle něj stále nahlíží na válku v Gaze prizmatem teroristického útoku Hamásu a méně reflektuje, že nejde pouze o obrannou válku. "Narativ v ČR o této situaci a její mediální pokrytí, myslím, hodně přispěly i k tomu, že dárci nejeví takový zájem o podporu trpících civilistů, tak jako je to v jiných případech," uvedl. V posledních měsících, kdy se situace v Gaze výrazně zhoršuje, ale vidí Štys ve sbírce nárůst příspěvků.
Češi by podle něj měli více tlačit na politiky, aby odsoudili chování izraelské vlády a odmítnout kolektivní vinu Palestinců za útok Hamásu na jihu Izraele z října 2023.
V neděli a v pondělí formálně uznaly Stát Palestina Austrálie, Británie, Francie a Kanada. Česko takový krok nyní neplánuje, uvedlo ministerstvo zahraničí, i přesto, že podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
