Sven Liebich byl v Halle známou osobností. Na veřejných demonstracích vystupoval jako neúnavný agitátor krajní pravice, často provokoval a opakovaně se dopouštěl nenávistných výroků. V roce 2023 jej soud pravomocně odsoudil na 18 měsíců odnětí svobody za podněcování k nenávisti, urážky a pomluvu. Jeho odvolání a další právní kroky neuspěly.
Když letos oznámil na síti X, že nastupuje do výkonu trestu, vzbudilo to pozornost - nikoli kvůli samotnému uvěznění, ale proto, kam byl zařazen. Liebich už není úředně mužem. Před nástupem do vězení využil nový zákon o sebeurčení, změnil si pohlaví na ženské a přijal jméno Marla-Svenja. Díky tomu putuje nikoli do mužského, nýbrž do ženského zařízení v Chemnitzu.
EIL BITTE WEITRÄUMIG VERBREITEN:
— Marla Svenja Liebich (@MarlaSvenjaL) August 18, 2025
Ich bin zur Haft in die Frauen-JVA Chemnitz geladen worden.
Der gelbe Brief kam. Die Zustellung ist erfolgt. Es handelt sich um ein hochpolitisches Verfahren mit weitreichender Bedeutung für Menschenrechte, Meinungsfreiheit und den Umgang mit… pic.twitter.com/p6JqHHHZRU
Ironií osudu je, že právě Liebich se dříve posmíval genderovým tématům a ostře útočil na "genderovou ideologii". Teď těží ze zákona, proti němuž sám brojil.
Jak funguje německý zákon o sebeurčení?
Pravidla, která Bundestag schválil v dubnu 2024, vstoupila v platnost o sedm měsíců později. Jejich cílem bylo odstranit diskriminační podmínky, jež trans a nebinární lidé museli dosud splňovat. Do té doby potřebovali dva psychologické posudky, často spojené s ponižujícími otázkami z intimního života, a proces stál i několik tisíc eur. Nová úprava to zrušila.
Od loňského podzimu tak může každý člověk starší 14 let nahlásit na matrice změnu svého pohlaví a jména pouhým čestným prohlášením. Žádné operace, žádná hormonální léčba - jen formální akt. Zákon umožňuje změnu provádět jednou za rok, celkový počet změn ale není omezen.
V případě Liebicha to znamenalo jediné: protože je v úředních dokumentech zapsán jako žena, musí být také umístěn do ženské věznice. O podrobnostech pak rozhoduje samotné vězeňské zařízení.
Spoluvězeňkyně mezi extremistkami
Ženská věznice v Chemnitzu, kam byl Liebich poslán, má přitom své zvláštní obsazení. Odsedává si tam trest i Beate Zschäpe, jediná přeživší členka neonacistické teroristické buňky NSU, odpovědná za sérii vražd migrantů.
Pravicový agitátor se ve vězení setká i s extremistkou z druhé strany spektra. Svůj trest si tam odpykává i levicová extremistka Lina E., odsouzená za vedení násilné skupiny, která také v jednu chvíli figurovala na titulních stránkách médií.
Změna bez operace, ale s diagnózou
Podobnou cestou jako Německo se vydalo i Česko. Od 1. července 2025 už také není nutné podstupovat kastraci či chirurgický zákrok, které dříve byly podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Tento krok si vynutilo rozhodnutí Ústavního soudu a následné metodické pokyny ministerstev.
Na rozdíl od Německa ale česká pravidla nejsou tak jednoduchá. Proces stále vyžaduje aktivní účast lékařů:
- nejprve je nutné zahájit péči u sexuologa,
- následně získat diagnózu transsexualismu či genderového nesouladu,
- tato fáze trvá zpravidla 6 až 12 měsíců.
Teprve poté může žadatel získat potvrzení, díky němuž matrika změní zápis v osobních dokladech.
Jinými slovy: i když Česko odstranilo podmínku chirurgického zásahu, zůstává zde důraz na odborný dohled a delší časový rámec.
Případ neonacisty z Halle ukazuje, jak daleko se Německo ve svém přístupu posunulo. Tamní zákon je postaven na osobním rozhodnutí a administrativním úkonu, což v praxi umožnilo, aby i člověk, který genderovou rovnost dříve zpochybňoval, mohl těžit z jejích právních důsledků.
