"V boji s fašisty zahynul náš kamarád, přítel a bratr - Jerzy Tyc. Zahynul na frontě, když bránil zájmy ruského světa a skutečné lidské hodnoty," napsal na konci září na Telegram ruský vojenský korespondent Nikolaj Dolgačjov.
Vzpomínal tím na polského proruského dobrovolníka, který se rozhodl zapojit do války. Důvod? Potřeboval nabrat bojové zkušenosti. Chtěl totiž v budoucnu stanout v čele proruských sil ve své rodné zemi. To se mu nakonec nepodaří.
"Ukrajinské ozbrojené síly zlikvidovaly polského kolaboranta, který bojoval za Rusko a v Polsku propagoval narativy Kremlu," komentovala Tycovu smrt některá ukrajinská média s tím, že se dobrovolník stal terčem přesného úderu ukrajinské armády.
Dobrovolníků, kteří šli na ruské straně dobrovolně bojovat proti Ukrajincům a do své rodné země se vrátili v zinkové rakvi, je podle údajů projektu 200.media, který tvoří nezávislý web Mediazona a ruská verze BBC, z mrtvých největší podíl.
Aktualizovaná čísla ukazují, že se novinářům podařilo ověřit necelých 150 tisíc ruských padlých. Dobrovolníků je zhruba třetina z nich, typický mrtvý pak byl muž ve věku mezi 33 a 38 lety.
Objevily se už ale i případy osmnáctiletých vojáků, kteří se z fronty nevrátili. Mediazona ve svých statistikách zmiňuje Maxima Nasilovského, kterému bylo v době smrti 18 let a jeden měsíc. V 17 letech byl usvědčen z vraždy své matky a odsouzen k pěti a půl letům vězení v trestní kolonii, nejspíš byl naverbován ještě ve vazbě.
Ve skutečnosti je ale podle Mediazony mrtvých vojáků více než 300 tisíc. Důvodem nesouladu v číslech je to, že některé informace se k nim nedostanou nebo je nelze ověřit z více zdrojů. Nelze také dohledat údaje o lidech z Doněcké a Luhanské lidové republiky či ze zahraničí. Západní tajné služby pak odhadují, že celkové ztráty včetně nezvěstných a zraněných můžou činit více než jeden milion mužů.
Sociální výtah
Podle ruského ekonoma Igora Lipsice si ruští vojáci přijdou na peníze, které by si normálně nevydělali za celý život. "Nejlepší způsob, jak může rodina vyřešit své finanční problémy, je poslat otce a manžela zemřít do války," řekl v květnovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Válka na Ukrajině se dotýká všech 85 regionů Ruské federace. Ve všech je totiž někdo, kdo se vydal do války a zpět se vrátil jako takzvaný "gruz 200", jak ruská armáda kódově označuje přepravu těl padlých. Nejvíce jich v absolutních číslech pochází z Baškortostánu v jižní části Uralu, odkud jich je zhruba pět tisíc. Jde o nejlidnatější ruský region, kde však nežijí jen etničtí Rusové, ale také Baškirové nebo Tataři.
Hlavním důvodem vstupu do armády jsou zjevně peníze. Loni třeba třetina ruských regionů zvýšila platby vojákům za to, když se nechají naverbovat. Regiony od začátku války 80krát zvýšily částku, kterou mají dostat, a platy v armádě jsou pětkrát až sedmkrát vyšší než průměrný plat ve většině regionů.
Peníze jsou nejspíš také jedním z důvodů, proč do Ruska za válkou přijíždějí lidé ze zahraničí. Jakékoliv informace o nich je složitější dohledávat. I tak se ale novinářům podařilo najít hned 534 cizinců, kteří ve válce na ruské straně padli. Kromě zmíněného polského dobrovolníka zemřeli také Uzbekové, Ázerbájdžánci, Kubánci, Číňané, Tádžikové či Kolumbijci.
Z dat jde vysledovat i to, jak počet ztrát postupně roste a kolik vojáků umírá každý týden. Z tohoto pohledu byly dva nejhorší týdny v minulém roce. Je ale třeba vzít v úvahu, že data z posledních několika týdnů jsou nejméně kompletní a v budoucnu se mohou výrazně změnit.
Informace o vlastních ztrátách podobně jako Rusko tají i Ukrajina. Červnové odhady washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia hovoří o tom, že ukrajinské vojenské ztráty od roku 2022 dosáhly čísla 400 tisíc, včetně odhadovaných 60-100 tisíc zabitých vojáků.
