Reklama
Reklama

Evropa je pro USA až na třetím místě, přiznal Trumpův věrný spojenec

Vloni na jaře byl ještě finský prezident Alexander Stubb ohledně svého amerického protějšku optimisticky naladěn. Po společně stráveném dni konstatoval, že Donaldu Trumpovi dochází s Vladimirem Putinem trpělivost a naslouchá Evropě. Ovšem dnes je všechno jinak.

Reklama

Stubbovo poselství ohledně budoucnosti Severoatlantické aliance se změnilo z opatrného optimismu na volání po záchraně toho, co zbývá, píše šéfkomentátor britského deníku The Telegraph David Blair.

Finský prezident podle něj v článku, který list zveřejnil v neděli, kvituje, že je Evropa nyní více zapojena do mírových jednání ve věci rusko-ukrajinské války, zdůrazňuje pokrok dosažený při sjednávání amerických bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a upozorňuje na to, že Ukrajina je dnes na bojišti v mnohem lepší situaci než před rokem.

Nepříjemný zvrat ovšem přišel s válkou v Íránu, konstatuje Stubb. „To, co bych řekl před začátkem války, je, že ruská ekonomika trpí. Ale teď, s rostoucí cenou ropy a se zmírněním sankcí, už nevíme, jak to bude.“

Hlava finského státu naráží na skutečnost, že USA zbavily ruskou ropu sankcí – zvláštní výjimku Donald Trump udělil pro dovážení ruské ropy do Indie, čímž Putinovi umožnil získat zpět svého druhého největšího odběratele. Takové uvolnění ekonomického tlaku na Rusko bude velmi škodlivé pro Ukrajinu, předpovídá Stubb.

Reklama
Reklama

Válka v Íránu je podle něj dalším důkazem zásadní proměny  přístupu Spojených států ke spojencům: „Myslím si, že existuje změna v americké zahraniční politice, kterou si musíme uvědomit. Musíme se vyrovnat se světem takovým, jaký je, ne takovým, jakým bychom si ho přáli.“

Alexander Studd soudí, že Evropané by se měli naučit žít s realitou, v níž pro USA stojí na prvním místě západní hemisféra, na druhém indopacifický region a až za ním – na místě třetím – je Evropa. Tu pak následují Blízký východ a Afrika.

„Můj vzkaz evropským i americkým přátelům zní: nevylévejte s vaničkou i dítě. Zachraňte z transatlantického partnerství, co se dá, a pak se zdvořile neshodněte v otázkách cel, klimatické změny a dalších témat,“ dodal finský prezident pro The Telegraph.

Reklama
Reklama
Reklama