V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
Podle Galeottiho stála na počátku snahy Kremlu o omezení internetu ryze vojenská potřeba. „Prvotním impulsem byla skutečnost, že ukrajinské bezpilotní letouny využívaly mobilní internetový signál k tomu, aby se zaměřily na ruská města,“ vysvětluje odborník.
Bezpečnostní aparát (tzv. silovici) však situaci využil k testování absolutní kontroly. „Začal být ambicióznější a řekl si: proč to nevyužít jako příležitost a nezkusit, jestli bychom nemohli kontrolovat celý ruský online prostor,“ dodává Galeotti. S tím, že cílem je vyloučit platformy, do kterých státní složky nemohou proniknout, například komunikační aplikace Telegram či WhatsApp.
Tento krok je však mezi Rusy mimořádně nepopulární a vyvolává nečekanou vlnu kritiky i v provládních médiích, jako je list Nezavisimaja Gazeta. Galeotti v tom spatřuje vnitřní rozpor režimu: „Jedná se o klasický střet mezi bezpečnostním aparátem a politickými stratégy. Političtí stratégové chtějí, aby byli všichni spokojeni. Bezpečnostní aparát chce mít všechny pod kontrolou,“ míní.
Pokud by nespokojenost přerostla v reálný problém, Kreml by podle něj mohl ustoupit, protože se neustále snaží předcházet masovým protestům skrze pravidelné průzkumy veřejného mínění.
Dalším paradoxem je chování ruských špiček. Zatímco stát omezuje internet běžným občanům, vysocí úředníci jako kremelský mluvčí Dmitrij Peskov či exprezident Dmitrij Medveděv nadále používají zakázané sítě skrze technologii VPN. „V mnoha ohledech je to velmi slabý policejní stát. I jeho vlastní elita je stále oddána starým zvykům. Nechtějí žít ve světě, kde je vše pod kontrolou Kremlu,“ podotýká Galeotti.
Situaci navíc zhoršuje ekonomická realita. Inflace je vysoká a průměrný Rus dnes utratí jen za potraviny až 40 procent svých příjmů. Přestože se objevují spekulace o únavě z války, Galeotti zůstává skeptický vůči tomu, že by ekonomické obavy v krátkodobém horizontu změnily Putinovo strategické uvažování.
Blízký východ jako „dar“ pro Putina
Zatímco v Rusku to vře nespokojeností, na mezinárodní scéně Putinovi nahrává konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem. „Pro Rusko je to velmi výhodná válka,“ tvrdí Galeotti. Moskva z ní těží nejen finančně díky růstu cen ropy a plynu, ale zejména díky odčerpávání západních zdrojů na válku na Ukrajině.
Mark Galeotti
Historik, odborník na moderní Rusko, ruské bezpečnostní záležitosti, organizovaný zločin a zpravodajské služby
O současném Kremlu píše články, knihy a má vlastní podcast Ve stínu Moskvy.
Loni mu vyšla kniha Zrozeni z války: Vojenská historie Ruska od jeho počátků po dnešek.
Přednáší na univerzitách po celém světě, v minulosti působil i na pražském Ústavu mezinárodních vztahů.
V současnosti vede mimo jiné poradenskou firmu Mayak Intelligence.
„Již byly vyčerpány dva roky výroby raket Patriot. Je zcela zřejmé, že další produkce půjde na obnovu amerických a izraelských zásob... Rakety tedy pro Ukrajinu nebudou ještě několik let k dispozici,“ varuje expert. Pro Vladimira Putina je tak podle něj současná situace „pěknou podívanou“, kdy může jen sledovat, jak se Západ vyčerpává v jiném konfliktu.
Z „informačního vojáka“ kritikem v blázinci
V pořadu Spotlight News Mark Galeotti hovoří také o bizarním případu právníka Ilji Remesla. Ten nejdříve posílal udání na zabitého opozičníka Alexeje Navalného, ale před několika dny „otočil“ a začal kritizovat ruského prezidenta Putina. Skončil v psychiatrické léčebně.
„Nemám pořádné vysvětlení pro to, jak se někdo, kdo byl naprosto jasně informačním vojákem prezidentské administrativy a měl z toho prospěch, najednou změnil v jakéhosi kamikadze kritika, protože co čekal?“ diví se historik.
Upozorňuje, že se objevují nejrůznější vysvětlující teorie bizarního případu: od toho, že skutečně prozřel a rozhodl se, že Putin je špatný, až po to, že se jedná o nějaký druh mazaného spiknutí, které se snaží vylákat další potenciální tajné kritiky režimu. „Pokud lidé začnou podporovat Remesla, úřady je hned rozpoznají,“ vysvětluje.
„Zajímavé na tom je, že je nyní v psychiatrické léčebně, a zdá se, že tam chtěl jít sám a dobrovolně. Není to tak, že by ho odvlekli jako za starých sovětských časů. A v tomto případě je možné, že se jen snaží vyhnout zatčení,“ přemýšlí Galeotti.
Na závěr pak Galeotti hovoří o „estonském Donbase“, jak některá média označují estonské město Narvu na hranicích s Ruskem. „Existuje rozšířený mýtus, že Narva by mohla být prvním místem nějakého budoucího útoku. A když se lidé snaží vytvořit dost nepravděpodobné scénáře o ruském útoku na NATO, často se dívají právě tam,“ říká s tím, že toho Rusové využívají, protože vědí, že to je dobrý „clickbait“.
„To vytváří příběhy, které ve skutečnosti nemají žádný základ. Hluboce rozčilují estonskou vládu a vlastně i obyvatele Narvy. Ale zahraniční novináři o tom i tak budou mluvit. A z pohledu Rusů je to přesně to, co chtějí udělat. Rádi na Západě vyvolávají problémy,“ uzavírá Galeotti.
Proč se zrovna teď znovu projevila ruská opozice? Může se případ Ilji Remesla stát předzvěstí hlubšího rozkolu v řadách „informačních vojáků“? Jaká je jeho budoucnost? A jak Kreml využívá Západ v případě „separatismu“ v Narvě?
Odpovědi na tyto a další otázky si můžete pustit v celém rozhovoru s britským odborníkem na moderní Rusko, který najdete ve videu u článku nebo v oblíbených podcastových aplikacích.
Sdílet
