Znovu se o amerických náletech hovořilo v létě 2014. Jejich cílem nicméně neměl být Asad, ale džihádisté z teroristické organizace Islámský stát (IS). Tomuto kroku se přezdívá "Obamův paradox".

Bývalý americký prezident několik let vyhrožoval útokem syrskému prezidentovi, nakonec ale zasáhl až proti těm, kteří bojují proti němu. Po leteckých úderech v Iráku tak Obama v září 2014 spustil i nálety na syrském území, aniž by vyžadoval souhlas syrského prezidenta. Protože však Američané neútočili proti jeho jednotkám, ale cílili na jeho nepřátele, Asadova vláda až na pár "výkřiků" v podstatě mlčela.

Už v předzvěsti náletů Kreml varoval Spojené státy, že vzdušné údery bude považovat za "hrubé porušení" mezinárodní práva a "akt agrese". Poukazoval především na to, že Washington se svou budovanou koalicí spojenců nepožádal o souhlas Bašára Asada a nejednal by pod mandátem Rady bezpečnosti OSN.

Sám Vladimir Putin přitom už dříve opakovaně varoval, že případná akce si vyžádá odvetu ze strany Ruska. K východnímu pobřeží Středozemního moře dokonce vyslal ruský raketový křižník k "ochraně národních zájmů". "Máme vlastní nápady, co a jak budeme dělat v případě, že se situace vyvine směrem k využití síly a podobně. Máme plány," uvedl Putin v září 2013.