Brusel - Přesně podle předpovědí zaznamenaly letošní volby do Evropského parlamentu rekordně nejnižší účast za celých třicet let, kdy si své zástupce v největší unijní instituci volí přímo občané EU.
Více než polovina z 375 milionů oprávněných voličů se letos k volebním urnám vůbec neobtěžovala chodit a o tom, kdo bude zasedat v největším přímo voleném orgánu na světě v příštích pěti letech, rozhodovalo pouhých 43,1 procenta Evropanů.
Je to dokonce nižší účast než ve volbách v roce 2004, kdy těsně po rozšíření Evropské unie o 10 nových členů, převážně z postkomunistického tábora, o budoucích europoslancích hlasovalo 45,5 procenta voličů.
V roce 1979, kdy se do EP volilo poprvé, projevilo o tuto možnost zájem 69 procent k tomu oprávněných občanů.
Na východní frontě klid
Kromě Belgie a Lucemburska, kde je účast v eurovolbách povinná a tradičně dosahuje 90 procent, vykázala nejvyšší volební morálku Malta, kde volilo 79 procent.
Po ní následuje Itálie (71,7 procenta), Dánsko (62,5 procenta) a dále Řecko a Kypr s šedesátiprocentní účastí. Z bývalého východního bloku největší počet aktivních voličů zaznamenalo Lotyšsko (53 procent).
Slovensko se s 19,6 procenta opět zařadilo na poslední místo, i když si oproti eurovolební premiéře v roce 2004 o dvě procenta polepšilo.
Největší propad ve volební účasti zaznamenala Litva - v roce 2004 došlo k urnám 48,4 procenta voličů, kdežto k těm letošním se dostavilo pouhých 20,5 procenta Litevců.
V České republice v eurovolbách odvolil skoro stejný počet lidí jako v roce 2004 - účast 28,22 procenta znamená úbytek o pouhou desetinu procenta oprávněných voličů.
Z dvojice unijních nováčků - Bulharska a Rumunska - projevilo větší volební nadšení Bulharsko, kde si své zástupce do europarlamentu přišlo vybrat 37,5 procenta voličů, zatímco v Rumunsku jich cestu do volební místnosti vážilo jen 27,2 procenta.
Nacionalizace místo europeizace
Nad nízkou volební účastí si evropští lídři a experti lámou hlavu.
„Nevím, proč lidé nechodí k volbám," přiznal se upřímně šéf evropských liberálů Graham Watson na tiskové konferenci k evropským volbám.
„Začíná se znovu objevovat jistý trend nacionalizace Evropy," nechal se slyšet na té samé konferenci lídr evropských socialistů Martin Schulz.
Současný předseda Evropské komise José Manuel Barroso mezitím vyzval politické představitele sedmadvacítky, aby se pokusili do svých národních politik zařadit „více evropskou dimenzi".
