Washington - Obě největší velmoci letos vystřídají prezidenty.
V Rusku Putina nahradí už v květnu Dmitrij Medveděv, který vyhrál v březnových volbách.
Američané si z trojice Hillary Clintonová, Barack Obama a John McCain vyberou prezidenta v listopadu. Povládne jim od ledna příštího roku.
Jak spolu po těchto změnách budou bývalí rivalové z dob studené války hovořit?
Patrně mnohem obtížněji, než tomu bylo za Bushe a Putina. I přes rozdílné názory na Írán, protiraketovou obranu a rozšíření NATO dál na východ se dosavadní prezidenti považovali - alespoň oficiálně - za přátele.
Pokud Američané v listopadu zvolí Johna McCaina, zvolí také ostřejší tón vůči Kremlu.
Dvaasedmdesátiletý republikán trvá na vyloučení Ruska z jednání skupiny průmyslově nejvyspělejších zemí světa G 8.
Putina nedávno nazval "revanšistou" a na rozdíl od Bushe se mu příčí minulost ruského prezidenta v sovětské zpravodajské službě KGB.
Moskvě se také velmi pravděpodobně nebude líbit McCainův návrh na vytvoření takzvané Ligy demokracií. Ta by měla být konkurencí OSN, ale otevřenou pouze pro demokratické země.
Tedy bez Číny, Saúdské Arábie, Ruska, Íránu.
Ani Hillary Clintonová Rusko příliš nechválí. Putina nazvala mužem bez duše a nedávné volby, v nichž získal Medveděv přes 70 procent hlasů, označila za "mezník odklonu Ruska od demokracie".
Demokratka nicméně není příliš nakloněna Bushovu plánu postavit protiraketovou základnu a radar v Polsku a České republice. Podle ní systém není dostatečně vyzkoušený a ví se málo o jeho účinnosti.
To by Rusové uvítali, neboť základnu a radar ve východní Evropě dál rozhodně odmítají.
A konečně Barack Obama.Stejně jako Hillary pochybuje o protiraketovém štítu ve východní Evropě, ale ve svých vyjádřeních je vůči Moskvě a Putinovi zatím poměrně smířlivý.
Potřebné je ale zdůraznit dvě věci. Jednak se všichni tři prezidentští kandidáti se shodují v podpoře vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO, což v každém případě vyvolá nevoli Kremlu.
A co se týká Obamy, tak v Moskvě rozhodně netleskali jeho výběru zahraničněpolitického poradce.
Stal se jím totiž bývalý poradce Jamese Cartera Zbigniew Brzezinski. Politik polského původu, který prosadil v Bílém domě americké vyzbrojování afghánských mudžáhidů poté, co sovětská armáda v roce 1979 do Afghánistánu vtrhla.
V celé své politické kariéře zastává Brzezinski konzistentně dost protiruské názory.
Rusové ale zatím odmítají kolem amerických voleb spekulovat.
"Můžu k tomu říci pouze jedno. Nečekáme,že by se naše vztahy s vítězstvím jakéhokoliv kandidáta zásadně zlepšily," řekl novinářům ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin.
