O ostatních bodech Trumpova návrhu chce ještě jednat s ostatními palestinskými silami. Vysoce postavený činitel Hamásu dnes večer stanici Al-Džazíra řekl, že hnutí se neodzbrojí, dokud neskončí izraelská okupace.
Hamás podle textu, který citují média, "oznamuje svůj souhlas s předáním všech izraelských rukojmích, živých i mrtvých, podle vzorce na výměnu obsaženého v návrhu prezidenta Trumpa". "Hnutí uvádí, že je připravené okamžitě začít rozhovory skrze zprostředkovatele a tak projednat detaily," uvedlo hnutí v odpovědi, kterou podle webu stanice Al-Džazíra zveřejnilo na svém kanále na komunikační platformě Telegram.
Hamás se nevzdá zbraní, dokud neskončí izraelská okupace, bude ale jednat o všech otázkách týkajících se hnutí, a to včetně svého vyzbrojení, sdělil podle Reuters stanici Al-Džazíra vysoce postavený představitel hnutí Músá Abú Marzúk. Otázky týkající se budoucnosti Pásma Gazy by podle něj měly být projednány v rámci palestinských struktur, jehož součástí bude i Hamás.
Předání všech izraelských rukojmích do 72 hodin, jak vyžaduje Trumpův plán, je však podle vyjádření vysokého představitele Hamásu pro stanici Al Džazíra "teoretické a nerealistické".
Hamás tvrdí, že je ochotný předat vládu v Pásmu Gazy technokratické vládě, jak navrhuje Trump, "na základě palestinského národního konsenzu a podpory arabských a islámských zemí". O ostatních bodech o budoucnosti Pásma Gazy chce Hamás jednat s dalšími palestinskými skupinami s tím, že k těmto rozhovorům bude přistupovat odpovědně.
Trump řekl, že Hamás musí přijmout jeho mírový plán pro Pásmo Gazy do nedělních 18:00 washingtonského času (půlnoc z neděle na pondělí SELČ). Pokud se tak nestane, palestinská organizace podle něj zažije peklo. Je otázkou, jak si odpověď Hamásu, která není bezvýhradným souhlasem, Washington vyloží.
Trumpův plán nepočítá s tím, že by Hamás měl v budoucnosti Pásma Gazy nějakou roli. Dokument navrhuje plné odzbrojení palestinského území a ustanovení technokratické palestinské vlády bez účasti stran. Na ní by dohlížela mezinárodní rada vedená samotným Trumpem. V Pásmu Gazy by měla působit Mezinárodní stabilizační síla, na jejímž ustanovení by USA spolupracovaly s arabskými zeměmi. Postupně by nahradila izraelskou armádu. Členové Hamásu, kteří by s novým pořádkem souhlasili a složili zbraně, by mohli zůstat v Pásmu Gazy; ostatní by měli odejít do vyhnanství do zemí, které je budou ochotné přijmout.
Hamás bude podle informací BBC také patrně protestovat proti nasazení takzvaných Mezinárodních stabilizačních sil v Pásmu Gazy a označí to za formu okupace. Mapa navrhovaného postupného stažení izraelských sil z Pásma Gazy, kterou sdílela Trumpova administrativa, zároveň obsahuje takzvanou "bezpečnostní nárazníkovou zónu" podél hranic Gazy s Egyptem a Izraelem. Není přitom jasné, kdo by nárazníkové pásmo spravoval, ale pokud by v tom měl Izrael nějakou roli, je pravděpodobné, že to Hamás rovněž nepřijme.
Izraelský premiér Netanjahu, který plán přijal při pondělní návštěvě Bílého domu, mezitím sám zpochybnil několik jeho podmínek. Ve videu sdíleném na platformě X trval na tom, že izraelská armáda by mohla zůstat v některých částech Pásma Gazy a uvedl, že Izrael bude silně odporovat vzniku palestinského státu.
To je v rozporu s podmínkami amerického rámce, který stanoví, že izraelské síly se zcela stáhnou "s výjimkou přítomnosti bezpečnostního perimetru, který bude platit, dokud Pásmo Gazy nebude náležitě zabezpečeno proti případné obnovené teroristické hrozbě". Plán dále uvádí, že po jeho naplnění, může vzniknout "věrohodná cesta k palestinskému sebeurčení a státnosti". Hamás přitom dříve uvedl, že se neodzbrojí, dokud nebude ustaven svrchovaný palestinský stát.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a přes 250 lidí unesli. Následně Izrael zahájil ofenzivu do Pásma Gazy, kde podle palestinských zdrojů zahynulo přes 66 200 lidí, většinou civilistů. Velké části pásma byly zcela zničeny a na území je katastrofální humanitární situace.
