Ankara - Strana práva a spravedlnosti (AKP) premiéra Recepa Erdogana už neovládá tureckou politiku tak suverénně.
Víkendové místní volby sice vyhrála, ale s menším ziskem než ty poslední parlamentní před dvěma lety. I v Turecku se projevuje nespokojenost s řešením finanční krize. Premiérova strana získala 39 procent hlasů, zatímco předloni v parlamentních volbách obdržela 47 procent.
Erdogan před časem získal masovou popularitu svými sliby, že bude vládnout efektivně a vyčistí politiku od korupce a věčných hádek.
I jej ale nyní krize připravuje o voliče. Nezaměstnanost vystoupala na třináct procent, ekonomický růst na konci loňského roku činil jen 0,5 procenta.
Před sídlem premiéra nedávno svérázně protestoval muž proti tomu, že kvůli krizi není schopen splácet dluhy. Stál pod okny s pistolí namířenou proti své hlavě.
„Pokud podpora Strany práva a spravedlnosti klesne pod čtyřicet procent, bude to pro Erdogana varovný signál," prorokoval ještě před volbami komentátor deníku Millyet Fikret Bila.
Strana výrazně ztratila v Istanbulu a přišla o post starosty v největším kurdském městě Dyiarbakiru na východě země.
AKP je kontroverzní stranou, která v zemi vyvolává protichůdné reakce. Sama sebe označuje za demokratickou stranu akcentující hodnoty islámu. A přirovnává se k německým křesťanským demokratům (CDU) kancléřky Angely Merkelové.
Kritici ovšem tvrdí, že Erdogan a jeho straničtí kolegové ve skutečnosti chtějí sekulární tureckou ústavu islamizovat. Problém se stranou má zejména armáda, jejíž vedení se považuje za strážkyni sekularismu v Turecku v duchu idejí zakladatele a prvního prezidenta Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka.
Erdogan ovšem dál vyjednává o vstupu Turecka do Evropské unie, přestože v současné době se členství Ankary v EU zdá být velmi vzdálenou budoucností.
