"V Istanbulu se nic nestane, bohužel. To, co se tam odehraje, je jenom divadelní představení," řekl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz britský odborník na Rusko Mark Galeotti už v květnu předtím, než se měl ruský a ukrajinský tým vyjednavačů poprvé sejít u Bosporského průlivu, kde se Evropa setkává s Asií. A velké naděje nepanují ani teď.
Jedním z důvodů je také osoba hlavního ruského vyjednavače Vladimira Medinského. Ten totiž nepatří k lidem, již by mohli válku skutečně ukončit - a Vladimir Putin, který by mohl, se zřejmě ani teď do Istanbulu nechystá. Podle webu Važnyje istorii Medinským jako vyjednavačem pohrdají dokonce i sami zaměstnanci ruské prezidentské administrativy a jeho jmenování do této pozice považují za způsob, jak rozhovory znevážit. "Pokud začnou seriózní jednání, bude prostě muset být jmenován jiný vyjednavač," řekl serveru zdroj blízký kremelskému odboru pro domácí politiku.
"Moderní Rasputin" s vlivem na Putinovu dceru
Jeho otec Rostislav Medinskij se podílel na invazi vojsk do Československa, prošel Afghánistánem a chtěl, aby jeho syn šel v jeho šlépějích. Sám mladý Vladimir prý od dětství snil o tom, že bude armádním důstojníkem, ale kvůli špatnému zraku se nedostal na vojenskou školu.
Medinskyj, narozený v roce 1970 v ukrajinském městě Smela, nakonec vystudoval žurnalistiku na elitním Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) a později získal titul doktora politologie a historie. Z akademika se ale postupně proměnil v Putinova hlavního ideologa "tradičních hodnot". Přerod popisují v úterním společném textu investigativní novináři serverů Važnyje istorii, Delfi Estonia, ukrajinského projektu Schemy, Rádia Svobodná Evropa a švédského Expressenu.
Jeho pozice v Kremlu podle zmíněné investigace přitom významně posílila poté, co se účastnil jako vyjednavač už prvních jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou v březnu 2022. Podle zdrojů z jedné z evropských rozvědek má navíc Medinskij od léta 2024 k dispozici celé oddělení prezidentské administrativy, které dohlíží na otázky kulturní a historicko-vzdělávací politiky, takzvané "oddělení pro tvorbu ideologie".
Z novináře ministrem kultury a ideologem
Telefonní číslo na něj má podle všeho cenu zlata. Je totiž jedním z mála členů prezidentské administrativy, kteří dokážou domluvit osobní schůzku s Putinem. A rozumí si s i jeho dcerou Jekatěrinou Tichonovovou, zdroje z Kremlu o něm proto hovoří jako o "tichonovci".
Poté co dokončil prestižní fakultu mezinárodní žurnalistiky na MGIMO a absolvoval stáž na velvyslanectví SSSR ve Washingtonu, pracoval pro noviny Rossija a věnoval se, jak sám přiznal, "nejčernějšímu PR, jaké si lze představit". V roce 1998 se stal státním úředníkem, o pět let později byl zvolen poslancem Státní dumy. Od studií byl přitom posedlý ruskými dějinami, o nichž napsal hned několik knih. Neváhá v nich obhajovat tajné protokoly paktu Ribbentrop-Molotov, bagatelizuje sovětskou invazi do Pobaltí a překrucuje fakta o zimní válce s Finskem.
Ve Státní dumě vydržel dvě volební období, v roce 2012 už ale mandát neobhájil. To mu ale příliš nevadilo, protože se mu mezitím povedlo zaujmout ruského lídra a stal se Putinovým ministrem kultury. Jeho resort ihned připravil seznam prioritních témat pro ruskou kinematografii: "Rusko je nadnárodní země", "Vojenská sláva Ruska", "Lidová válka… dramatické stránky dějin Velké vlastenecké války".
V roce 2018 zase zrušil distribuční licenci pro komedii Ztratili jsme Stalina. "Film Stalin nebyl historicky přesný, což ho opravdu naštvalo," vysvětlil novinářům zdroj z projektu, který Medinského zná. Na pozici ministra kultury vydržel až do roku 2020.
Poté se přesunul do Kremlu jako asistent prezidenta. A začal na něj mít vliv. "To byla Voloďova nejlepší hodina, protože jeho koncepce dějin zřejmě rezonovala s tím, jak Vladimir Vladimirovič (Putin - pozn. red.) začal přemýšlet o Rusku," popsal Medinského jeho známý.
Mezi zaměstnanci prezidentské administrativy je prý historik známý jako člověk bez morálních zásad. "Je zbytečné diskutovat o jeho ideologii, protože žádná neexistuje, je to absolutně oportunistický člověk, naprosto bezzásadový. Musí-li jít doprava, musí-li jít doleva - jde a neklade vůbec žádné otázky," popsal novinářům zdroj z okolí Kremlu.
S tím souvisí i Medinského nasazení na zdánlivě důležitou pozici vyjednavače. Válku totiž nemůže ukončit, ale může Ukrajině alespoň vyhrožovat a snažit se ji donutit k ústupkům. Podobně jako na jednání v Istanbulu v květnu. "Nechceme válku, ale jsme připraveni bojovat rok, dva, tři - tak dlouho, jak bude potřeba. Bojovali jsme se Švédskem 21 let. A jak dlouho jste připraveni bojovat vy?" řekl tehdy podle deníku The Economist.
Jednání proběhnou už tento týden
"Dnes jsem s předsedou Bezpečnostní rady Ukrajiny Rustemem Umerovem diskutoval o přípravách na výměnu vězňů a o další schůzce s ruskou stranou v Turecku," uvedl ve svém pondělním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Umerov oznámil, že schůzka je naplánována na středu," doplnil. Ruská tisková agentura RIA s odvoláním na svůj zdroj zase uvedla, že nejnovější kolo rozhovorů se uskuteční během dvou dnů, ve čtvrtek a v pátek.
Moskva ale skrze mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova vzkázala, že veřejnost nemá očekávat od jednání nic závratného. "Není důvod očekávat nějaké průlomy v kategorii zázraků - v současné situaci je to sotva možné. Hodláme prosazovat své zájmy, hodláme si je zajistit a plnit úkoly, které jsme si stanovili od samého začátku," uvedl Peskov.
Obě země spolu poprvé od ztroskotaných pokusů v březnu a dubnu 2022 jednaly znovu letos v květnu a červnu. Výsledky jednání vedly k sérii výměn vězňů, ale k žádnému dalšímu výraznému posunu nedošlo.