"Každý člen Kongresu, který vedl kampaň za snížení vládních výdajů a poté okamžitě hlasoval pro největší nárůst dluhu v historii, by se měl stydět!" napsal v noci na úterý na své sociální síti X (dříve Twitter) miliardář Musk. "Příští rok prohraje primárky, i kdyby to mělo být to poslední, co na této Zemi udělám," doplnil.
Americký Senát totiž už třetí den takzvaný "velký krásný zákon" projednává. Trump jej chce mít schválený do 4. července. Demokrati se podle The New York Times snaží každý prvek návrhu zpochybnit, zejména plánované škrty ve zdravotnickém programu Medicaid nebo daňové úlevy pro bohaté.
O co vlastně v návrhu jde a proč se stal předmětem sporu mezi Trumpem a Muskem?
Donald Trump o zákoně mluví jako o "Big Beautiful Bill" - (v překladu "velký krásný zákon"). Podobně jako dříve označil zavedení cel jako Den osvobození, v tomto případě podle něj jde o nejdůležitější zákon v dějinách země. Škrtá v něm dotace i daně, zdravotní pojištění (například zmíněný Medicaid), řeší v něm obranu, energetiku a další.
Škrty ale podle expertů paradoxně náklady zvýší, podle "fiskálních jestřábů", které cituje web Axios, až o 3,3 bilionu dolarů a Američany tak ještě více zadluží. Právě to se stalo hlavním předmětem sporu s miliardářem Elonem Muskem, který v rámci úřadu pro zefektivnění státní správy DOGE měl pracovat na tom, aby Spojené státy fungovaly efektivně.
"Ten zákon totiž začíná ještě více utrácet a zadlužovat už tak zadlužené Američany, což jde proti tomu, co Musk celou dobu v čele DOGE chtěl. Nedá se tak ani říct, že by Musk byl proti zákonu kvůli svým osobním zájmům, ale spíše z principiálních důvodů," vysvětluje ekonom Petr Bartoň.
Musk si podle něj myslel, že bude jako argentinský prezident Milei, který se pokusil o reset ekonomiky odvratem od utrácení a zadlužování, ale Trump teď zákonem udělá pravý opak. "Čtu to tak, že to, co Trump navrhuje, jde proti všemu, co Musk chtěl, což ho samozřejmě rozčiluje," tvrdí Bartoň.
Co by přijetí zákona znamenalo pro Česko?
Pro tuzemsko by přijetí zákona neznamenalo přímé komplikace. Bartoň ovšem upozorňuje na to, že v současnosti jsou ekonomiky natolik propojené, že vliv to mít může. "Stejně jako Bidenovo utrácení po covidu, kdy se snažil nastartovat americkou ekonomiku," vysvětluje. Tehdy se to projevilo tak, že Američané víc nakupovali, a to i produkty nebo výrobky z Česka či věci, kam české firmy dodávaly nějaké meziprodukty nebo polotovary. "Poptávka z Ameriky byla tak velká, že svět nedokázal dostatečně rychle zvýšit výrobu, na Evropu zbylo méně, tím pádem narostly ceny i u nás,"
"Je ale otázkou, jak se to bude vzájemně bít se cly, která Trump vyhlásil a která snad pořád mají začít platit příští týden. Šlo by o souboj dvou trendů, cla snižují americkou poptávku po evropských a českých výrobcích, na druhou stranu to utrácení v Americe by ji zase zvýšilo. Výsledek je zatím nejistý," doplňuje.
Na ještě jeden faktor týkající se energetiky upozorňuje amerikanista Kryštof Kozák. "Návrh zjednodušuje těžbu fosilních paliv, protože se USA budou snažit mít co nejlevnější zdroj energie a vykašlou se kvůli tomu na veškeré klimatické závazky. To podkopává celosvětové klimatické cíle včetně těch, které má EU," zakončuje Kozák.
