Reklama
Reklama

Vánoce ve stínu Sovětského svazu. Místo stromku čičilaki, kde slaví a kde je ignorují

V zemích bývalého Sovětského svazu se Vánoce slaví odlišně než v západní Evropě a vánoční tradice se výrazně liší region od regionu. Zatímco v Pobaltí a Gruzii mají svátky hluboké kořeny a lidé tam zachovávají staré zvyky, v Rusku, Bělorusku či středoasijských republikách dominuje Nový rok.

Saint,Petersburg-russia,-,19.01.2023:,Santa,Claus,And,Snow,Maiden,At
Děda Mráz a Sněhurka. Foto: Shutterstock
Reklama

Většina pravoslavných národů, například Ukrajinci, Bělorusové či Gruzínci, dodnes udržuje postní Štědrý večer s 12 bezmasými pokrmy. Výjimkou je Arménie, jediná země, která slaví Štědrý večer i Vánoce ve stejný den, tedy 6. ledna. Aktuálně.cz přináší přehled, jak se dnes Vánoce slaví v jednotlivých zemích i co zůstalo z minulosti.

Dominace Nového roku v Rusku a Bělorusku

V Rusku a Bělorusku Vánoce stojí ve stínu oslav Nového roku, které provázejí hlučné večírky, dárky a rodinná setkání. Nechybí tradiční dvojice Děda Mráz a jeho vnučka Sněhurka, zatímco 7. ledna se slaví spíše komorně a nábožensky s půlnočními bohoslužbami.

Ukrajina: mezi starým a novým kalendářem

Na Ukrajině se Vánoce slaví 7. ledna i 25. prosince, druhý termín symbolizuje odklon od ruského kulturního vlivu. Doprovází je štědrovečerní postní večeře s 12 pokrmy, koledování a návštěva kostela. Mladší generace přebírá západní tradice, takže kontrast Nového roku a Vánoc je patrný.

Gruzínské čičilaki a Pobaltí

Gruzínské čičilaki se vyrábí z větví lísky či ořešáku, z nichž se ostrým nožem po délce strouhají dlouhé tenké hobliny, které zůstávají nahoře spojeny s větví a kroutí se podél ní, takže podle lidového podání připomínají vousy svatého Basila.
Gruzínské čičilaki se vyrábí z větví lísky či ořešáku, z nichž se ostrým nožem po délce strouhají dlouhé tenké hobliny, které zůstávají nahoře spojeny s větví a kroutí se podél ní, takže podle lidového podání připomínají vousy svatého Basila.Foto: Wikimedia Commons

V Gruzii začínají oslavy už na Silvestra, ale pravoslavné Vánoce připadají na 7. ledna. Součástí tradice je průvod Alilo, zpívání koled a sbírka darů pro chudé. Místo vánočního stromku se používá čičilaki. Zdobí se ovocem a sladkostmi a na konci svátků se spaluje jako symbol odchodu starého roku a očisty domácnosti. Na slavnostním stole nechybí satsivi (kuře v ořechové omáčce), gozinaki (medové ořechové placky) či chačapuri (sýr zapečený v těstě).

Reklama
Reklama

V Pobaltí, tedy v Litvě, Lotyšsku a Estonsku, jsou Vánoce hlavním zimním svátkem. Rodiny dodržují adventní tradice a města nabízejí vánoční trhy, koncerty a osvětlená náměstí. Lotyšsko i Estonsko mají zvyky s lampióny, zpíváním koled a návštěvami městských vánočních trhů, často s historickým folklorním programem, což vytváří autentickou vánoční atmosféru.

Střední Asie: Nový rok místo Vánoc

V Kazachstánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu Vánoce prakticky neexistují a hlavním zimním svátkem zůstává Nový rok. Sovětské tradice, včetně Dědy Mráze a Sněhurky, oživují městské oslavy a dětské programy. Menšiny slaví Vánoce 7. ledna, ale dekorace a stromky mají spíše symbolický charakter a připomínají konec roku spíše než náboženský svátek.

Arménie a Ázerbájdžán: Kdo slaví a kdo ne?

Arménie slaví Vánoce 6. ledna s důrazem na rodinu, víru a tradiční pokrmy. Vánoční oběd často zahrnuje ghapama, dýni plněnou rýží, ořechy a sušeným ovocem. Nový rok je spíše světskou záležitostí.

V Ázerbájdžánu Vánoce téměř neexistují, slaví je pouze ruská menšina. Většina populace vnímá svátky spíše jako dětskou zábavu a dekorace se objevují pouze při novoročních oslavách.

Reklama
Reklama
Reklama