Další firmou, se kterou EU o dodávkách vakcíny uzavřela předběžnou formální dohodu, je francouzská Sanofi - společně s britskou GlaxoSmithKline. 

Tato látka má před sebou ale ještě dlouhou cestu. V dosavadních klinických studiích totiž vědci nezaznamenali potřebnou imunitní reakci u starších lidí. Potenciální nasazení této očkovací látky bylo proto odloženo až na konec roku 2021, původní plán byl začít už v létě. Evropská komise přitom spoléhala na Sanofi s 300 miliony dávek pro své obyvatele. Některá média naznačují, že Brusel tím "vsadil na špatnou kartu". Podobně ale postupovaly i Spojené státy, Kanada nebo Británie, na dalších 200 milionů dávek pak čekají chudší státy světa v rámci programu COVAX.  

Tato vakcína se liší od přechozích. Jedná se zjednodušeně o vakcínu založenou na proteinech s uměle vytvořeným virem. Ty se očkovanému člověku vpraví do buněk, které se tak "naučí" bránit další nákaze - i covidu-19. GlaxoSmithKline celý produkt doplnila látkami, které podporují reakci imunitního systému. Podobný princip Sanofi použila například u vakcíny proti chřipce. Kromě toho francouzská firma usiluje také o získání RNA vakcíny (podobné, jako má Pfizer), její vývoj je ale na samém začátku. 

Místo vlastní vakcíny se tak Sanofi zapojí zatím do boje s koronavirem jinak: na konci ledna se dohodla se svým přímým konkurentem, německým BioNTechem, že pomůže s výrobou jeho preparátu pro Evropskou unii, a to v závodě v německém Frankfurtu nad Mohanem. Sanofi se ke kroku rozhodla po masivní kritice ze strany francouzské vlády za to, že její vlastní vývoj nabírá zpoždění.