Proces kritizují lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) či Amnesty International, podle nichž obžalovaní, jimž podle AFP hrozí až 25 let vězení, pouze pomáhali lidem v nouzi.
"Tito lidé dělali jen to, co by v podobných situacích udělal kdokoli jiný - projevovali soucit s ostatními v nouzi," uvedla Amnesty International, která na proces v řecké Mytiléně poslala desítku svých zástupců.
Podle HRW je proces příkladem znepokojivého trendu kriminalizace solidarity s migranty v Evropě. "Státní zástupci už sedm let obtěžují humanitární pracovníky kvůli záchraně životů na moři," uvedla organizace Human Rights Watch.
Zahájení procesu byla ve čtvrtek podle AFP přítomna i nyní 30letá bývalá syrská plavkyně Sára Márdíníová, která je jednou z obžalovaných a už několik let žije v Německu, kde dostala azyl. Márdíníová a její sestra Jusra, rovněž plavkyně, utekly před občanskou válkou ve své vlasti a v roce 2015 se proslavily tím, že táhly k ostrovu Lesbos člun s uprchlíky, jemuž selhal motor. Zachránily tak dvě desítky běženců.
Jusra v roce 2016 soutěžila na olympijských hrách v Riu de Janeiro a později se stala velvyslankyní dobré vůle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Příběh sester Mardíníových se dostal na titulní stránky novin po celém světě a stal se i inspirací pro film Netflixu Plavkyně (2022).
Mezi obžalovanými je i německo-irský občan Sean Binder. "Většinu času jsem trávil tím, že jsem sledoval tureckou pevninu vzdálenou několik mil, kde pašeráci naháněli lidi do lodí a posílali je na noře," řekl Binder stanici Euronews ke svému dřívějšímu působení na Lesbu. "Dávali jsme pozor, zda neuslyšíme křik či nezachytíme tísňové volání. Pravidelně jsem komunikoval s pobřežní stráží a informoval úřady v přístavu, když jsme vyrazili na moře," dodal.
Skupina obžalovaných spolupracovala s řeckou nevládní organizací Mezinárodní středisko pro nouzovou pomoc (ERCI), která působila na ostrově Lesbos do roku 2018. V tom roce místní úřady některé její spolupracovníky zatkly. Tři měsíce strávila tehdy ve vazbě i Márdíníová či Binder.
V lednu 2023 řecký soud zastavil trestní stíhání kvůli obvinění ze špionáže, jemuž tito lidé čelili proto, že podle prokuratury odposlouchávali vysílání řecké pobřežní stráže a používali falešnou armádní poznávací značku na autě, aby se dostali do uzavřených oblastí na Lesbu.
Podle stanice Euronews ve čtvrtek na ostrově Lesbos neprovádí záchranné operace už žádné nevládní organizace, řecká vláda pro jejich působení v roce 2020 zvýšila administrativní požadavky. Vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise, který je v úřadu od roku 2019, také celkově zpřísnila migrační politiku. Letos řecký parlament schválil i pravidla pro odmítnuté žadatele o azyl, kterým hrozí i tresty vězení, pokud v Řecku zůstanou po stanovené lhůtě. Nový zákon také počítá s vysokými pokutami pro migranty, kteří do země vstoupí nelegálně.
Řecké ostrovy v Egejském moři zažívaly velkou migrační vlnu v letech 2015 a 2016, kdy z Turecka do EU utíkali zejména Syřané před válkou v jejich zemi. V roce 2015 dorazilo na řecké ostrovy podle UNHCR na 857 tisíc běženců a rok nato asi 173.450 migrantů. Migrační vlnu výrazně zmírnilo Turecko díky dohodě s EU, která mu za to poslala několik miliard eur. Loni se přes moře do Turecka dostalo asi 54.400 migrantů a letos zatím 37 tisíc.
