Varšava - Polsko se minulý týden po mnoha průtazích dohodlo se Spojenými státy na vybudování amerického systému protiraketové obrany.
Základna s deseti záchytnými střelami, tzv. interceptory, má stát v Polsku, radarová část systému v České republice.
Polská veřejnost, podobně jako česká, projektu zpočátku nebyla příliš nakloněna. V průzkumech veřejného mínění většina Poláků základnu odmítala a považovala ji přinejmenším za zbytečnou.
Teď se to ale změnilo. V posledním průzkumu, zveřejněném deníkem Rzeczpospolita, je pro základnu na polském území poprvé více respondentů něž těch, kteří jsou proti.
Průzkum agentury GFK Polonia dopadl takto: padesát procent oslovených pro základnu, sedmatřicet proti.
Agentura průzkum provedla 16.srpna. Tedy více než týden poté, co na Kavkaze propukl ozbrojený konflikt mezi Gruzií a Ruskem. Autoři výzkumu výslovně neuvádějí, nakolik změnu postoje mnoha lidí vývoj v Gruzii ovlivnil. Jistou souvislost však vidí.
I polský premiér Donald Tusk připustil, že na rychlé dokončení americko-polských rozhovorů o základně minulý týden válka v Gruzii měla určitý vliv.
Sedmasedmdesát procent Poláků je podle průzkumu GFK Polonia přesvědčeno, že stavba protiraketového štítu zhorší vztahy jejich země s Ruskem.
Varšava patří v Evropské unii k nejtvrdším kritikům Moskvy za její politiku v Gruzii. Prezident Lech Kaczyński označil dosavadní postoj EU ke konfliktu za "příliš měkký". Francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož země nyní unii předsedá, kritizoval za "podřízenost" Rusku.
Polský prezident se tak dostal do rozporu s prezidentem českým, s nímž si jindy jako bytostný euroskeptik notuje. Václav Klaus totiž na rozdíl od něj v hodnocení kavkazského konfliktu vidí vinu spíše na straně Gruzie než Ruska.
