Washington - "Tito teroristé, kteří se zaměřují na nevinné civilisty, neporazí skvělou indickou demokracii, ani neotřesou vůlí světové koalice je porazit," prohlásil zvolený americký prezident Barack Obama po útocích islamistů v indické Bombaji, které si vyžádaly 173 obětí.
"Spojené státy musí stát po boku Indie a všech národů a lidí, kteří jsou odhodláni zničit teroristické sítě a porazit jejich nenávistí naplněnou ideologii."
Tato jeho slova však nyní plní účel, který určitě nezamýšlel - stala se zbraní v ústech jeho kritiků. Obviňují ho z pokrytectví a uplatňování dvojích standardů.
Na obě strany
Obama během své kampaně sliboval změnit přístup USA k Palestincům a zlepšit jejich obraz v očích arabského světa. Zároveň však nadbíhal proizraelské americké lobby, jež se spokojeně tetelila i po jmenování šéfa Obamovy kanceláře Rahma Emanuela, který se za války v Perském zálivu dobrovolně přihlásil do izraelské armády.
Současný izraelský útok v Gaze však odhalil slabinu tohoto dvojakého přístupu a Obama, který se i nadále řídí příslovím o nažraném vlku a celé koze, se uchýlil k mlčení, zdůvodněnému argumentem, že o zahraniční politice má mluvit pouze jeden prezident. Tedy George Bush.
Poukaz na Obamovo smělé "prezidentské" vystoupení v případě bombajských útoků však odhaluje nejen neudržitelnost mantry o jednom prezidentovi, ale také obrovskou citlivost s jakou jsou přijímána vyjádření o blízkovýchodním konfliktu na americké politické scéně.
Většina amerických republikánů i demokratů se otevřeně postavila na stranu židovského státu, což však Obama udělat nechce, protože by své sny o nové image USA v arabském světě pohřbil dříve, než by stačil vstoupit do Bílého domu. A kritizovat nejbližšího spojence USA na Blízkém východě je mu také nepříjemné. A tak mlčí.
Mlčení znamená souhlas?
"Kdybych byl Obama, také bych o tom nemluvil. Upřímně: je to mnohem pohodlnější, nechat to na prezidentovi," řekl agentuře Reuters bývalý americký velvyslanec v Izraeli Edward Walker mladší.
Mlčení však Obamovi přidělává odpůrce na obou stranách.
"Chová se téměř jako prezident, když jde o ekonomiku, ne?" citovala Reuters prezidenta proizraelské Sionistické americké organizace Mortona Kleina. "Nevykřikuje: Je tady pouze jeden prezident, když mluví o stimulačním ekonomickém balíčku."
"Mlčení vypadá jako souhlas," řekl Al-Džazíře naopak Mark Perry, ředitel americké organizace Conflicts Forum, která se podle vlastního vyjádření snaží o "nový vztah mezi Západem a muslimským světem".
"Obama řekl, že Izrael má právo na sebeobranu proti raketovým útokům, ale moje otázka na něj zní: domnívá se, že také Palestinci mají právo na sebeobranu?" dodává Perry.
Zůstat flexibilní
James Carrafano z think tanku Heritage Foundation však připomíná, že je zde ještě jeden pohled, jakým se je možné na Obamovo jednání dívat.
"Útoky v Bombaji, to byly jednorázové útoky. Je po všem, řeknete nějaké fráze - nevytváříte žádnou politiku," myslí si.
"Kdyby se Obama nyní vložil do Hamásu a Izraele, lidé by to vnímali jako politiku. Ale jsou zde dva týdny mezi dneškem a jeho inaugurací a aktuální situace se může významně změnit. Takže byste vstoupili do úřadu, aniž byste byli flexibilní."
