Vojenská junta, která v zemi převzala moc v září 2022, zrušila letos v červenci oprávnění k činnosti 21 nevládním organizacím včetně INSO. Úřady poté postupně zadržely osm zaměstnanců organizace, mezi nimiž byli čtyři občané Burkiny Faso, Malijec, dva Francouzi a Čech. Přestože k prvním zatčením došlo již v červenci, úřady věc oznámily až počátkem října. Podle ministerstva bezpečnosti shromažďovala INSO citlivé informace a předávala je cizím státům. Organizace obvinění ze špionáže odmítla.
"Jako humanitární organizace jsme i nadále odhodláni podporovat humanitární organizace v bezpečném poskytování pomoci všem potřebným," uvedla v pátečním prohlášení INSO s tím, že v Burkině Faso působí od roku 2019.
Od roku 2022 je prozatímním prezidentem země Ibrahim Traoré, který stál v čele vojenského převratu v témže roce. Traoré podle AFP prosazuje protizápadní politiku, odpoutává zemi od někdejšího koloniálního vládce Francie a naopak posiluje vztahy s Ruskem.
Lidskoprávní organizace viní vládnoucí armádu z toho, že potlačuje politickou činnost a svobodu projevu v zemi. Junta na konci března rozpustila tamní novinářské sdružení a zatkla dva jeho představitele, kteří odsoudili útoky na svobodu projevu.
