Orbánova role sílí, v sázce je hodně. V Budapešti nepůjde jen o mír na Ukrajině

Michaela Nováčková Michaela Nováčková
před 22 hodinami
Budapešť se má brzy stát dějištěm jednání mezi americkým prezidentem Trumpem a ruským prezidentem Putinem. Hostitelská role Maďarska a hlavně rozhodnutí premiéra Viktora Orbána vystoupit z jurisdikce Mezinárodního trestního soudu umožní ruskému prezidentovi vstoupit na území EU bez obav ze zatčení. Tento krok zároveň zvyšuje napětí mezi Budapeští a zbytkem unie a otevírá otázky ohledně jednoty.
Maďarského premiéra Viktora Orbána přijal v Moskvě ruský prezident Vladimir Putin, 5. července 2024
Maďarského premiéra Viktora Orbána přijal v Moskvě ruský prezident Vladimir Putin, 5. července 2024 | Foto: Reuters

Summit v Budapešti má být zaměřený na hledání řešení války na Ukrajině, která trvá již čtvrtým rokem. Donald Trump i Vladimir Putin dali jasně najevo, že jsou připraveni jednat, a přípravy již probíhají na úrovni amerických i ruských diplomatů. Budapešť se pro obě strany stala strategicky výhodným místem. Maďarský premiér Orbán je jedním z mála lídrů zemí Evropské unie, který má s Kremlem dlouhodobě vřelé vztahy - od energetické spolupráce až po vzájemnou politickou podporu.

Maďarsko opustilo mezinárodní soud

Z pohledu Bruselu však tato iniciativa může být problém. Orbán jedná mimo rámec společné evropské politiky, kterou po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu prosazuje většina unijní sedmadvacítky. Maďarsko dlouhodobě blokuje některá evropská rozhodnutí mířící proti Rusku, odmítá vojenskou pomoc Kyjevu a opakovaně kritizuje sankční politiku uplatňovanou vůči Moskvě. 

Významnou roli v celé situaci sehrává i krok Maďarska, tedy přesněji jeho rozhodnutí vystoupit z množiny signatářů Mezinárodního trestního soudu (ICC). Právě ten vydal zatykač na Vladimira Putina kvůli válečným zločinům spáchaným během invaze na Ukrajinu. Moskva, která Mezinárodní trestní soud neuznává, spáchání válečných zločinů popírá.

Členské státy ICC mají povinnost ruského prezidenta po případném vstupu na své území zatknout. Budapešť se však z téhle povinnosti vyvázala - v průběhu letoška zahájila proces svého odchodu z ICC. Orbán krok zdůvodnil tím, že soud je "politicky zaujatý". Tento manévr prakticky otevřel Putinovi dveře k bezproblémovému příletu a účasti na jednání v Budapešti.

Putinova cesta do Budapešti

Kromě právních otázek se řeší i praktická stránka Putinovy účasti. Kvůli sankcím a uzavřenému evropskému vzdušnému prostoru nemůže ruský prezidentský speciál letět nejkratší trasou. Putin bude muset využít delší let přes Turecko a Srbsko, aby se vyhnul těm zemím, které by mu přelet nedovolily. Tím se jeho let prodlouží zhruba o tři hodiny. I když to pro moderní letouny není problém, z hlediska bezpečnosti půjde o logisticky složitou operaci, která bude vyžadovat přesnou koordinaci hned několika zemí.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó citovaný agenturou Reuters uvedl, že Maďarsko zajistí, aby ruský prezident Vladimir Putin mohl do země vstoupit. "Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem," prohlásil šéf maďarské diplomacie na tiskové konferenci.

Pro Orbána je summit nejen diplomatickým úspěchem, ale i příležitostí ukázat, že Maďarsko může hrát roli "mírotvorce" mimo rámec Bruselu. Orbán se dlouhodobě stylizuje do role politika, který bojuje proti "liberálním elitám" v EU. Jeho vztah s Trumpem je vřelý už řadu let - byl jediným lídrem EU, který jej veřejně podpořil ještě před návratem do Bílého domu. Trump na oplátku nešetří chválou a Orbána často označuje za "fantastického vůdce".

Důsledky pro evropskou jednotu

Orbánův krok je vnímán jako další prohloubení rozkolu mezi Budapeští a zbytkem EU. Pro země, které podporují Ukrajinu vojensky i finančně, je maďarská role v nadcházejícím summitu znepokojivým signálem. Summit může nejen oslabit jednotu EU, ale i změnit dynamiku vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny - především pokud by Trump a Putin dosáhli rámcové dohody bez zapojení evropských institucí.

Budapešťské memorandum

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zůstaly jaderné zbraně nejen v Rusku, ale i na Ukrajině, v Bělorusku a Kazachstánu. Ukrajina měla přibližně 1700 strategických hlavic a nosiče schopné je použít.

V roce 1994 se však rozhodla arzenál odevzdat výměnou za bezpečnostní záruky dané Budapešťským memorandem. Spojené státy, Rusko a Velká Británie se zavázaly respektovat ukrajinskou suverenitu a hranice a bránit zemi v případě agrese. A 5. prosince 1994 právě v Budapešti tento závazek stvrdily svým podpisem.

Zatím není jasné, kdy a jaký výsledek lze od chystaného summitu očekávat. Už teď je ale zřejmé, že summit v Budapešti nebude jen o míru, ale také o budoucnosti evropské soudržnosti.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy