"Tyto útoky a rostoucí počet jejich obětí jsou nepřijatelné. Spojené státy je musejí ukončit a přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zabránily mimosoudním popravám lidí na palubách těchto plavidel, bez ohledu na jejich údajné trestné činy," řekla novinářům v Ženevě mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Ravina Shamdasaniová.
Legálnost vzdušných úderů na lodě v Karibiku a Tichém oceánu zpochybňují i někteří američtí zákonodárci z řad demokratů i republikánů, kteří kritizují i to, že je americká armáda podniká na pokyn prezidenta Donalda Trumpa bez schválení Kongresem. Bílý dům podle nich také nepředložil důkazy o tom, že oběti útoků pašovaly drogy či byly hrozbou pro Spojené státy.
Od srpna americká armáda v Karibiku soustředila desítky válečných lodí, stíhaček, špionážních letadel a na 10 tisíc členů námořní pěchoty. Minulý týden Pentagon oznámil, že do oblasti přesune i největší letadlovou loď světa USS Gerald R. Ford, která je schopna nést až 90 letounů a do jejíž skupiny patří pět torpédoborců. Podle některých zdrojů jde o největší vojenské nasazení USA v tomto regionu za několik desítek let.
Při dvouměsíční operaci zabila americká armáda při úderech proti lodím, které označila za pašerácké, ve vodách u Venezuely a Kolumbie na šest desítek lidí, podle Pentagonu narkoteroristů. Útoky odsoudilo několik lídrů regionu a venezuelský prezident Nicolás Maduro Spojené státy obvinil, že v regionu pokládají základy nové věčné války.
Někteří analytici míní, že cílem americké operace nejsou primárně pašeráci drog, ale že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat prezidenta Madura. Trump také potvrdil zprávy médií, že americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) povolil tajné akce ve Venezuele, a prohlásil, že tam brzy podnikne pozemní akci, což ale blíže nespecifikoval.
