


Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí než přistěhovalo, což se nestalo od dob Velké hospodářské krize, poznamenal ve čtvrtek server The Wall Street Journal. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila tento odliv za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Ukazuje to však i něco jiného.

Vedle intenzivně medializované Trumpovy přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jinou výraznou změnu, která se však na přední stránky novin nedostává: svou vlast opouštějí rekordní počty Američanů a usazují se s rodinami v zemích, které považují za cenově dostupnější a bezpečnější.
Podle listu je otázkou, zda se USA v roce svého 250. výročí nestávají zemí, odkud lidé emigrují. Od dob vlády prezidenta Dwighta D. Eisenhowera Spojené státy neshromažďují souhrnné statistiky o počtu občanů, kteří zemi opouštějí. Údaje o povoleních k pobytu, nákupech nemovitostí v zahraničí, zápisech ke studiu a další statistiky z více než 50 zemí však ukazují, že Američané „hlasují nohama“ v dosud nevídané míře. Milionová diaspora studuje, pracuje na dálku a tráví důchod v zahraničí. Pro některé občany je novým americkým snem Ameriku opustit, píše WSJ.
V Lisabonu skupují Američané tolik bytů, že si nejnovější příchozí stěžují, že kolem sebe slyší převážně angličtinu namísto portugalštiny. Podle realitních makléřů se jeden z patnácti obyvatel dublinské čtvrti Grand Canal Dock narodil v USA. Na Bali, v Kolumbii a Thajsku místní protestují kvůli poklesu cenové dostupnosti bydlení v důsledku přílivu digitálních nomádů placených v dolarech. Studovat v zahraničí, kde je školné cenově dostupnější, se rozhodlo na 100 000 amerických vysokoškoláků. V mexickém pohraničí s USA mezitím vznikají nové domovy důchodců, které lákají americkou klientelu.
Na konferenční hovor pořádaný v lednu relokační společností Expatsi se přihlásilo téměř 400 Američanů, aby se dozvěděli, jak se přestěhovat do Albánie. Ta nabízí zvláštní vízum, které občanům USA umožňuje žít a pracovat v zemi, přičemž po dobu jednoho roku neplatí daň z příjmů ze zahraničí.
„Dříve byli Američané, kteří odcházeli, velmi dobrodružní a vysoce kvalifikovaní,“ uvedla zakladatelka Expatsi Jen Barnettová, čtyřiapadesátiletá rodačka z Alabamy, která se v roce 2024 přestěhovala do mexického státu Yucatán. „Teď jsou to obyčejní lidé, jako jsem já,“ dodala. V roce 2024 společnost uspořádala tři skupinové průzkumné cesty pro klienty; letos jich bude 57. „Naším cílem je přestěhovat jeden milion Američanů,“ uvedla Barnettová.
Někteří komentátoři označili tuto vlnu amerických emigrantů za „úprk před Donaldem“, protože jejich počty výrazně vzrostly během druhého funkčního období prezidenta Trumpa, které začalo loni v lednu. Tento fenomén se však začal projevovat již před několika lety, poháněn nástupem práce na dálku, rostoucími životními náklady a touhou po zahraničním životním stylu, který se zdá být na dosah, zejména v Evropě.
Spojené státy zaznamenaly v roce 2025 čistou zápornou migraci – odhadovanou ztrátu přibližně 150 000 lidí – a podle výpočtů think-tanku Brookings Institution se odliv v roce 2026 pravděpodobně ještě zvýší.
Loni bylo ze Spojených států deportováno 675 000 osob a dalších 2,2 milionu se „samo-deportovalo“. Analýza 15 zemí, které poskytly úplná nebo částečná data za loňský rok, provedená deníkem WSJ, ukázala, že se k nim připojilo nejméně 180 000 Američanů – číslo, které bude pravděpodobně mnohem vyšší, až ostatní země zveřejní úplné statistiky. Ve Spojeném království žije více než 325 000 Američanů – což je část z více než 1,5 milionu, kteří nyní žijí v Evropě, uvedla Asociace Američanů žijících v zahraničí, což je nezisková organizace se sídlem v Paříži.
V téměř všech 27 členských státech EU je počet Američanů, kteří tam přicházejí žít a pracovat, rekordní a stále roste. Celkový počet Američanů žijících v Portugalsku vzrostl od pandemie covidu-19 o více než 500 procent a jen v roce 2024 se zvýšil o 36 procent, ukazují tamní oficiální údaje. Během posledních deseti let se počet amerických rezidentů téměř zdvojnásobil ve Španělsku a Nizozemsku a více než zdvojnásobil v České republice, poznamenal WSJ. Loni se do Německa přistěhovalo víc Američanů než Němců do USA, což platí i v případě Irska.
Americká vláda má zároveň několik měsíců trvající zpoždění ve vyřizování žádostí Američanů o vzdání se občanství, a to buď za účelem získání cizího pasu, nebo aby se vyhnuli zdanění svých příjmů ze zahraničí. V roce 2024 počet žádostí vzrostl o 48 procent a podle odhadů byl loni ještě vyšší.
Podle výzkumnice Caitlin Joyceové, která se tímto trendem roky zabývá, podrývá rostoucí počet Američanů opouštějící svou vlast přesvědčení o USA jako zemi s nejlepší kvalitou života. „Američané se stěhují do zahraničí a zjišťují, že se jim tam líbí víc, že se jim libí sociálnědemokratická politika,“ uvedla.



Americký prezident Donald Trump v noci na pondělí pokračoval v kritice papeže Lva XIV. na svých sociálních sítích. Zároveň sdílel obrázek, kde se pomocí umělé inteligence stylizuje jako Ježíš Kristus, který léčí nemocné svým dotekem. Trump papeže kritizuje zejména kvůli jeho promírové rétorice, která je v rozporu s válkou USA v Íránu. „Je papežem jen díky mně,“ přisoudil si zásluhy za volbu.



„Pro mne je plivnutí na někoho, nejen při sportu, to nejodpornější, čeho se může někdo dopustit. Vynadat někomu, i nakopnout, to se dá pochopit. Plivnutí však značí ponížení, jasně dáváš druhému najevo, že je pro tebe něco míň,“ říká v ligovém komentáři pro Aktuálně.cz bývalý útočník Zdeněk Šenkeřík.



Do nedělní půlnoci platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Dnes ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes 10 tisíc porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.



Rusové a Bělorusové budou v plaveckých sportech závodit pod svou vlajkou, v případě vítězství jim může hrát státní hymna.



Po sečtení téměř všech hlasů pravděpodobný budoucí maďarský premiér Péter Magyar získá 138 křesel ze 199členného parlamentu, čímž si zajistí ústavní většinu. Strana Fidesz končícího šéfa vlády Viktora Orbána naopak získala pouze 55 křesel a po dlouhé době tak ztratí většinu. Kdo je muž, který našel recept, jak dlouholetého vůdce Maďarska porazit?