Osmnáct evropských politiků v čele s ukrajinskými poslanci Pavlem Frolovem a Mykytou Poturajevem poslalo členům Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu otevřený dopis o nutnosti posílení sankcí proti agentům ruského vlivu v Evropě.
"Ruská hybridní agrese zůstává jednou z hlavních hrozeb pro bezpečnost demokratické Evropy. Kreml systematicky využívá politiky, podnikatele a kontrolovaná média k ovlivňování vnitřních procesů v členských státech EU, k rozdělení evropské jednoty a k oslabení demokratických institucí," stojí v dopise.
Jmenuje hned několik politiků, kteří dělají pro Kreml špinavou práci. V jejich čele stojí Ruben Vardanjan, oligarcha a proruský politik, který měl údajně ve prospěch Moskvy ovlivnit situaci nejen na Jižním Kavkazu.
Spolu s Vardanjanem se na seznamu hlavních kompliců ruské agresivní politiky objevují také bývalý ukrajinský poslanec, oligarcha s takřka rodinnými vazbami na Putina Viktor Medvedčuk, bývalý gruzínský premiér a oligarcha blokující evropské směřování země Bidzina Ivanišvili a rumunský radikální politik Calin Georgescu šířící proruské narativy.
Každý ze zmíněných politiků čelil sankcím a trestnímu stíhání. Například ukrajinské tajné služby zadržely Medvedčuka při pokusu o útěk ze země v dubnu 2022, následně byl obviněn z vlastizrady a dalšího porušování zákonů. Koncem září 2022 byl společně s 55 ruskými vojáky vyměněn za 215 ukrajinských vojáků, z nichž polovina byla obránci Azovstalu.
Krajně pravicový rumunský politik Georgescu loni šokoval nejen rumunskou politickou scénu, když vyhrál první kolo prezidentských voleb. Jejich výsledek posléze zrušil Ústavní soud kvůli ruskému vměšování do voleb. A tamní volební komise mu kandidaturu zakázala. Georgescu poté čelil obvinění z přípravy státního převratu, šíření dezinformací a falšování výsledků hlasování.
Ruben Vardanjan na seznamu zaujímá významné místo. V roce 2022 se přestěhoval z Moskvy do neuznané Náhorní Karabašské republiky a postavil se do čela tamní vlády. Poté co Ázerbájdžán v září 2023 zlomil kontrolu arménských proruských separatistů nad tímto územím a získal ho zpět, jak mu podle mezinárodního práva náleží, Vardanjan se pokusil o útěk, ale byl zadržen ázerbájdžánskými pohraničníky.
Vardanjan je v současné době v Baku souzen za zločiny proti míru a lidskosti, podporu a financování terorismu a válečné zločiny. Celkem obvinění čítá 42 bodů obžaloby, za některé z nich mu hrozí doživotní trest.
Co je neméně důležité, Vardanjan je navíc známý jako Putinův sponzor, který pomáhá ruskému vůdci a jeho blízkým s nelegálním obohacením. Odhaduje se, že jeho aktuální mění dosahuje 1,2 miliardy dolarů.
V roce 1991 byl Vardanjan jedním ze zakladatelů investiční společnosti Trojka Dialog, která se v roce 2011 sloučila se státní bankou Sberbank. Podle mezinárodní sítě investigativních novinářů Organised Crime and Corruption Reporting Project pomohl Vardanjan Putinovi v letech 2006-2013 vyprat prostřednictvím Trojky více než 4,6 miliardy dolarů. Prostřednictvím
litevské banky Ukio, která hrála v pračce klíčovou roli, Vardanjan převáděl finanční prostředky a ty následně mizely v offshorech. Jedním z klientů této sítě byl i Putinův nejbližší přítel Sergej Raldugin, který si přišel na 69 milionů dolarů.
Tato pračka také spojuje Vardanjana s Konstantinem Malofejevem, takzvaným pravoslavným oligarchou s vazbami na Kreml a majitelem propagandistického kanálu Cargrad, jenž stojí i za řadou agresivních informačních kampaní namířených proti Západu. Spojují je nejen společné finanční aktivity, ale i totožné názory. Vardanjan také aktivně propaguje expanzivní myšlenky tzv. ruského světa a aktivně podporoval různé akce ruské pravoslavné církve, a to i v zahraničí.
Od roku 2014 Malofejev otevřeně financuje okupanty na Donbasu a po zahájení plnohodnotné války Ruska proti Ukrajině v roce 2022 aktivně podporuje ruskou armádu.
Opakovaně zaznívaly hlasy, aby byl Vardanjan zařazen na sankční seznamy Spojených států a Evropské unie. V roce 2022 podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí Rady pro národní bezpečnost a obranu o zařazení Vardanjana na sankční seznam a v roce 2023 byl zařazen do databáze webu Mirotvorec jako "komplic rusko-fašistických okupantů a teroristů".
V polovině letošního července se ukázalo, že arménský premiér Nikol Pašinjan odmítl oficiálně požádat amerického prezidenta Donalda Trumpa o pomoc při vyjednávání o Vardanjanově propuštění. Vypadá to tak, že kvůli jeho aktivitám ve prospěch Putina nemá o Vardanjanův osud nikdo zájem, snad kromě Ruska.
"Tyto příklady ukazují, že Rusko nejen udržuje, ale také aktivně rozšiřuje svou hybridní strategii, čímž hybridní válku činí ještě agresivnější a nebezpečnější. Kreml zdokonaluje své nástroje: manipuluje s volebními procesy, šíří dezinformace prostřednictvím kontrolovaných médií a využívá finanční páky k podkopávání demokratické stability.
Obzvláště znepokojivá je otevřená spolupráce s ruskou politikou ze strany některých zástupců politických elit v Evropské unii. Takové projevy podkopávají solidaritu EU a poskytují Rusku další příležitosti k prosazování jeho zájmů," píše se v dopisu poslanců Parlamentního shromáždění OBSE.
Členové ukrajinské delegace OBSE rovněž opět vyzvali evropské politiky k odvážnější reakci na ruskou agresi. Pavlo Frolov navrhl zesílit tlak na ruskou ekonomiku snížením stropu na ruskou ropu na 30 dolarů a zavedením sekundárních sankcí proti zemím, které nakupují ruské energetické suroviny.
Do toho zapadají i požadavky na tvrdší postihování Putinových sponzorů, mezi něž patří i zmíněný Vardanjan. Tlak na ně by mohl způsobit výrazné škody kremelskému režimu a snad i ovlivnit ruskou agresi proti Ukrajině.
