


Válka si kromě životů vybírá i finanční daň. Ukrajinský dluh raketově roste, na konci loňského roku překročil hranici 213 miliard dolarů. To je skoro 100 procent HDP země. I přesto, že dluh dosahuje kritické hranice, analytici upozorňují, že realita je méně hrozivá, než se na první pohled zdá.
Finanční situace Ukrajiny se od začátku války v roce 2022 zásadně změnila. Veškeré příjmy státu putují na obranu, zatímco civilní chod země (platy učitelů, důchody nebo provoz nemocnic) je závislý na finančních injekcích ze zahraničí.
Od zvolení Donalda Trumpa do čela USA navíc přímá rozpočtová pomoc ustala,
„‚Poplach‘ spouští především hranice dluhu ve výši 100 % HDP. Té Ukrajina pro rok 2025 prakticky dosáhla (99,9 %). To číslo vypadá na papíře hrozně, ale dopad v reálném životě je mnohem menší,“ vysvětluje Benjamin Hilgenstock z Kyjevské školy ekonomie.
Klíčová je totiž struktura dluhu: Jde o půjčky ERA, které budou splaceny z úroků generovaných zmrazenými ruskými aktivy, takže je nebudou vyrovnávat ukrajinští daňoví poplatníci.
Do dluhu spadají také peníze od EU. Například 90miliardová půjčka, kterou bude muset Kyjev splatit pouze v případě, že Rusko zaplatí válečné reparace. Což je scénář, který experti považují za vysoce nepravděpodobný. A také tzv. Nástroj pro Ukrajinu, skrze který EU poskytuje peníze za tak výhodných podmínek, že se v podstatě blíží nevratnému grantu.
Jurij Butsa, ukrajinský vládní komisař pro veřejný dluh, navíc zdůraznil, že cílem je udržet zadlužení na udržitelné úrovni, aby neohrozilo poválečnou obnovu země.
Kromě státních půjček dluží Ukrajina soukromým věřitelům, a to přibližně 25 miliard dolarů. V letech 2024 a 2025 se jí podařilo úspěšně restrukturalizovat tyto závazky a Butsa nyní předpokládá, že by se země mohla vrátit na komerční trhy s dluhopisy v roce 2029.
Potenciál pro investory vidí v Ukrajině i analytici, jestliže tedy bude budoucí mír udržitelný.
„Ukrajina by se mohla stát dalším Polskem po roce 2004 – zemí s rychlým růstem a vstupem do EU,“ uvádí Olena Bilan ze společnosti Dragon Capital. Hlavní podmínkou však zůstává jistota, že Rusko na Ukrajinu znovu nezaútočí.
I po skončení války totiž zůstane finanční tlak na ukrajinský rozpočet enormní. Většina odborníků se shoduje, že jedinou reálnou bezpečnostní zárukou pro zemi bude udržování armády o síle nejméně 800 tisíc vojáků. To je trojnásobek předválečného stavu a náklady na takto rozsáhlé vojsko si Ukrajina nebude moci bez cizí pomoci dovolit.