V době vypuknutí války disponovala Ukrajina pouze jediným prototypem houfnice 2S22 Bohdana. V loňském roce Kyjev uvedl, že vyrábí více dělostřeleckých zbraní než všechny země Severoatlantické aliance dohromady. Hodnota zbraní, které může ukrajinský obranný průmysl vyrobit, se tak za tři roky války vyšplhala z jedné miliardy dolarů na 35 miliard dolarů, a to navzdory opakovaným ruským útokům na výrobní infrastrukturu.
Význam domácí produkce ještě víc roste v kontextu nejisté budoucnosti americké podpory, obzvlášť po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Čím více vlastních zbraní si bude Ukrajina schopna vyrobit, tím méně bude zranitelná v důsledku výkyvů v mezinárodní politice nebo problémů se zahraničními dodavatelskými řetězci.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se více než 40 procent zbraní používaných na frontě nyní vyrábí na Ukrajině. V některých oblastech, jako jsou bezpilotní letouny, bezpilotní pozemní systémy nebo radioelektrické prostředky, se toto číslo blíží sto procentům. Ukrajinští výrobci se navíc stále více soustřeďují na výrobu tradiční výzbroje, jako jsou dělostřelecké systémy, obrněná vozidla, miny a munice.
Jak dále upozorňuje deník The Wall Street Journal, ani masivní nárůst domácí zbrojní produkce však nebude Ukrajině stačit k tomu, aby sama zadržela ruské síly. Ukrajina potřebuje podporu západních spojenců, jelikož není schopna vyrobit dostatečné množství munice pro dlouhodobý boj a stále jí chybí klíčové vyspělé technologie, jako jsou například stíhací letouny a systémy protiraketové obrany.
Zatímco ukrajinská zbrojní výroba vzkvétá, rozpočet Kyjeva je omezený. V letošním roce bude ukrajinská vláda schopna zakoupit ani ne polovinu toho, co dokážou tamější výrobci vyprodukovat. Některé západní vlády proto financují nákupy zbraní od ukrajinských obranných společností prostřednictvím tzv. dánského modelu, kdy namísto dodávek západních zbraní Kyjevu poskytují peníze na nákup zbraní od ukrajinských výrobců.
