Zatímco Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa omezují svou podporu a orientují se na konfrontaci s Čínou, většina z této zátěže připadne na evropské státy. Výdaje členských zemí by se podle propočtů musely zvýšit z přibližně 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,4 procenta ročně.
Česká reakce byla rychlá i díky přípravám
Česká republika patřila mezi první země, které začaly na Ukrajinu ve velkém dodávat zbraně. Podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného šlo o výsledek dlouhodobé přípravy na možnou válku. "Připravili jsme se na to. Mentálně i prakticky," řekl Kopečný u příležitost 20. narozenin redakce Aktuálně.cz v Knihovně Václava Havla.
Již v roce 2019 se podle něj ukázalo, že evropské státy nejsou schopné pružně nakupovat munici a techniku mimo běžné akviziční procesy. Český tým proto před invazí vytvořil seznam domácích i zahraničních firem schopných rychlých dodávek.
"V momentě, kdy invaze začala, jsem měl tabulku, se kterou jsem předtím marně dva měsíce běhal po americkém, britském a ukrajinském velvyslanectví," uvádí Kopečný. Právě díky této připravenosti mířily na Ukrajinu během prvních dnů války první české tanky a obrněná technika.
Evropa hledá zdroje
Evropa bude muset pro financování pomoci využít více paralelních zdrojů. Část prostředků může plynout z příštího víceletého rozpočtu Evropské unie, kde Evropská komise předpokládá, že od roku 2028 by mohla být Ukrajině každoročně vyplácena podpora v řádu sta miliard eur. Reálné odhady však počítají spíše s částkou okolo 38 miliard eur ročně (přibližně 700 miliard korun), protože úspory v jiných oblastech budou politicky obtížné.
Další významnou roli má sehrát Mezinárodní měnový fond (MMF), který bude pravděpodobně pokračovat v poskytování přibližně 10 miliard dolarů ročně (přibližně 235 miliard korun). Jeho zapojení má sloužit jako záruka pro ostatní dárce, že ukrajinské hospodaření bude pod mezinárodním dohledem.
Zmražená ruská aktiva
Rozhodující finanční nástroj, o němž se nyní vede politické jednání, představují ruská státní aktiva v hodnotě 163 miliard dolarů (přibližně 3,8 bilionu korun), o kterých mluvil nedávno i německý kancléř Friedrich Merz. Evropské vlády zvažují mechanismus tzv. reparační půjčky, při němž by evropské instituce získaly prostředky okamžitě formou dluhopisů a Rusko by je muselo splatit až po ukončení války jako součást reparací. Návrh zatím blokuje zejména Belgie - kde se většina zmrazeného ruského majetku nachází - kvůli obavám o dopady na svůj finanční sektor.
Ukrajina vynakládá na obranu přibližně 65 miliard dolarů ročně, dalších 73 miliard směřuje na základní chod státu a roční deficit se pohybuje okolo 50 miliard dolarů. K tomu je potřeba každoročně dodávat zbraně v hodnotě zhruba 40 miliard dolarů.
Podle Kopečného je však rozhodující spíše tempo než objem. "Pokud máte plán, úřednický aparát a vládu, co vám minimálně nehází klacky pod nohy, tak to vlastně stačí," dodal na závěr.
