"Když jsem tady, cítím se v pohodě. Nemám žádné problémy," říká osmadvacetiletý muž, který po zdolání své oblíbené sjezdovky stále nemůže popadnout dech. Tak se asi cítí lyžaři všude ve světě - jenže Tikdžda není středisko jako každé jiné. Leží v severoafrickém Alžírsku, které po většinu 90. let minulého století pustošila občanská válka.
Občanská válka zemi zdevastovala
V době vrcholícího konfliktu byla tato oblast jedním z nejnebezpečnějších míst v zemi. Od světa odříznuté centrum je součástí Džurdžurského národního parku, kde léta působily gerily bojující proti vládě. Skrývaly se ve zdejších jeskyních a roklích. I na konci 90. let, kdy už se válka chýlila ke konci, se sem odvážilo jen málo lidí.
Dnes válku vzdáleně připomínají snad jen bitvy sněhovými koulemi. Rebelové jsou pryč. Do Tikdždy se vrací stále více návštěvníků. Během jednoho z uplynulých víkendů přijelo na 1000 lidí - lyžovat, sáňkovat nebo na túry.
Studentka Haját Chahúová si lyžování nemůže dovolit. Ušetřila si alespoň na jednodenní výlet s přáteli autem. "Je to tady nádherné. Předtím jsme sem nemohli kvůli teroristům, teď je tu ale bezpečno," pochvaluje si.
Stabilita ale zatím není termín, se kterým si svět Alžírsko spojuje. Většina internetových stránek pro turisty stále upozorňuje na možná nebezpečí související s ponurou historií. Ve válce mezi vládními silami a islamistickými povstalci zahynulo na 150.000 lidí. K ojedinělým incidentům stále občas dochází.
Prezident Abdal Azíz Buteflika získal v zářijovém referendu podporu pro svou iniciativu zaručit stovkám povstalců částečnou amnestii. Osmašedesátiletý Buteflika, který od roku 2004 vykonává své druhé funkční období, je vnímán jako symbol stability.
Turisté se vracejí, ale pomalu
Návrat k normálu se před několika lety projevil mimo jiné v tom, že se Alžířané v letním parnu masově vraceli na pláže. Během války se báli útoků ze strany islamistů, kteří takové aktivity odsuzovali. Dnes se alžírské pláže podobají plážím evropským. Pod slunečníky a na lehátkách si vody a pikniků užívají celé rodiny.
Pro turisty je však Alžírsko neobyčejně okouzlující země, která čeká na to, až bude objevena. Má slunce, moře, pláže, hory.
Turistický ruch není obecně příliš rozvinutý, protože nikdy nebyl vládní prioritou. Zatímco do sousedního Tuniska a Maroka ročně zavítá dohromady asi 12 milionů turistů, do Alžírska jen milion. Většinou jde přitom o francouzské Alžířany, kteří přijedou navštívit své rodiny. Počet "opravdových" turistů odborníci odhadují pouze na 100.000 ročně.
